Československo-polský spor o Oravu a Spiš: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m odkaz divize
m →‎1918-1920: Změněn odkaz na Jabonka na Jabłonku.
Řádek 23:
Na situaci měla vliv i [[Polsko-sovětská válka|Rusko-polská válka]], probíhající od února [[1919]]. V době obsazení [[Kyjev]]a polskými vojsky sice nadhodil polský diplomat E. Pilz v Paříži možnost řešení sporu arbitráží a [[Edvard Beneš]] souhlasil, ale polská strana jako celek se toto řešení zdráhala přijmout. Jak se ale měnila situace na frontě v polský neprospěch, územní spory s Československem ztrácely v Polsku na důležitosti. Pomoc Polsku ve válce byla navíc vázána na jeho souhlas s přijetím arbitráže ve všech dosud nevyřešených otázkách polských hranic.
 
Velvyslanecká konference vydala rozhodnutí o československo-polských hranicích, včetně Oravy a Spiše, [[28. červenec|28. července]] [[1920]]. Na Slovensku byly požadavky Polska zohledněny v omezené míře. Polsko získalo 20 % území Oravy s obcemi [[Srnie]], [[Podvlk]], [[Harkabúz]], [[Nižná Zubrica]], [[Vyšná Zubrica]], [[Oravka]], [[Bukovina-Podsklie]], [[Pekelník (obec)|Pekelník]], [[JablonkaJabłonka]], [[Chyžné]], [[Hladovka (okres Tvrdošín)|Hladovka]], [[Suchá Hora]], [[Vyšná Lipnica]] a část [[Nižná Lipnica|Nižné Lipnice]], a 4,2 % území Spiše (nyní tzv. [[Polská Spiš]]) s obcemi [[Nová Belá]], [[Fridman]] s (osadou [[Falštin]]), [[Krempach]], [[Tribš]], [[Durštín]], [[Čierna Hora]], [[Jurgov]], [[Repisko]], [[Vyšné Lapše]], [[Nižné Lapše]], [[Nedeca]], [[Kacvín]] a [[Lapšanka]].<ref>Borák, Žáček (1993), str. 13.</ref> Československá strana rozhodnutí přes svůj nesouhlas podepsala týž den a polská [[31. červenec|31. července]] [[1920]]. Polská strana současně předala slavnostní ohrazení, které kritizovalo nerespektování národnostních poměrů při stanovení hranic.
 
Arbitrážní rozhodnutí se setkalo s projevy nesouhlasu v obou státech. V Československu byl [[Edvard Beneš]] tvrdě kritizován za opuštění historické hranice a slovenští autonomisté využívali odstoupení části Oravy a Spiše k protičeské agitaci.<ref name="BŽ14">Borák, Žáček (1993), str. 14.</ref>