Česká severní dráha: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
překlepy, odkazy
fmt, zs, port, -zbyt param
Řádek 1:
{{Různé významy|druhý=společnosti s ručením omezeným založené roku 2000, dceřiné společnosti občanského sdružení [[Klub přátel lokálky]], Pavla Kříže a Radana Stifta,|rozlišovač=2000}}
[[Soubor:BNB-network.GIF|thumb|Síť železnic BNB. Červeně jsou označeny tratě, které BNB přímo vlastnila. Šedou barvou pak ty, na nichž jen provozovala dopravu<ref>[http://historie-trati.wz.cz/ Historie tratí, elektronická databáze; Sekera, P.]</ref>]]
 
{{Různé významy|druhý=společnosti s ručením omezeným založené roku 2000, dceřiné společnosti občanského sdružení [[Klub přátel lokálky]], Pavla Kříže a Radana Stifta,|rozlišovač=2000}}
'''Česká severní dráha''' (německý oficiální název ''k.k. privilegierte Böhmische Nordbahn-Gesellschaft'', zkratka '''BNB''') byla soukromá železniční společnost v&nbsp;[[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]], která vlastnila a provozovala síť tratí v&nbsp;severních a&nbsp;středních [[Čechy|Čechách]]. Vznik společnosti se datuje do roku [[1867]], kdy vystavěla svou první trať z&nbsp;[[Bakov nad Jizerou|Bakova nad Jizerou]] do [[Česká Lípa|České Lípy]] s&nbsp;pozdějším pokračováním až do [[Rumburk]]a.<ref name="vlak">{{Citace monografie
| příjmení = Šindlauer
Řádek 16 ⟶ 17:
 
== Historie ==
[[Soubor:Siegelmarke_Böhmische_Nordbahn.jpg|thumb|right|Pečeť BNB]]
=== Počátky železnic v&nbsp;severních Čechách ===
Ve třicátých letech [[19. století]] začala v&nbsp;[[Rakouské císařství|Rakousku]] stavba parostrojních železnic a již roku [[1839]] byla otevřena první trať z&nbsp;[[Vídeň|Vídně]] do [[Brno|Brna]]. V&nbsp;dekádě následující se železniční síť rozšířila do dalších částí monarchie, severní Čechy však zůstávaly stranou veškerého dění. Roku [[1850]] byl zahájen provoz na [[Severní státní dráha|Severní státní dráze]], spojující [[Praha|Prahu]] s&nbsp;[[Děčín]]em, ve zbytku regionu se ale k&nbsp;další stavbě neschylovalo. Mnohé městské rady a místní velkopodnikatelé sice často měli na stavbě trati do svého města či kraje zájem, stát ovšem pro nedostatek financí po prohraných válkách jejich požadavky uspokojit nemohl a ani již zavedené soukromé společnosti se do různých pochybných projektů, jenž jim byly střídavě předkládány, příliš nehrnuly.<ref name="vlak-9">Vlak, s.&nbsp;9</ref>
Řádek 65 ⟶ 66:
 
Dalším rozšířením sítě byla krátká lokálka z&nbsp;Rumburka do [[Šluknov]]a, jež byl dosud také mimo železniční síť. Koncesi na ní obdržela BNB v&nbsp;září [[1871]] a&nbsp;necelých 10&nbsp;kilometrů dlouhá trať s&nbsp;pouhou jednou stanicí a žádnou zastávkou (dnešní zastávka [[Valdek (Staré Křečany)|Valdek]] byla postavena až mnohem později) slouží dopravě od [[8. leden|8.&nbsp;ledna]]&nbsp;[[1873]]. Na tuto trať navázal také projekt prodloužení hlavní trati z&nbsp;Rumburka až k&nbsp;saské hranici. Na její trase leželo město [[Jiříkov]], jež mělo o&nbsp;spojení se světem také zájem a celý podnik vydatně podporovalo. Úsek měl však parametry hlavní trati (díky zvětšenému poloměru oblouků, rychlostem a podobně) a vedl až do [[Ebersbach (Sasko)|Ebersbachu]], kde se napojoval na síť Saských královských státních drah. Umožněn tím byl obchod se [[Sasko|Saskem]], jenž bylo jedním z&nbsp;důležitých obchodních partnerů. Otevřen byl ještě téhož roku.
[[Soubor:Hybernská, dům Společnosti Severní dráhy.jpg|thumb|right|Dům v&nbsp;Hybernské ulici 1003/III, bývalé sídlo BNB]]
=== Fúze s&nbsp;TKPE ===
Po těchto dostavbách dalších téměř 40&nbsp;kilometrů železnic, jež napojily na drážní síť i&nbsp;několik důležitých sídel, se společnost se stavbou nových tratí na čas odmlčela. Provoz na jejích tratích se stabilizoval a&nbsp;podnik vykazoval velmi dobré hospodářské výsledky, což se projevovalo i&nbsp;vyplácením vysokých [[Dividenda|dividend]] akcionářům. Někteří akcionáři seděli jak v&nbsp;dozorčí radě BNB, tak spřátelené (a vlastně i&nbsp;za podobných okolností vzniklé) TKPE a obě tyto společnosti tak byly od počátku existence úzce provázány.<ref name="vlak-50">Vlak, s.&nbsp;50</ref> Svědčí o&nbsp;tom vzájemné zapůjčování lokomotiv i&nbsp;vozů a také provozování například spojení [[Praha]] – [[Rumburk]], tedy po tratích obou drah. V&nbsp;polovině 70.&nbsp;let tak začalo být na pořadu dne možné sloučení obou společností do jediné. Jednou z&nbsp;otázek bylo dilema, která společnost má pohltit kterou - vzhledem k&nbsp;většímu počtu akcií i&nbsp;kapitálu zvítězila BNB. V&nbsp;dubnu [[1882]] došlo k&nbsp;podání žádosti o&nbsp;státní souhlas se sloučením a bylo jí vyhověno.<ref name="pribehy-126">Příběhy, s.&nbsp;126</ref> TKPE formálně zanikla k&nbsp;[[29. červen|29. červnu]] stejného roku a&nbsp;ode dne následujícího již existovala pouze jediná společnost pod názvem BNB, sídlící v&nbsp;pražské Hybernské ulici (čp.&nbsp;1003/III).<ref name="vlak-52">Vlak, s.&nbsp;52</ref> Tato firma disponovala celkem 300&nbsp;kilometry tratí, více než stovkou [[Parní lokomotiva|lokomotiv]] a přibližně dvěma tisíci [[Železniční vůz|vagonů]].
Řádek 77 ⟶ 78:
 
=== Bitva s&nbsp;ATE ===
[[Soubor:Staré nádraží.jpg|thumb|right|Nádraží konkurenční ATE, současný stav]]
V&nbsp;roce [[1894]] začala konkurenční [[Ústecko-teplická dráha]] (německy ''Aussig-Teplitzer Eisenbahn'', ATE) budovat svou [[Severočeská transverzálka|Severočeskou transverzálku]], a to její první úsek z&nbsp;[[Teplice|Teplic]] do [[Lovosice|Lovosic]]. V&nbsp;plánu však měla další pokračování přes Českou Lípu až do [[Liberec|Liberce]]. Tento krok samozřejmě neušel pozornosti vedení BNB a bylo jasné, že se bude snažit všemožně bránit svému sokovi jeho plán zrealizovat. Tratě obou společností se měly setkat v&nbsp;České Lípě, která už byla významným železničním uzlem (vedly sem tři důležité hlavní tratě BNB a jedna podružná soukromá lokálka), který až na zmíněnou mimoňskou lokálku patřil celý České severní dráze. ATE sice disponovala takřka neomezeným kapitálem, proto pro ni nebylo nereálné žádné řešení, Českou Lípu jakožto důležité město ale nechtěla obejít. Po dlouhých sporech, kdy BNB zcela odmítala zaústění nové trati do svého nádraží, byla nakonec ATE donucena ustoupit a zbudovat si vlastní nádraží několik stovek metrů od stanice BNB (dnes již nepoužívané nádraží Česká Lípa město).<ref name="vlak-80">Vlak, s.&nbsp;80</ref> Pro pohodlnější přestup cestujících bylo alespoň dohodnuto zastavování vlaků ATE na&nbsp;provizorním místě u&nbsp;stanice BNB (nynější Lovosické nástupiště), ale pouze na dobu nezbytně nutnou pro výměnu cestujících. Transverzálka navíc musela stávající trať BNB do Bakova nejdříve překonat po mostě a&nbsp;teprve poté mohla být přivedena do českolipské stanice.<ref name="vlak-82">Vlak, s.&nbsp;82</ref> Obě dráhy spojila pouze jediná kolejová spojka a&nbsp;pozdějším majitelům tak toto řešení značně zkomplikovalo provoz v&nbsp;českolipském uzlu (podobně sobecky se BNB zachovala i&nbsp;v&nbsp;Mladé Boleslavi, kde musela lokálka do&nbsp;Sobotky její stanici zcela obejít a i&nbsp;dnes musí vlaky při cestě do&nbsp;[[Mšeno|Mšena]] provádět na severním zhlaví [[úvrať]]). Navíc ATE musela odkoupit celou lokálku do&nbsp;Mimoně (jež stejně bojovala kvůli své izolaci od zbytku sítě o&nbsp;přežití) a&nbsp;pro své potřeby ji přestavět.<ref name="vlak-82">Vlak, s.&nbsp;82</ref> Úsek transverzálky Lovosice – Česká Lípa je v&nbsp;provozu od [[14. prosinec|14. prosince]] [[1898]].
 
Řádek 116 ⟶ 117:
Velká většina tratí, postavených Českou severní dráhou, je v&nbsp;provozu do dnešních dnů. Sneseny byly pouze tři lokálky a jeden úsek není pravidelně provozován.
=== Neexistující tratě ===
[[Soubor:KŠ N3.JPG|thumb|right|DnešníSoučasný stav nádraží Kamenický Šenov]]
Již počátkem 70. let 20. století byl ukončen provoz v&nbsp;úseku [[Svor]] – [[Cvikov]] (kvůli stavbě křižující [[silnice I/9]], kdy nezbyly prostředky na stavbu železničního mostu přes její zářez) a o&nbsp;15 let později následoval i&nbsp;zbytek trati do Jablonného. V&nbsp;roce [[1989]] byla celá trať snesena a dnes existuje pouze malý kousek trati vycházející ze Svoru směrem na Cvikov.<ref name ="Jelen">{{Citace monografie
| příjmení = Jelen
Řádek 132 ⟶ 133:
Posledním neexistujícím úsekem je většina délky trati Chotětov – Skalsko, jenž byla také zrušena pro malé přepravní vytížení. Oba její konce v&nbsp;délce přes jeden kilometr ale byly zachovány a až do 90. let sloužily například pro odstavování nepotřebných autovozů podniku [[Škoda Auto]] Mladá Boleslav.<ref name ="Jelen"></ref> Dnes již ani k&nbsp;tomuto účelu využívány nejsou a trať postupně zarůstá.
=== Tratě bez pravidelné dopravy ===
[[Soubor:Sand mining(11).jpg|thumb|right|Pískovna v&nbsp;Provodíně, nacházející se v&nbsp;blízkosti bývalé trati BNB (vpravo)]]
Jedinou tratí bývalé BNB, která stále existuje, není na ní však provozována žádná pravidelná doprava, je úsek Rumburk – Jiříkov (– Ebersbach). Osobní doprava zde byla ukončena se změnou jízdního řádu v&nbsp;prosinci [[2010]]<ref>http://vlak.wz.cz/trate-data.html Data zahájení provozu na tratích v&nbsp;České republice - Vlak-Site</ref> a&nbsp;od té doby tu kromě příležitostných historických jízd nejsou zaváděny žádné vlaky. Trať je přesto udržována alespoň ve sjízdném stavu sníženou rychlostí.
=== Běžně provozované tratě ===
Řádek 170 ⟶ 171:
<references/>
 
=== Použitá literaturaLiteratura ===
* {{Citace monografie
| příjmení = Bufe
Řádek 265 ⟶ 266:
 
=== Související články ===
* [[Císařsko-královské státní dráhy]]
* [[Ústecko-teplická dráha]]
* [[Historie železniční dopravy v Česku]]
* [[Ajznbonští tovaryši]]
 
=== Externí odkazy ===
* [http://www.pospichal.net/lokstatistik/14009-bnb.htm Seznam lokomotiv BNB (německy)]
* [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/anno-plus?aid=rgb&datum=18970004&seite=00001095 Koncesní listina pro místní dráhu do Dolního Cetna (německy)]
 
{{Železniční společnosti v českých zemích za Rakousko-Uherska}}
{{Portály|Železnice}}
 
[[Kategorie:České železniční společnosti]]