Kamilla Neumannová: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Nahrazení automaticky vkládané kategorie Úmrtí; kosmetické úpravy |
m svatba rozvod - upřesnění +zdroj |
||
Řádek 19:
Kamilla byla jediná dcera pražského holiče Františka Krémy <ref>Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství (rodina Franze Krémy)[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=afc707cbabc31e4c2a3573b8480ad7344f5e8b96587610752e2725aae31ef602&action=image&record=26]</ref>, jehož rodina pocházela podle ústní tradice z italské Cremony. Její literární zájmy byly podníceny učitelkou Vilmou Sokolovou a později Bohuslavou Sokolovou (sestry [[Karel Stanislav Sokol|Karla Stanislava Sokola]], mimo jiné v letech 1890 – 1896 vydavatele [[Vzdělávací bibliotéka|Vzdělávací bibliotéky]]). V roce 1893 se sblížila se [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumannem]], který byl tehdy ve vyšetřovací vazbě ve věci [[Omladina|Omladiny]]. Jeho prostřednictvím se seznámila s mladou uměleckou generací a po návratu S. K. Neumanna z vězení 1895 se účastnila její aktivity.<ref>Pobytová přihláška pražského policejního ředitelství (Kamila Neumannová a Stanislav Neumann)[http://digi.nacr.cz/prihlasky2/?session=116bd5b6b9ded545ab46fdbf0f029b9ebc600a8a75af059ded474f7e9f353a90&action=image&record=10]</ref>
V roce 1896 účinkovala v představení německého básníka [[Rudolf Lothar|Rudolfa Lothara]] ''Rytíř, smrt a ďábel'', které provedl dne 6. března 1896 spolek [[Intimní volné jeviště]] (režie: [[Arnošt Procházka]], úvodní slovo [[Jiří Karásek ze Lvovic]]).
V roce 1900 se jí narodila dcera [[Kamila Značkovská-Neumannová|Kamila]], v roce 1902 syn [[Stanislav Neumann (herec)|Stanislav]]. V listopadu 1904 opustil [[Stanislav Kostka Neumann|S. K. Neumann]] rodinu a s novou družkou, Boženou Hodačovou, odešel do Vídně. Manželství bylo úředně rozloučeno v roce 1914.<ref name="soupis"></ref>
Dům Kamilly Neumannové zůstal střediskem schůzek českých literátů i po oddchodu Stanislava Kostky Neumanna. <ref group="p.">[[A. C. Nor]] ve svých vzpomínkách ''Život nebyl sen'' věnuje kapitolu ''"Literární vilka" na Žižkově'' návštěvám Kamilly Neumannové koncem dvacátých let. </ref>
|