Nejvyšší soud České republiky: Porovnání verzí

doplnění
m (odkazy)
(doplnění)
== Sídlo ==
[[Soubor:Nejvyšší soud České republiky - hlavní vchod.JPG|náhled|alt=Pohled na prosklený vstup s nápisem „Nejvyšší soud České republiky“|Hlavní vchod do budovy Nejvyššího soudu]]
Československý Nejvyšší soud měl původně sídlil v&nbsp;[[Praha|Praze]], ale už roku 1919 byl přesunut do [[Brno|Brna]], kde sídlil (spolu s&nbsp;Vrchním zemským soudem, Zemským soudem pro věci civilní, Okresním soudem Brno-město pro věci civilní a&nbsp;Okresním soudem Brno-venkov pro věci civilní) v&nbsp;[[Brno|Brně]], v&nbsp;justičním paláci na Rooseveltově ulici (nakonec sídlo pouze [[Krajský soud v Brně|brněnského krajského soudu]]). Ten aleovšem pro všechny tyto instituce kapacitně nepostačoval, a&nbsp;protodetašované sepracoviště roku 1931 rozhodlo o&nbsp;výstavbě samostatné budovy. Vybráno bylo místo na tehdejším Akademickém náměstí na ulici Veveří, kde měly vyrůst i budovyv [[VysokéNový učenízemský technické v Brnědům|českénovém techniky]]zemském a&nbsp;[[Masarykova univerzita|univerzitydomě]]. Kvůlinebylo sporům o&nbsp;staveniště a&nbsp;politické situaci na konci 30.&nbsp;let však k&nbsp;realizaci záměru nakonec nedošlo.vyhovující,<ref name="Sídlo NS" />{{Citace Poelektronické roce 1945 se Nejvyšší soud přesunul do [[Praha|hlavního města]] a&nbsp;umístěn byl v&nbsp;justičním paláci na náměstí Hrdinů na Pankráci, kde původně sídlil zemský trestní soud (po roce 1993 sídlo [[Vrchní soud v Praze|pražského vrchního soudu]] a&nbsp;vrchního státního zastupitelství).monografie
| titul = Poslanecká sněmovna N. S. R. Č. 1929. Tisk 27/XI. Interpelace poslanců Ferd. Richtra, Frant. Langra, dra Stránského, C. Malého a druhů ministrům spravedlnosti, veřejných prací a financí o definitivním, účelném a důstojném umístění nejvyššího soudu v Brně
| url = http://www.psp.cz/eknih/1929ns/ps/tisky/t0027_02.htm
| datum přístupu = 2016-09-16
| vydavatel = Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
}}</ref> a&nbsp;proto se roku 1931 rozhodlo o&nbsp;výstavbě samostatné budovy. Vybráno bylo místo na tehdejším Akademickém náměstí na ulici Veveří, kde měly vyrůst i budovy [[Vysoké učení technické v Brně|české techniky]] a&nbsp;[[Masarykova univerzita|univerzity]]. Kvůli sporům o&nbsp;staveniště a&nbsp;politické situaci na konci 30.&nbsp;let však k&nbsp;realizaci záměru nakonec nedošlo.<ref name="Sídlo NS" /> Po roce 1945 se Nejvyšší soud přesunul do hlavního města a&nbsp;umístěn byl v&nbsp;justičním paláci na náměstí Hrdinů na Pankráci, kde původně sídlil zemský trestní soud (po roce 1993 sídlo [[Vrchní soud v Praze|pražského vrchního soudu]] a&nbsp;vrchního státního zastupitelství).
 
Od roku 1993 je sídlem Nejvyššího soudu opět Brno, konkrétně [[funkcionalismus|funkcionalistická]] budova původně Všeobecného penzijního ústavu, postavená v&nbsp;roce 1932 podle projektu [[Emil Králík|Emila Králíka]], profesora [[Vysoké učení technické v Brně|brněnské vysoké školy technické]].<ref name="Sídlo NS" /> Původně šestipodlažní budova s&nbsp;[[železobeton]]ovým skeletem uzavírá a&nbsp;spojuje řady domů dvou ulic. Hlavní administrativní blok je oddělen od bočních obytných částí prosklenými schodišti. Prosklený vchod vede do velkoryse pojatého [[vestibul]]u obloženého mramorem.<ref name="edmb-budova" >{{Citace elektronické monografie