Rudolf Luskač: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Nová stránka: Luskač Rudolf (*21. 12. 1899 Rájec nad Svitavou /dnes Rájec-Jestřebí/, †26. 6. 1971 Praha), český prozaik, romanopisec a povídkář. V rodišti vychodil obecnou školu a r.... |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
Luskač Rudolf (*21. 12. 1899 Rájec nad Svitavou /dnes Rájec-Jestřebí/, †26. 6. 1971 Praha), český prozaik, romanopisec a povídkář. V rodišti vychodil obecnou školu a r. 1909 se s rodiči a bratrem přestěhoval do [[Prahy]], kde navštěvoval gymnázium, následovalo studium lesnické akademie v [[Zákupech]]. Po studiích začínal jako praktikant ve Vyhlídce u [[Klenčí pod Čerchovem]], načež r. 1921 odešel do Německa, od r. 1927 působil jako lesní inženýr v [[SSSR]], především v [[Leningradu]], zabýval se mj. novými technologiemi a mechanizací lesní těžby i práce se dřevem. V souvislosti se svou profesí procestoval střední [[Asii]], [[dálný východ]], černomořskou oblast, [[Kavkaz]], [[Turkmenistán]], [[Kazachstán]], [[Ukrajinu]] nebo např. sibiřskou [[tajgu]] a [[Karélii]], kde všude čerpal náměty pro svá literární díla. Po okupaci ČSR r. 1939 byl na něj vydán zatykač, což mu znemožnilo návrat do vlasti, během války tedy setrval v SSSR, kde vstoupil do I. československého armádního sboru pod velením gen. [[Ludvíka Svobody]] (1895-1979), s nímž se r. 1945 vrátil do Československa jako velitel autokolony, přičemž i po válce zůstával ve svazku s armádou. V souvislosti s politickými procesy 50. let byl devět měsíců vězněn, poté, co se obvinění ukázala jako falešná, byl propuštěn a plně rehabilitován. Posléze se vrátil ke svému oboru - působil na ministerstvu lesů a nakonec jako tlumočník při [[RVHP]], kde využíval bravurní znalost ruštiny a němčiny. V 60. letech se stáhl do ústraní svého bytu na Malé Straně a věnoval se literární činnosti, několikrát navštívil i rodiště.
Luskačova tvorba, věnovaná mládeži i dospělým a ve své době velmi populární, odráží jeho vřelý vztah k přírodě a zvířatům, je soustředěna téměř výhradně na lesní prostředí a život lidí s ním pevně spjatých. Jeho povídky i romány vynikají realistickou a přitom poetickou kresbou prostředí, popisy krásné, nezasažené přírody, přímočarostí příběhů i postav, smyslem pro dobrodružství či detektivní zápletky. Nejednou do děl vložil své vlastní, subjektivní pocity, zážitky a zkušenosti, přičemž děj v řadě případů zasadil do ryzí přírody Karélie, kterou si zamiloval. Prvotiny vydával časopisecky od 30. let především v Německu a SSSR, díky čemuž patřil k našim autorům známým i za hranicemi. Českým čtenářům se představil až r. 1948 povídkovou knihou ''Zelený ráj'' a r. 1953 cestopisně laděnou prózou ''Revír bez hranic'', která si získala velkou oblibu a dočkala se řady vydání. Z dalších děl: ''Lovci veliké země'' (1954), ''Odkaz lovce tajgy'' (1956), ''Závoj zeleného ticha'' (1960), ''Hlas pralesa'' (1962), ''Bílá straka'' (1964), ''Dračí zub'' (1966) aj.
Za svého života patřil Rudolf Luskač k našim nejoblíbenějším a nejčtenějším autorům přírodní, cestopisné a dobrodružné prózy, s níž se zařadil po bok takových spisovatelů, jako byli [[Jaromír Tomeček]] (1906-1997) či [[František Fric]] (1911-1975).
| |||