Mnichovská dohoda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Spojené království: +2 refy, doplněk |
→Německo-československé vztahy: rozšíř.a zpřes. |
||
Řádek 33:
[[Soubor:VEČERNÍ ČESKÉ SLOVO 22. 9. 1938.jpg|thumb|left|Titulní strana Večerního Českého Slova 22. září 1938]]
=== Německo-československé vztahy ===
[[Soubor:Novodobé turnaje v naší staré Praze (Šipy).jpg|náhled|Česko-německé jazykové střety v [[19. století]]]]
Německo-české vztahy byly konfrontační již v [[19. století]], kdy začal zrychlený růst nejdříve německého a následně i českého [[nacionalismus|nacionalismu]] a utváření se moderního německého a českého národa. Český národní program se opíral o tzv. [[české státní právo]], v rámci kterého Češi požadovali jednotu [[Země Koruny české|Zemí Koruny české]] a rovnoprávnost [[čeština|češtiny]] s [[němčina|němčinou]]. Němci naproti tomu požadovali své vlastní oddělené území a nechtěli být národnostní menšinou.
Po skončení [[první světová válka|první světové války]] tak [[Němci]] žijící na území [[české země|českých zemí]] požadovali rozdělení těchto zemí podle etnického hlediska a připojení území s německým osídlením k německému [[Rakousko|Rakousku]], resp. [[Německá říše|Německé říši]].<ref name="Houžvička104">Houžvička (2005), str. 104.</ref> [[Češi]] chtěli, aby se české země jako celek staly součástí [[Československo|Československa]] a česko-německé vztahy na území těchto zemí byly řešeny jako vnitrostátní otázka.<ref name="Houžvička104"/> Česká reprezentace se odmítla pohraničních území vzdát s odůvodněním, že nový československý stát nemůže ekonomicky, sociálně ani politicky existovat bez pohraničí českých zemí jinak, než jako koloniální protektorát Velkého Německa.<ref name="Kárník50">Kárník (2008), str. 50.</ref> Rozhodla se proto pro [[Obsazení Sudet (1918)|vojenské obsazení nárokovaného území]]. Toto obsazení proběhlo (kromě [[Most (město)|Mostu]], kde se bojovalo) klidně, k větším střetům došlo až [[4. březen|4. března]] 1919, kdy se měl ve Vídni sejít nově zvolený německo-rakouský parlament. Čeští Němci na tento den svolali demonstrace za právo na sebeurčení, spojené se všeobecnou stávkou. Během demonstrací došlo na řadě míst ke střetům Němců s českými vojenskými jednotkami. Výsledkem střetů bylo několik desítek mrtvých Němců a dva zastřelení čeští vojáci. Nejvíce mrtvých bylo v [[Kadaň|Kadani]]. Z krajního německého pohledu šlo o poklidné demonstrace, zmasakrované českým vojskem. Z krajního českého pohledu šlo o včasné potlačení připraveného povstání českých Němců proti Československu.<ref>[http://www.rozhlas.cz/sever/severoceskyatlas/_zprava/559032 Březen 1919 v českém pohraničí] (Český rozhlas, Sever)</ref>
Hitler od roku [[1933]] pravidelně navrhoval Československu smlouvu o neútočení podle vzoru [[Německo-polský pakt o neútočení|polsko-německé smlouvy]], která upravovala vztahy s německou menšinou a kde Německo fakticky uznalo existující německo-polskou hranici, to ale Beneš opakovaně odmítl. Poté, co Československo uzavřelo 16. května [[1935]] pakt o vzájemné pomoci se [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]], začalo být v německém tisku napadáno jako [[Bolševismus|bolševické]] centrum ve střední Evropě.<ref name="rfr2">PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, ISBN 80-7205-901-7, str 72</ref> Neustávaly ani německé útoky na Československo jako stát, který pošlapává práva svých menšin.<ref name="rfr2" /> Beneš na nenávistné propagandistické útoky německého tisku reagoval tak, že označil otázku národnostních menšin za čistě vnitřní záležitost Československa.<ref name="rfr3">PhDr. Milan Sládek, Němci v Čechách, Pragma 2002, ISBN 80-7205-901-7, str 73</ref> Vyjádřil také přesvědčení, že porozumění s Německem lze dosáhnout. Zároveň prohlásil, že Německo může být pro Československo nebezpečím, ale naopak to není možné.<ref name="rfr3" /> [[Edvard Beneš]] se snažil zabránit mezinárodní izolaci Československa a přesvědčoval západní mocnosti o tom, že případné ústupky Československa Německu by měly značný dopad na celou západní Evropu. Vzhledem k neuspokojivým vztahům [[Češi|Čechů]] a [[Sudetští Němci|Němců]] přijala československá vláda 18. února [[1937]] ''[[Program národnostní politiky]]'', kterým vyšla vstříc požadavkům sudetských Němců. S tímto dokumentem souhlasily všechny německé politické strany, avšak [[Sudetoněmecká strana|Sudetoněmecká strana (SdP)]] ho ihned zpochybnila a zavrhla.
| |||