Lanškroun: Porovnání verzí

| loc-map = {{LocMap |Česko |label=Lanškroun |lat_deg=49 |lat_min=54 |lat_sec=47 |lon_deg=16 |lon_min=36 |lon_sec=36 |float=center}}

}}

 

Město má pravidelné [[středověk]]é založení s hlavním čtvercovým náměstím, uprostřed kterého stojí [[Renesance|renesanční]] radnice z let [[1581]]–[[1582]]. K dalším významným památkám patří dřevěný hostinec Krčma, [[děkan]]ský kostel sv. Václava, [[baroko|barokní]] kostel sv. Anny, [[empír]]ový kostel sv. Maří Magdaleny, [[mariánský sloup]] z roku [[1684]], barokní plastiky sv. Jana Nepomuckého a sv. Jana Sarkandra, dům Piano a mnohé další. V nově zrekonstruované části [[Zámek Lanškroun|místního zámku]] se nachází městské muzeum se stálou expozicí o historii města. V 19. a začátkem 20. století byl Lanškroun významným centrem tzv. regionu [[Hřebečsko]].

V době [[Třicetiletá válka|třicetileté války]] bylo město poničeno švédskými i císařskými vojsky. Po ní do Lanškrouna přicházeli němečtí osadníci, kteří prosadili německou správu. Od roku [[1683]] je městská kniha psána německy. V polovině 17. století vrcholí vědecká činnost nejvýznamnějšího lanškrounského rodáka, fyzika, matematika, astronoma, lékaře a filozofa, rektora [[Univerzita Karlova|Karlovy univerzity]] a zakladatele [[spektroskopie]] [[Jan Marcus Marci|Jana Marka Marciho]] (1595–1667), po němž je pojmenováno nejen hlavní náměstí Lanškrouna, ale i kráter na odvrácené straně [[Měsíc]]e. Koncem 18. století bylo město vyhlášeno městem municipálním. V polovině 19. století se stal Lanškroun sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu a až do roku [[1960]] zůstal okresním městem.<ref>{{Citace elektronické monografie|titul=Město Lanškroun: Základní informace o městě Lanškroun|url = http://www.lanskroun.eu/cz/mesto/o-meste-lanskroun/|datum přístupu = 2011-01-09}}</ref>

 

 

Od 1. ledna 1976 do 23. listopadu 1990 příslušela k Lanškrounu [[Albrechtice (okres Ústí nad Orlicí)|Albrechtice]] jako místní část.<ref name="lex25">{{Citace monografie