|
== Historie ==
{{Viz též|Seznam českých prvorepublikových krajských a okresních soudů}}
Okresní soudy vznikly v [[Rakouské císařství|Rakousku]] v roce [[1850]] jako nejnižší obecné soudy (v sídlech nejvýznamnějších okresních soudů nebo v sídlech krajských soudů vykonávaly důležitější trestní agendu zvláštní „okresní soudy sborové“), po pěti letech však byla soudní moc v souvislosti s nástupem [[neoabsolutismus|neoabsolutismu]] omezena, což se na okresní úrovni projevilo tím způsobem, že soudy byly sloučeny se správními úřady do smíšených [[okresní úřad|okresních úřadů]]. Výjimkou byly tzv. „městské„městsky delegované okresní soudy“ v sídlech všech krajských soudů a několik málo ponechaných původních okresních soudů v [[Čechy|Čechách]]. Definitivně se osamostatnily v roce [[1868]]<ref>Zákon č. 59/1868 ř. z., ježto se týče organisace soudů okresních. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1868&page=216 Dostupné online.] {{de}}</ref> a od té doby působí bez přerušení až do současnosti jako základní článek obecné soudní soustavy. Do roku 1948 fungovaly v územních obvodech nazývaných [[soudní okres]]y, které byly výrazně menší než tehdejší a dnešní politické [[okres]]y. Také jejich počet byl vyšší, zpočátku jich v [[české země|českých zemích]] bylo celkem 310,<ref>Císařské nařízení č. 290/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunní zemi Čechy. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1849&page=530 Dostupné online.] {{de}} Císařské nařízení č. 291/1849 ř. z., kterým se schvaluje organizace soudů v korunních zemích Morava a Slezsko. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1849&page=560 Dostupné online.] {{de}}</ref><ref>Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 274/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci království Českého. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=1199 Dostupné online.] {{de}} Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 103/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci markrabství Moravského. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=503 Dostupné online.] {{de}} Nařízení ministra vnitra, ministra práv a ministra financí č. 104/1854 ř. z., o politické a soudní organisaci vévodství Horno- a Dolnoslezského. [http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=rgb&datum=1854&page=526 Dostupné online.] {{de}}</ref> postupně přibylo dalších třicet.<ref group="pozn.">Na základě ministerských nařízení č. 50/1869 ř. z. (Rokytnice v Orlických horách)SCHELLEOVÁ, 71/1869 ř. Ilona;z. (Vrbno pod Pradědem)SCHELLE, 13/1873 ř. Karel;z. (Jindřichov),a 142/1873 ř. zkol. (Hartmanice), 79/1874 ř. z.''Soudnictví (Volary)historie, 114/1875 ř. z. (Úpice), 115/1875 ř. z. (Česká Skalice), 14/1876 ř. z. (Vysoké nad Jizerou), 58/1876 ř. z. (Královské Vinohrady), 95/1877 ř. z. (Štoky), 97/1877 ř. z. (Kladno), 142/1883 ř. z. (třetí civilní městský delegovaný okresní soud pro Nové Městosoučasnost a Vyšehrad), 71/1887 ř. z. (Mariánské Lázněperspektivy), 56/1889 ř. z''. (Žižkov),Praha: 71/1891Eurolex ř. z. (Velká Bíteš)Bohemia, 46/1892 ř. z2004. (civilníISBN městský delegovaný okresní soud pro Brno80-okolí), 68/1892 ř. z. (Teplice nad Metují), 184/1895 ř. z. (čtvrtý civilní městský delegovaný okresní soud pro dolní Nové Město a Holešovice86432-Bubny), 216/1898 ř. z. (Slezská Ostrava), 130/1901 ř. z. (Bojkovice a Pohořelice), 188/1901 ř. z. (Vejprty), 189/1901 ř. z. (Dobřany), 190/1901 ř. z. (Nusle), 191/1901 ř. z. (Vršovice), 130/1904 ř. z. (Horní Litvínov), 131/1904 ř. z. (pátý civilní městský delegovaný okresní soud pro Holešovice65-Bubny), 86/1908 ř. z3. (Třešť), 87/1908 ř. zS. (Slavonice), 48/1911 ř. z. (Kralupy nad Vltavou), 49/1911 ř. z. (Nové Město pod Smrkem), 81/1913 ř. z. (Zlín) a nařízení vlády č. 194/1921 Sb. (Český Těšín)61–.</ref> Rozhodovaly ale jen v základních civilních a trestních věcech, a to zásadně [[samosoudce]]m (u menších z nich byl zpravidla jen jeden soudce, který zároveň plnil funkce přednosty soudu<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Hledíková
| jméno = Zdeňka
|
