Pitva: Porovnání verzí

[[Soubor:Rembrandt Van Rijn, Die Anatomiestunde des Dr. Nicolaes Tulp.jpg|thumb|Obraz [[Anatomie doktora Tulpa]] od [[Rembrandt]]a znázorňující přednášku [[Nicolaes Tulp|Nicolaese Tulpa]]]]'''Pitva''' (také '''obdukce,'''<ref name="rfr1">http://ssjc.ujc.cas.cz/search.php</ref> '''sekce'''<ref name="rfr1" /> nebo '''autopsie'''<ref>http://lekarske.slovniky.cz/pojem/autopsie</ref>) je druh [[Lékařství|medicínského]] nebo [[Veterinární lékařství|veterinárního]] úkonu, při kterém odborný specialista rozděluje mrtvé tělo na části.

'''Cílem pitvy''' je určit <u>příčinu [[smrt]]i</u> daného člověka či zvířete nebo pochopit tvar a funkci jednotlivých orgánů a soustav.

Pitvy se používá i při výuce zdravotníků a veterinárních či zemědělských specialistů.

Pitvy se dělí podle účelu. Měla by se provést vždy <u>pitva celého těla,</u> někdy je prováděna <u>pitva částečná (parciální),</u> která však nemá takovou výtěžnost (v nepitvaných částech těla mohou být zásadní nálezy, ovlivňující pitevní závěry). Obecně lze též říci, že pitvu platí ten, kdo ji nařídil.

Účelem pitvy je provést '''systematickou pitvu''' těla zemřelého '''pro výuku studentů zdravotnických oborů'''.

Pitva se provádí na anatomických ústavech lékařských fakult.

Pitvu provádějí studenti pod dozorem vyučujících a samotní vyučující.

Náklady spojené s pitvou hradí lékařská fakulta, lékařská fakulta hradí i náklady spojené s pohřbem.

Anatomická pitva smí být provedena jen pokud při úmrtí nenastaly okolnosti, které by vyžadovaly provedení patologicko-anatomické, zdravotní nebo soudní pitvy. S provedením anatomické pitvy musel zemřelý ještě před smrtí projevit výslovný souhlas. Souhlas se obvykle projevuje tak, že dotyčný uzavře s vybraným anatomickým ústavem <u>smlouvu o darování.</u>

<u>Anatomická pitva člověka provádí na tzv. fixovaných tělech.</u> Mrtvý je napuštěn fixačním roztokem obsahujícím obvykle formaldehyd, aceton, alkohol a glycerín a do podobného roztoku je na jistou dobu uložen. Výsledkem je, že mrtvé tělo je zbaveno většiny potenciálně nebezpečných choroboplodných zárodků. Fixací jsou zároveň zastaveny přirozené autolytické (rozkladné) procesy, dochází ke koagulaci bílkovin. Některé orgány získávají tužší konzistenci (např. játra) a lze snáze studovat jejich tvar. Běžnou fixací se obvykle nepodaří zastavil autolýzu mozku.

Účelem pitvy je především dát <u>zpětnou vazbu lékaři,</u> který pacienta ošetřoval, tedy ověřit (potvrdit či vyvrátit) veškeré jeho diagnózy uvedené v lékařské zprávě.

Pitva je prováděna na odděleních patologie. Tuto pitvu může provádět patolog či soudní lékař. Náklady na pitvu jsou hrazeny ze zdravotního pojištění zemřelého.

[[Nový občanský zákoník|<u>Nový občanský zákoník</u>]] vnesl do provádění patologicko-anatomických pitev u některých lékařů zmatek, neboť není výslovně provázán se <u>zákonem o zdravotních</u> <u>službách.</u> Klíčová ustanovení paragrafů 113 a 115 navíc na první pohled připouští dva protichůdné výklady. OZ totiž podmiňuje další manipulaci s tělem zemřelého jen zákonem stanovenou povinností nebo výslovným souhlasem zemřelého. Aplikuje-li se pouze gramatický [[Výklad práva|výklad]], může to vést k závěru, že se tento souhlas týká i patologicko-anatomické pitvy (názor České společnosti soudního lékařství{{Chybí zdroj}}), i k závěru, podle kterého se podmínění souhlasem týká pouze použití mrtvého na vědecké a výukové účely (názor České lékařské komory{{Chybí zdroj}}). Podle Expertní skupiny Ministerstva spravedlnosti pro aplikaci nové civilní legislativy je ale zákon o zdravotních službách k občanskému zákoníku zákonem [[specialita (právo)|speciálním]], má tudíž přednost a z toho plyne, že vyjádření souhlasu s pitvou podle § 115 OZ je nutné jen pro pitvu anatomickou a k pitvám, které zákon o zdravotnických službách ve svém § 88 neoznačuje za povinné.<ref>http://obcanskyzakonik.justice.cz/fileadmin/user_upload/PDF/Stanovisko_20.pdf</ref> Uvedený výklad je v odborné literatuře označován za jednoznačný.<ref>Lavický, P. a kol. ''Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1-654). Komentář.'' Praha: C. H. Beck, 2014, ISBN 978-80-7400-529-9, str. 604.</ref> Ministerstvo zdravotnictví přesto deklarovalo, že zpracuje novelu,{{Chybí zdroj}} aby lékařům byla zaručena vyšší míra jistoty při provádění pitev. Společnost českých patologů zdravotnickým zařízením doporučuje řídit se pokyny jejich právních oddělení.<ref>http://patologie.info/archiv.php?zobrazit=448</ref>

Pitvy zdravotní se provádějí za účelem <u>zjištění příčiny smrti</u> a objasnění dalších ze zdravotního hlediska závažných okolností a mechanismu úmrtí u osob, které zemřely <u>mimo zdravotnické zařízení</u> nebo v něm náhlým, neočekávaným nebo násilným úmrtím, včetně sebevraždy. Pitva je prováděna na <u>odděleních soudního</u> <u>lékařství.</u> Tuto pitvu by měl provádět soudní lékař, může ji provádět i patolog. Náklady na pitvu jsou v ČR hrazeny ze zdravotního pojištění zemřelého.

Účelem pitvy je <u>zodpovědět otázky</u> kladené [[policie|policií]], [[státní zástupce|státním zástupcem]] či [[soud]]em a měla by se provádět vždy, když je podezření, že na smrti měla účast jiná osoba. Pitva může být provedena kdekoliv (v libovolném způsobilém zařízení), měli by ji však vždy provádět 2 [[soudní znalec|soudní znalci]]. <u>Pitva je hrazena tím, kdo ji nařídil</u> (policie, státní zastupitelství, soud). Provádí se podle §&nbsp#x20;115 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním ([[Trestní řád (Československo, 1961)|trestní řád]]).

Svým provedením se podstatně <u>neliší od pitvy člověka.</u> Cílem pitvy je obvykle určit příčinu úhynu, proto jde o obdobu pitvy zdravotní resp. soudní. Budoucí veterináři provádějí i pitvy anatomické, ovšem na rozdíl od zvyklostí v humánní medicíně jsou prováděny veterinární anatomické pitvy obvykle na čerstvě uhynulých zvířatech. Vzhledem k ceně jsou veterinární pitvy mimo výukové účely prováděny spíše výjimečně.

Virtuální pitva je potenciálním řešením situace, kdy zemřelý nemůže být pitván např. z náboženských důvodů. Vlastní podstatou virtuální pitvy je pořízení podrobných <u>snímků těla pomocí techniky umožňující provést 3D rekonstrukci,</u> obvykle pomocí [[Počítačová tomografie|CT]]. Vlastní pitva je pak realizována pouze jako manipulace s trojrozměrnými daty pomocí technik počítačové grafiky a virtuální reality.

Účelem tohoto procesu je připravit tělo tak, aby nepodléhalo posmrtným rozkladným pochodům (<u>fixace).</u> Lze ho provést v libovolném způsobilém zařízení speciálně vyškoleným personálem (v ČR ji mohou provádět i pohřební ústavy pokud získají koncesi). Náklady platí ten, kdo si balzamaci vyžádal (musí mít právo s tělem zemřelého takto nakládat - obvykle jsou to pozůstalí příbuzní zemřelého). Z hlediska soudního lékařství se nejedná o pitvu. Tato metoda se používá např. při přepravě letadlem do země původu zemřelého. Zvláštním druhem balzamace je [[plastinace]] spočívající v prosycení těla silikonem.