Wikipedista:Mirodragan/Historie teorie strun: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
Řádek 141:
{{Viz také|Duálně rezonanční model}}
 
[[Gabriele Veneziano]] výzkumný asistent v Evropském centru jaderného výzkumu [[CERN]] v roce 1968 studoval výsledky vysokoenergetických srážek částic. Zjistil, že pokud je [[Beta funkce|Eulerova beta funkce]] interpretována jako [[amplituda účinných průřezůrozptylu]], má tato funkce mnoho vlastností, potřebných k vysvětlení fyzikálních vlastností silně interagujících částic, jako je symetrie a dualita.
 
Problému se roku 1970 ujali fyzici [[Leonard Susskind]], [[Holger Nielsen]] a [[Yoichiro Nambu]], kteří nezávisle na sobě dokázali, že [[Feynmanovy diagramy]] popisující Venezianovu amplitudu lze sjednotit do jednoho diagramu, v němž jsou čtyři interagující částice (2 vstupující a 2 vystupující) reprezentovány jako otevřené struny.