Verze z 13. 9. 2016, 01:23 editovat Jiri Lebl (diskuse \| příspěvky) 7 editací m samozrjeme soud byl 30. cervence, byl den pred popravou, ne mesic pred pucem. značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 13. 9. 2016, 01:24 editovat zrušit editaci Jiri Lebl (diskuse \| příspěvky) 7 editací m jeste oprava pravopisu značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 8: }}</ref> - [[31. červenec\|31. července]] [[1934]] [[Vídeň]]) byl příslušník rakouského [[Heimwehr]]u a oddílů [[Schutzstaffel\|SS]], též byl vrahem rakouského kancléře [[Engelbert Dollfuss\|Engelberta Dollfusse]]. Narodil se Tomáši Planettovi (původem Maďar) a Nepomuceně Langové (Vyškovanka) ve Vyškově roku 1899. Těsně po narození se celá rodina odstěhovala do [[Rakousko\|Rakouska]]. V sedmnácti letech Otto vstoupil do armády. Po první světové válce pokračoval ve vojenské kariéře u rakouského Heimwehru. V devatenácti letech již sympatizoval s nacismem. To ho přivedlo do řad [[Národně socialistická německá dělnická strana\|NSDAP]] a v roce [[1929]] do řad SS. Dne [[25. červenec\|25. července]] 1934 se zúčastnil neúspěšného nacionálně socialistického pokusu o puč, během něhož při přepadu rakouského kancléřství dvěma ranami z revolveru zastřelil rakouského kancléře Engelberta Dollfusse. Po odzbrojení nacistů byl spolu s [[Franz Holzweber\|Franzem Holzweberem]] [[30. červenec\|30. července]] 1934 postaven před zvláštní vojenský soud, jemuž předsedal plukovník Franz Kubin. Státním zástupcem byl dr. Tuppy, Planettovými obhájci dr. Emanuel Braunegg ([[ex offo]]) a dr. Erich Führer. Následujícího dne byl vynesen rozsudek, jímž byl Planetta shledán vinným zločinem [[velezrada\|velezrady]] a [[vražda\|vraždy]] a, společně s Franzem Holzweberem, vinným zločinem velezrady, odsouzen k [[oběšení\|smrti provazem]].<ref>{{Citace periodika \| titul = Pučisté před vojenským soudem \| periodikum = Národní listy

Otto Planetta: Porovnání verzí