Jan Scotus Eriugena: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m různé drobnosti a formality |
→Dějinné místo Eriugenovy filosofie: Doplnění prokliků |
||
Řádek 25:
O Eriugenovi bylo řečeno, že „píše latinsky, ale myslí řecky“<ref name="SF277">A. De Libera, ''Středověká filosofie''. Praha: Oikoymenh 2001, str. 277.</ref> a že je posledním plodem onoho ramene antické filosofie společné pohanům a křesťanům (J. Jolivet)<ref name="SF277" />; to znamená, že pokračuje v christianizaci platónismu (či v platonizaci křesťanství), čímž je blízký např. [[Anicius Manlius Torquatus Severinus Boëthius|Boëthiovi]].
V období vrcholného středověku ([[1210]], [[1225]]) byl Eriugena posmrtně obviněn z [[Panteismus|panteismu]] a jeho učení zakázáno{{#tag:ref|„Nauka Erigenova jest vyložený pantheism, na novoplatonismu zbudovaný. Papež [[Lev IX.]] ... ji zavrhl a [[Honorius III.]] (1225) hlavní díla Erigenova spáliti dal."<ref>TUMPACH, Josef, ed. a PODLAHA, Antonín, ed. ''Český slovník bohovědný. Díl 3., církevní řády – Ezzo (sešity 42–82).'' Praha: Cyrillo-Methodějská knihtiskárna a nakladatelství V. Kotrba, 1926. 960 s. [Citovaný text je v hesle „Erigena" na str. 825; autorem hesla je prof. ThDr. Josef Kachník.]</ref>|group="pozn."}} a zařazeno na [[Index librorum prohibitorum|Index zakázaných knih]];<ref>''Index librorum prohibitorum'' / Leonis XIII Summi Pontificis auctoritate recognitus SSmi. D. N. Pii pp. XI iussu editus. Romae : Typis polyglottis Vaticanis, 1924. 292 s. [Eriugenův spis ''De divisione naturae (Perifphyseon)'' je uveden na str. 90.]</ref> přesto působil na pozdější platónsky orientované myslitele, zejména [[Mikuláš Kusánský|Mikuláše Kusánského]] a jeho prostřednictvím na přední filosofy [[renesanční filosofie|renesance]] ([[Pico della Mirandola]] a další), u kterých nacházíme Eriugenovu myšlenku, že právě v člověku ([[mikrokosmos|mikrokosmu]]) se nejlépe vyjevuje dokonalost universa [[makrokosmos|makrokosmu]].
=== České a slovenské překlady ===
| |||