Ladislav II. Popel z Lobkovic: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
M-sche (diskuse | příspěvky)
m Typografie
Řádek 44:
| poznámky =
}}
'''Ladislav II. Popel z Lobkowicz''' ([[1501]] - [[18. prosinec|18. prosince]] [[1584]] [[Praha]]-[[Malá Strana]]) byl příslušníkem chlumecké větve Popelů z [[Lobkovicové|Lobkowicz]], vysoce vzdělaný šlechtic, který také ovládal mnoho cizích jazyků. Po nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] spojil svůj život se službou tomuto panovnickému rodu. Nejprve byl válečným komisařem [[Karel V.|Karla V.]] a [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinanda I.]] ve vojenském tažení proti Turkům v roce [[1532]]. V roce [[1534]] se s nevelkým úspěchem zapojil do králova úsilí o zlomení odporu měst proti nové dani z prodeje, v roce [[1536]] se stal královským radou a komořím a roku [[1542]] dvorním maršálkem Království českého. Spolu s [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinandem I.]] se účastnil tažení proti [[Jan Fridrich|Janu Fridrichovi]] a vojskům [[Šmalkaldský spolek|šmalkaldského spolku]]. Účastnil se soudu nad královskými městy v létě roku [[1547]] a [[Ferdinand I. Habsburský|Ferdinand]] jej také pověřil jako královského komisaře provedením konfiskace statků [[Kašpar Pluh z Rabštejna|Kašpara Pluha z Rabštejna]].
 
Od roku [[1548]] zastával funkci [[Prezident rady nad apelacemi|prezidenta]] nově zřízené [[Rada nad apelacemi|rady nad apelacemi]], od roku [[1549]] byl také přísedícím [[komorní soud|komorního soudu]]. Svůj post [[Prezident rady nad apelacemi|prezidenta]] [[Rada nad apelacemi|apelačního soudu]] opustil, aby se mohl stát [[Nejvyšší hofmistr|nejvyšším zemským hofmistrem]] v [[Čechy|Čechách]], současně byl jmenován [[místodržící (zemský správce)|královským místodržícím]]. Také byl pověřován i jinými úkoly, například v roce [[1573]] stál v čele poselstva [[Český zemský sněm|českého zemského sněmu]] do [[Varšava|Varšavy]], jehož úkolem bylo doporučit pro volbu za polského krále syna [[Maxmilián II. Habsburský|Maxmiliána II.]] arcivévodu [[Arnošt Habsburský|Arnošta]].
Řádek 55:
 
== Rodina ==
Oženil se s Benignou ze Starhembergu (1499-15571499–1557), dcerou Bartoloměje ze Starhembergu (1460-15311460–1531) a Magdaleny z Losensteinu (+ 1532). Neměl potomky.
 
== Literatura ==