Žofie Alexejevna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m přidána Kategorie:Narození v Moskvě za použití HotCat
mBez shrnutí editace
Řádek 21:
Regentka se musela střelcům odvděčit, a proto začala vyplácet žold, omilostnila účastníky povstání a nechala na Rudém náměstí vztyčit sloup, kde byly napsány zločiny a jména jednotlivých velmožů. Žofie si však též velmi dobře uvědomovala, že střelci jsou velmi nespolehlivou skupinou, jejíž moc by se měla postupně omezit.
V létě roku 1682 panovala v Moskvě velmi hustá atmosféra. Vláda byla ve skutečnosti zajatcem střelců a nový velitel Chovanskij se snažil uzurpovat stále větší moc a vliv, což se Žofii vůbec nelíbilo, a tak se rozhodla konat. Po vzoru svého mocného předka Ivana IV. opustila s malým Petrem i Ivanem Moskvu a odjela do opevněného [[TrojickýTrojicko-sergijevská klášterlávra|Trojického kláštera]]. Bojarská duma mezitím odsoudila Chovanského a jeho syna Andreje k trestu smrti. V listopadu se Žofie, k velké úlevě všech Moskvanů, vrátila zpět do Moskvy. Do střeleckých pluků nasadila mnoho nových důstojníků a více než polovinu střelců poslala střežit hranice Rusi. Též tvrdě zasáhla proti starověrcům, čímž si naklonila pravoslavnou církev. Teď již měla Žofie moc plně ve svých rukou, Ivana V. držela uvnitř Kremlu, malého Petra i s Natalií poslala do vesnice [[Preobraženskoje]], kde vyrůstal budoucí car Rusi až do svých sedmnácti let. Petr žil mimo velkou politiku, nemohl se zde soustavně připravovat na vládu a dokonce mnohdy trpěl hmotnou nouzí. Sofie se snažila zabránit jakékoli Petrově výchově, a tak podporovala různé carovy záliby či „potěchy“.
Povstání střelců mělo rozhodující vliv na formování osobnosti malého cara Petra. Během těchto několika dnů si vytvořil velmi silný odpor ke Kremlu a celé Moskvě. Vládla odtud jeho nenáviděná teta Žofie, byl zde svědkem zavraždění mnoha svých příbuzných a později zde žila i jeho nemilovaná manželka Jevdokije. Rok 1682 tedy znamenal zásadní zlom pro celé ruské dějiny. Car Petr od střeleckého povstání nenáviděl tradiční zkostnatělost ruských obřadů, pravoslavné církve, vousatých kněží a bojarů. Nesnášel tradiční starou Rus, a jak dodává jeden historik: „Na Rudém schodišti v Kremlu střelci nezabili pouze lidi. Zabili také dětskou duši Petra I.“