Vojenská hranice: Porovnání verzí

Odebrány 4 bajty ,  před 4 lety
m
Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy
(typo)
m (Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy)
[[FileSoubor:Militargrenze, Wojwodowena und Banat.jpg|right|thumb|Území Vojenské hranice na mapě Chorvatska (vyznačena červenou hranicí). Vojenská hranice zabírala v polovině [[19. století]] území části [[Slavonie]], okolí [[Pakrac]]e, celou [[Lika|Liku]] a [[Kordun]]. Táhlo se až k [[Jaderské moře|Jaderskému moři]].]]
'''Vojenská hranice''' (též označována jako '''Krajina''', [[srbochorvatština|srbochorvatsky]] '''Војна Крајина/Vojna Krajina''', [[maďarština|maďarsky]] '''Határőrvidék''', [[němčina|německy]] '''Militärgrenze''', [[rumunština|rumunsky]] '''Graniţa Militară''') je označení pro pásmo v příhraničí [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] (později [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]) v jejích jižních oblastech a [[Osmanská říše|Osmanskou říší]].{{chybí zdroj}}
 
== Geografické vymezení ==
Z druhé strany hranice, na území [[Bosna a Hercegovina|Bosny a Hercegoviny]], byla podobným způsobem zřízena tzv. [[Bosanska krajina|Bosenská krajina]], která měla chránit turecké území před případnými rakouskými nájezdy. Rozkládala se podél severní hranice Bosny až po [[Cazin]] (tzv. [[Cazinská krajina]]). Jak na území habsburské Vojenské hranice, tak i z turecké strany, byly vybudovány četné pevnosti a systémy opevnění.
 
[[FileSoubor:Josephinische Landaufnahme Slavonischen Distrikt.jpg|right|thumb|Slavonská sekce Vojenské hranice, vymezená městy Novska (západ) a Zemun/[[Petrovaradín]] (východ)]]
Území Vojenské hranice bylo správně rozděleno na několik celků. V jižní části Sedmihradska existovala tzv. ''Sedmihradská vojenská hranice'', mezi soutěskou [[Đerdap]] a [[Zemun]]em pak tzv. ''Banátská vojenská hranice'', od města [[Zemun]] (předměstí srbské metropole [[Bělehrad]]u) až po [[Novska|Novsku]] dále ''Slavonská vojenská hranice'' a zbytek (část Dalmácie, oblast pohoří [[Papuk]]) pak byla tzv. ''Chorvatskou vojenskou hranicí''.
 
== Historie ==
=== Vojenská hranice jako součást Uherska ===
 
Důvodem pro jeho zřízení byl rychlý postup osmanského vojska, neboť Turci v 20. letech 16. století úspěšně obsadili [[Jajce]], [[Banja Luka|Banja Luku]] a postupovali severně směrem na [[Vídeň]], kterou se v roce [[1529]] [[První obléhání Vídně|pokusili dobýt]]. Rakouský císař [[Ferdinand I. Habsburský]] proto inicioval vznik opevněných zón, které se táhly přes území dnešního [[Chorvatsko|Chorvatska]] a západní částí [[Uhersko|Uher]] až na [[Slovensko]]{{chybí zdroj}}, aby znemožnil další postup Turků.
 
Zmíněné území bylo roku [[1578]]{{chybí zdroj}} vyjmuto z vlády uherského [[Bán|bána]] a spadalo přímo pod správu řízenou z Vídně. Chorvaté považují turecké vpády a následné zřízení této pohraniční oblasti za zmenšení svého území až na "zbytky zbytků". Jediným územím, které nebylo dotčeno válkou v té době, bylo totiž [[Chorvatské Záhoří|Záhoří]], kam se sestěhovala většina šlechty. I to však bylo zatíženo vysokými daněmi, neboť vedení válek s Turky bylo nesmírně drahé. V pohraničním pásmu, které na chorvatském území sledovalo linii měst [[Senj]] - [[Otočac]] - [[Slunj]] - [[Glina]] - [[Hrastovica]] - [[Sisak]] - [[Ivanić Grad]] - [[Koprivnica]] - [[Križevci]] - [[Đurđevac]] - [[Drnje]] byla budována opevnění, která měla podobu masivních pevností, ale i menších soustav opevněných objektů.
| strany = 216
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref> Obyvatelstvo Krajiny bylo pro Rakousko dobře dostupný zdroj vojenské síly, kterou mohlo využívat jak pro boje za svými hranicemi, tak i potírání domácích vzpur. V roce [[1863]] se např. uvažovalo{{chybí zdroj}} o jeho nasazení k potlačení povstání v rakouské části [[Polsko|Polska]].
 
Chorvatští obrozenci a vzdělanci považovali Vojenskou hranici za jedno z neštěstí, které rozdělilo chorvatské země na několik částí; [[Dalmácie]] a [[Istrie (země)|Istrie]] byly součástí [[Předlitavsko|Předlitavska]], většina Chorvatska součástí [[Zalitavsko|Zalitavska]] a značné části země byly právě součástí Vojenské hranice. Za svůj cíl považovali sjednocení chorvatských zemí. Připojení Vojenské hranice k Chorvatsku bylo tak považováno za první krok k dosažení tohoto cíle. Další směřování oblasti bylo rovněž i předmětem tehdejší mezinárodní politiky a vyjednávalo se o ní.<ref name="SHO-215">{{Citace monografie
| strany = 238
| jazyk = srbochorvatština
}}</ref>
 
Obyvatelstvo Vojenské hranice bylo smíšené. Podle [[sčítání lidu]] z roku [[1857]] ho tvořili z 59 % [[Římskokatolická církev|katolíci]] a z 40 % [[Pravoslaví|pravoslavní]]. Celkem měla 675 817 obyvatel.
 
Rozsah území Vojenské hranice se nicméně měnil. V roce [[1851]] byla zrušena nejvýchodnější Sedmihradská vojenská hranice a o dvacet let později ([[1871]]) pak i Banátská část Vojenské hranice (vzhledem k tomu, že [[Srbsko]] vyhlásilo v roce [[1868]] nezávislost na [[Osmanská říše|Osmanské říši]]).
 
Nejvýznamnější vojevůdci, kteří spravovali vojenskou hranici byli [[Evžen Savojský]] a [[Josip Jelačić]].{{chybí zdroj}}
V roce [[1881]] (tři roky poté, co byla na [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]] [[Bosna a Hercegovina]] dána pod správu [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uherska]]) byla Vojenská hranice připojena k [[Chorvatsko|Chorvatsku]]. Tím se značně zkrátila jižní a východní chorvatská hranice (např. připojeny byly oblasti okolo [[Pakrac]]e, celá [[Lika]], [[Kordun]] a další místa) a také značně rozšířilo chorvatské území. Znamenalo to ovšem také, že se chorvatská společnost národnostně rozrůznila, neboť se její součástí stal nemalý počet [[Srbové|Srbů]]. V Záhřebu politická reprezentace (převážně [[Strana práva]]) tento proces uvítala, ovšem i dále kritizovala, že některé oblasti, které jsou osídleny převážně chorvatským obyvatelstvem, se nacházejí i nadále mimo území Chorvatského trojjediného království.{{chybí zdroj}}
 
Vojenská hranice byla (převážně ve své [[Dalmácie|dalmatské]] části) velmi chudou a nerozvinutou oblastí. Venkovské oblasti byly navíc přelidněné. Krasové podloží nedávalo příliš dobré podmínky pro [[zemědělství]] a tak obyvatelstvo, převážně [[Srbové|srbské]] odcházelo do větších měst. Tím začal být v chorvatských městech postupně, avšak pozvolna, zastupován srbský prvek. Podobný problém byl ovšem typický pro nemalou část chorvatského venkova; špatné životní podmínky byly také i např. v oblasti [[Chorvatské Záhoří|Záhoří]] (Zagorje) i jinde.
 
Vojenská hranice jako převážně Srby osídlená oblast značně strádala během [[Druhá světová válka|druhé světové války]]. Nedlouho po vyhlášení [[Nezávislý stát Chorvatsko|NDH]] byly přijaty první protisrbské zákony, které byly podobné, či ještě přísnější jako [[Německo|německé]] protižidovské. Několik měsíců po vyhlášení fašistického Chorvatska začalo místní obyvatelstvo vést organizovaný odpor. Kromě [[četnici|pozůstatků královské armády]] se k odporu rozhodlo i venkovské obyvatelstvo. Jeho potenciál velmi rychle dokázala využít [[Komunistická strana Jugoslávie|komunistická strana]] a zorganizovat [[jugoslávští partyzáni|partyzánské povstání]]. Po celé období [[druhá světová válka|druhé světové války]] tak byla oblast Vojenské hranice místem, kde se koncentrovaly partyzánské síly a kde neměla chorvatská fašistická vláda fakticky žádnou moc, či vliv.{{chybí zdroj}}
| strany = 177
| jazyk = angličtina
}}</ref>
 
Ze stěhování pravoslavného obyvatelstva a jejich usídlením na tomto území vyplynuly v 90. letech 20. století některé problémy spojené s [[Rozpad Jugoslávie|rozpadem Jugoslávie]]. Území bývalé Vojenské hranice bylo místem, kde vypukly první střety, ([[Balvanová revoluce]], vyhlášení válečného stavu v [[Knin]]u v [[srpen 1990|srpnu 1990]], tzv. [[Krvavé velikonce]] v březnu 1991). Srbské obyvatelstvo rázně odmítlo politické změny v Chorvatsku; namísto demokratizace společnosti po 40 letech [[Svaz komunistů Jugoslávie|komunistické vlády]] v nich vidělo pokus o obnovení [[Nezávislý stát Chorvatsko|Nezávislého státu Chorvatsko]]. Ke konci roku [[1991]] se nakonec oblast odtrhla od Chorvatska, a znovu připojila k Jugoslávii jako [[SAO Krajina]], později [[Republika Srbská Krajina]]. V této chvíli však již byly jak Jugoslávie, tak i Chorvatsko, prakticky ve [[válečný stav|válečném stavu]].
 
=== Související články ===
* {{Commonscat|Habsburg Military Frontier}}
 
{{Commonscat|Habsburg Military Frontier}}
* [[Lika]]
* [[Kordun]]
1 282 526

editací