Pařížské hradby: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Bot: Odstranění 5 odkazů interwiki, které jsou nyní dostupné na Wikidatech (d:q1811328) |
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
'''Pařížské hradby''' byly systém městského [[opevnění]] [[Paříž]]e, které obklopovalo město až do počátku [[20. století]]. S tím, jak se zvětšovala Paříž, rozšiřovaly se i prstence [[hradba|hradeb]] kolem ní, takže se během staletí vytvořilo několik odlišných opevňovacích systémů. Rozlišuje se sedm základních hradeb.
Nejstarší mohlo být předpokládané [[Galie|galské]] opevnění, po němž následovalo galo-[[Starověký Řím|románské]]. Ve [[středověk]]u pak byly postaveny hradby [[Filip II. August|Filipa II. Augusta]] a [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] Další hradby, tzv. ''žluté příkopy'' (Fossés jaunes) nechal postavit [[Ludvík XIII.]] Na konci [[18. století]] vznikly hradby zvané ''Fermiers généraux'' a po nich v polovině [[19. století]] tzv. [[Adolphe Thiers|Thiersovy]] hradby, které byly odstraněny až po roce [[1919]]. S výjimkou období [[1670]] (kdy nechal [[Ludvík XIV.]] strhnout hradby svého otce Ludvíka XIII.) až [[1785]] (kdy byla zahájena výstavba ''Fermiers généraux''), byla Paříž vždy až do [[první světová válka|první světové války]] obklopena hradbami.
▲'''Pařížské hradby''' byly systém městského [[opevnění]] [[Paříž]]e, které obklopovalo město až do počátku [[20. století]]. S tím, jak se zvětšovala Paříž, rozšiřovaly se i prstence [[hradba|hradeb]] kolem ní, takže se během staletí vytvořilo několik odlišných opevňovacích systémů. Rozlišuje se sedm základních hradeb.
▲Nejstarší mohlo být předpokládané [[Galie|galské]] opevnění, po němž následovalo galo-[[Starověký Řím|románské]]. Ve [[středověk]]u pak byly postaveny hradby [[Filip II. August|Filipa II. Augusta]] a [[Karel V. Francouzský|Karla V.]] Další hradby, tzv. ''žluté příkopy'' (Fossés jaunes) nechal postavit [[Ludvík XIII.]] Na konci [[18. století]] vznikly hradby zvané ''Fermiers généraux'' a po nich v polovině [[19. století]] tzv. [[Adolphe Thiers|Thiersovy]] hradby, které byly odstraněny až po roce [[1919]]. S výjimkou období [[1670]] (kdy nechal [[Ludvík XIV.]] strhnout hradby svého otce Ludvíka XIII.) až [[1785]] (kdy byla zahájena výstavba ''Fermiers généraux''), byla Paříž vždy až do [[první světová válka|první světové války]] obklopena hradbami.
Mnohé hradby zanechaly po sobě též stopy ve struktuře pařížských ulic. Tzv. [[Pařížské bulváry#Velké bulváry|velké bulváry]] (Grands Boulevards), tj. ''[[Boulevard Beaumarchais|Beaumarchais]]'', ''[[Boulevard des Filles-du-Calvaire|Filles-du-Calvaire]]'', ''[[Boulevard du Temple|Temple]]'', ''[[Boulevard Saint-Martin|Saint-Martin]]'', ''[[Boulevard Saint-Denis|Saint-Denis]]'', ''[[Boulevard de Bonne-Nouvelle|Bonne-Nouvelle]]'', ''[[Boulevard Poissonnière|Poissonnière]]'', ''[[Boulevard Montmartre|Montmartre]]'', ''[[Boulevard des Italiens|Italiens]]'', ''[[Boulevard des Capucines|Capucines]]'' a ''[[Boulevard de la Madeleine|Madeleine]]'' vznikly na místě hradeb Ludvíka XIII. Tzv. [[Pařížské bulváry#Druhá řada bulvárů|vnější bulváry]] (boulevards extérieurs) ukazují, kudy vedla hradební zeď ''Fermiers généraux'' (''Charonne'', ''Ménilmontant'', ''Belleville'', ''La Villette'', ''La Chapelle'', ''Rochechouart'', ''Clichy'', ''Batignolles'' a ''Courcelles''). Tzv. [[maršálské bulváry]] (Boulevards des Maréchaux) pojmenované po [[maršál Francie|maršálech Francie]]: ''[[Boulevard Soult|Soult]]'', ''[[Boulevard Poniatowski|Poniatowski]]'', ''[[Boulevard du Général-Jean-Simon|Général-Jean-Simon]]'', ''[[Boulevard Masséna|Masséna]]'', ''[[Boulevard Kellermann|Kellermann]]'', ''[[Boulevard Jourdan|Jourdan]]'', ''[[Boulevard Brune|Brune]]'', ''[[Boulevard Lefebvre|Lefebvre]]'', ''[[Boulevard Victor|Victor]]'', ''[[Boulevard du Général-Martial-Valin|Général-Martial-Valin]]'', ''[[Boulevard Murat|Murat]]'', ''[[Boulevard Suchet|Suchet]]'', ''[[Boulevard Lannes|Lannes]]'', ''[[Boulevard de l'Amiral-Bruix|Amiral-Bruix]]'', ''[[Boulevard Gouvion-Saint-Cyr|Gouvion-Saint-Cyr]]'', ''[[Boulevard Berthier|Berthier]]'', ''[[Boulevard Bessières|Bessières]]'', ''[[Boulevard Ney|Ney]]'', ''[[Boulevard Macdonald|MacDonald]]'', ''[[Boulevard Sérurier|Sérurier]]'', ''[[Boulevard Mortier|Mortier]]'' a ''[[Boulevard Davout|Davout]]'' se nacházejí na místě Thiersových hradeb a konečně [[Boulevard périphérique]] byl postaven na místě tzv. [[zone non aedificandi]]. Samotných hmotných pozůstatků hradeb se do dnešní doby dochovalo jen velmi málo. Jsou to především části hradeb Filipa II. Augusta ve čtvrti [[Le Marais|Marais]] a některé stavby ''Fermiers généraux''.
Řádek 33 ⟶ 31:
=== Fermiers généraux ===
V letech [[1785]]-[[1788]] byla kolem Paříže postavena zeď zvaná ''Fermiers généraux''. Na rozdíl od předchozích hradeb nebylo jejím hlavním cílem chránit hlavní město, ale sloužila
[[Soubor:Poterne-des-peupliers.jpg|thumb|Pozůstatek Thiersových hradeb ve [[13. obvod (Paříž)|13. obvodu]] – [[Poterne des Peupliers]]]]
Řádek 57 ⟶ 55:
== Reference ==
* {{
* {{Překlad
| jazyk = fr
| |||