Hemodialýza: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m vložen nadpis odkazů
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy
Řádek 44:
Při dialýze se obvykle odstraňuje nadbytečná voda z těla, protože většina pacientů už nemočí vůbec nebo skoro vůbec. Tak rychlé odstranění relativně velkého množství vody může způsobit [[Hypotenze|snížení krevního tlaku]], vyčerpanost, bolest na hrudi, křeče v nohou, nevolnost a bolest hlavy. Tyto potíže se mohou objevit během dialýzy a pokračovat i po jejím skončení, jejich intenzita je obvykle úměrná množství odstraňované vody, nicméně tato úměra je u různých pacientů velmi odlišná. Tyto nepříjemnosti lze odstranit nebo snížit větší sebekázní v příjmu tekutin (překonáváním nebo oklamáním žízně) nebo častější či delší dialýzou než obvyklé 4-5 hodin třikrát týdně, velké snížení krevního tlaku (bolest a točení hlavy, mžitky před očima na omdlení) lze ihned mírnit přidáním dodatečné tekutiny do vracené krve.
Existují dvě klinické jednotky dialyzační hypotenze
 
# ''Občasná hypotenze'', která se obvykle vyskytuje před koncem dialýzy a bývá spojena se zvracením, svalovými křečemi nebo i jinými příznaky z dráždění bloudivého nervu (např. [[zívání]].)
# ''Chronická přetrvávající hypotenze'', ke které dochází v důsledku několikaleté léčby chronickou hemodialýzou. Tito pacienti mají systolický TK (tlak krevní) nižší než 100 mmHg.
 
=== Faktory přispívající k hypotenzi na dialýze ===
 
Seřazeno zhruba od nejběžnějších ke vzácným
# rychlé snížení plazmatické osmolality, rychlé odstranění tekutiny ve snaze dosáhnout "suchá hmotnost", u pacientů s velkými mezidialyzačními váhovými přírůstky.
# nepřesně určená "suchá hmotnost".
# Autonomní neuropatie. - postižení bloudivého nervu. "autonomní nervová dysfunkce" u dialýzovaných s diabetem" bývají časté.
# Snížení srdeční rezervy. (Viz "Zlepšení výkonnosti kardiovaskulárního" dále v textu)
# Užívání antihypertenzních léků, které mohou kardiovaskulární stabilitu paradoxně zhoršit.
# Nesprávná dialyzační taktika. (nižší obsah sodíku v dialyzačním roztoku)
# Náhlé uvolnění adenosinu během orgánové ischémie
# Jídlo podané těsně před nebo během dialýzy.
# Arytmie nebo perikardiální výpotek s tamponádou, (pozor jsou to hypotenze nereagující na infusi).
# Alergická reakce na dialyzační membránu, což může způsobit, sípání a dušnost, stejně jako hypotenze.
# Zvýšená syntéza endogenních vazodilatačních látek, jako například oxidu dusnatého (NO)
# ostatní příčiny jako je např. infarkt srdce, hemolýsa, krvácení, infekce, embolie vzduchu do žilního systému jsou sice nepříliš časté, ale na druhou stranu vyžadují okamžitou pozornost lékaře a urgentní léčbu.
Řádek 68:
 
# asymptomatická hypotenze - bez příznaková
# symptomatická hypotenze s těmito příznaky: bolení hlavy, svalové křeče, nevolnost, zvracení, nevůle, zívání, nucení na stolici, tlak za sponou stydkou, dušnost.
 
=== Léčba hypotenze ===
Řádek 79:
 
 
Pacientům s chronickou hypotenzí v důsledku neschopnosti adekvátně reagovat na rychlé změny v objemu krve může pomoci převedení na [[peritoneální dialýza|peritoneální dialýzu]]. Další možností je prodloužení dialyzačního času a/nebo zvýšení frekvence hemodialýzy, nebo převedení pacienta na noční pozvolnou, nízkoprůtokovou 6-8 hodin trvající dialýzu.
 
=== Prevence hypotenze ===
 
==== Přesné stanovení tzv. ''suché váhy'' ====
Suchá váha se stále ještě stanovuje na základě empirie - pomocí pokusů a omylů. Suchá hmotnost je taková, pod níž se začnou vyskytovat nepříjemné příznaky: nevolnost a zvracení, či hypotenze. Suchá hmotnost je často proměnlivá a může kolísat i každou dialýzu. Většinou se však mění při přidruženém onemocnění (např. průjmová onemocnění nebo infekce) nebo i se změnami v hemoglobinu. (např. se zvýšenou dávkou erytropoetinu se zvyšuje chuť k jídlu a pacient přibývá na váze.).
 
Suchá váha se dnes dá určit i objektivně, pomocí monitorování krevního objemu (BVM přístroj - blood volum monitoring) či pomocí bioimpedančních přístrojů. Velice perspektivní se jeví bioimpedanční měření, kterým se posuzuje změna objemů extracelulárních a intracelulárních tekutin.
 
==== Modelování ultrafiltrace a natria (Na) ====
Tzn. na začátku dialýzy se nastaví vyšší ultrafiltrace (UF - odebírání vody z těla) a sodík nad 140 mmol/l a na konci dialýzy je UF nižší a Na se nastaví pod 140. Modelování Na a UF však pomáhá jen v některých vybraných případech. Účinné je spíše u občasné hypotenze. Vysoký obsah sodíku v dialyzačním roztoku zabraňuje výraznému poklesu v plazmě, poklesu osmolality během dialýzy, čímž brání poklesu extracelulárního objemu a minimalizuje (osmotický) ztráty tekutin z buněk.
 
Modelování natria má svá úskalí, např. může zvýšit postdialyzační žízeň a hypertenzi, což vede k vyšším mezidialyzačním přírůstkům na váze.
Řádek 102:
# Korekce anémie např. zvýšením dávky erytropoetinu, nebo transfuzí krve, zlepší výkonnost srdce
# Midodrine - pomáhá hlavně u pacientů s autonomní neuropatií, brání náhlým poklesům tlaku.
# Karnitin - dlouhodobé podávání zlepší výživu srdečního svalu, zlepšuje výkonnost srdce a snižuje výskyt hypotenzní epizod a svalových křečí{{Doplňte zdroj}}.
# U kardiaků je vhodné omezit jídlo během dialýzy, protože jídlo způsobí vyplavení velkého množství žaludeční šťávy. Jídlo vede k vasodilataci v oblasti zažívacího traktu, a tak přispět k poklesu systémového krevního tlaku
# Blokádou adenosinu. Adenosin je endogenní vasodilatátor a při vyšší hladině v krvi, může způsobit hypotenzi. Adenosin lze blokovat např. kofeinem, takže podávání kávy během dialýzy může snížit frekvenci hypotenzí.
# infuze [[vazopresin]]u (zatím výzkumně) by měla významně snížit výskyt symptomatických hypotenzí.
 
Při častém výskytu hypotenze je nejlepší zkombinovat několik přístupů, začít od těch nejjednodušších a postupně přidávat ty problematičtější a dražší.
 
Protože dialýza vyžaduje přístup do krevního oběhu, mohou se do těla dostat mikroby a způsobit [[sepse|sepsi]], [[endocarditida|endokarditidu]] nebo [[osteomyelitida|osteomyelitidu]]. Velikost tohoto rizika závisí na druhu cévního přístupu a snižuje se důslednějším dodržováním protiinfekčních opatření. Také může dojít ke krvácení, riziko je opět úměrné druhu cévního přístupu.
Řádek 146:
=== AV Graft ===
 
[[Soubor:Arteriovenous_graft_(cs).svg|thumb|300px|Arteriovenózní graft]]
AV (arteriovenózní) graft podobně jako zkrat propojuje tepnu a žílu, propojka je však vyrobena buď z teflonu nebo je použita chemicky upravená sterilizovaná zvířecí céva. Použije se, když pacientův žilní systém neumožňuje vytvořit zkrat. Zraje rychleji než zkrat, zvláště novější grafty. Grafty jsou podstatně náchylnější ke vzniku zúženin, zejména v místě napojení na odvodnou žílu. Ve zúženém místě se mohou začít tvořit hrudky a trombózy. Jako každé cizí těleso uvnitř těla je náchylnější k infekcím. Graft může být dosti dlouhý a lze ho proto přišít na mnoha místech, dokonce i na stehně nebo na krku.
 
Řádek 154:
 
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat|Hemodialysis}}
 
{{Portály|Medicína}}