Vakuová obrazovka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Verze 13527811 uživatele 87.197.14.241 (diskuse) zrušena |
m Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 19:
Zatímco černobílé obrazovky používají jediný paprsek elektronů, barevné obrazovky používají tři paprsky, které pomocí [[Aditivní míchání barev|sčítáním barev]] v [[RGB]] modelu vytvoří na stínítku prakticky jakoukoliv barvu. Uspořádání masky na stínítku může být:
* delta
* in-line (štěrbinová)
* trinitron
Řádek 28:
Obrazovka je speciální velmi rozměrná elektronka, uvnitř které je vakuum. Ve štíhlé části zvané hrdlo, je uložen systém elektrod obrazovky, na konci hrdla je patice k napojení na elektroniku přístroje. Čelní stěna obrazovky, kulatá nebo obdélná, je zevnitř pokryta [[luminofor|luminiscenční]] vrstvou, která tvoří [[stínítko]]. Na luminofor je směrován [[elektron]]ový paprsek, jehož zdrojem je elektronová tryska. Vnitřní strana [[kužel]]ovité části baňky je pokryta vodivým povlakem, dříve výhradně [[grafit]]ovým, nověji [[Oxidy|oxidem]] [[železo|železa]], spojeným elektricky s poslední urychlovací [[anoda|anodou]] elektronové trysky. Principiální uspořádání CRT obrazovky je na obrázku.
Podobně jako u všech vakuových elektronek, uzavírá se obrazovkou tok elektronů, který vystupuje ze žhavé [[katoda|katody]]. [[Mřížka]] a soustava anod zajišťuje usměrnění elektronů do úzkého svazku. Tato soustava se nazývá ''elektronovou tryskou''. Po výstupu z trysky prochází proud elektronů vychylovacím zařízením, které usměrní proud elektronů do požadovaného místa na stínítku. Elektrony jsou po opuštění trysky urychlovány vysokým kladným napětím řádu [[kilo|k]][[volt|V]], a vysokou rychlostí dopadají na stínítko, kde způsobí sekundární [[emise částic|emisi]], jež se projeví rozsvícením bodu. Elektrony sekundární emise jsou přitahovány sběrnou grafitovou anodou. Kdyby nebyly tyto elektrony odsávány, dopadly by zpět na stínítko, nabily by ho záporně a znemožnily by dopad elektronového svazku na luminofor a tím i vzniku stopy. Odsáváním sekundárně emitovaných elektronů se po krátké době nabije povrch stínítka na plné anodové napětí, a na něm se sekundární emisí automaticky stabilizuje.
V elektronové trysce jsou elektrony, emitované žhavou katodou, odpuzovány Wehneltovým válcem se záporným potenciálem, který působí jako řídicí mřížka. Tak se elektrony soustředí do úzkého osového svazku, jenž prochází dalšími válci s kladným potenciálem, které urychlují elektrony a dále zdokonalují fokusaci od mřížky. Řídicí mřížka má ještě jednu funkci. Změnou [[elektrické napětí|napětí]] na této elektrodě, které bývá mezi -10 až +10 V (proti žhavé katodě), lze měnit množství elektronů ve svazku dopadajícím na stínítko a tím nastavovat jas fluorescence.
Řádek 59:
=== Externí odkazy ===
* {{Wikislovník|heslo=obrazovka}}
* {{Commonscat}}▼
▲{{Commonscat}}
{{Typy displejů}}
| |||