Krteň: Porovnání verzí

Odebráno 37 bajtů ,  před 4 lety
m
Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy
m (link.)
m (Odrážka u {{Commons(cat)}}; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Praha, Třebonice, kostel Krteň.jpg|thumb|right|Kostel sv. Jana a Pavla]]
'''Krteň''' je zaniklá [[Vesnice|ves]] na katastrálním území [[Třebonice]] (městská část [[Praha 13]]) v [[Praha|Praze]], mezi [[Stodůlky|Stodůlkami]] a Třebonicemi (jižně od osady [[Chaby]]), z níž se zachoval románský [[Kostel svatého Jana a Pavla (Praha, Třebonice)|kostelík svatého Jana a Pavla]].
 
== Historie ==
Ves byla již v raném středověku součástí zdejší husté sítě osad.<ref name="Dragoun" />
 
Ves je zmiňována v roce [[1434]] jako majetek [[Seznam představitelů českého státu|českých králů]], kteří byli i patrony zdejšího kostela. V [[husitství|husitských]] dobách se Krteň stala majetkem [[Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze|svatovítské kapituly]], která v roce [[1667]] připojila Krteň k [[Chrášťany|Chrášťanům]] a v té době patrně zanikla i zdejší [[fara]]. V době po třicetileté válce pravděpodobně zanikla i celá ves.<ref name="Dragoun">Zdeněk Dragoun: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=4367 Osamělý kostelík na kopci], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, leden 2013, rubrika Památky Prahy 13</ref> Z osady zůstal do dnešních dob jen osamělý kostelík s dosud používaným hřbitovem na vyvýšeném místě (záznam v ústředním seznamu památek MonumNet však hřbitov ve výčtu parcel označuje jako bývalý). Na hřbitově jsou pohřbeni obyvatelé z Třebonic, Jinočan, Chrášťan a Chab.<ref name="královnina cesta" /> Prostranství vedle hřbitova je upraveno jako výletní odpočinkové místo, na vršku se nachází též veřejná studna s ruční pumpou. V blízkosti kostela stojí torzo sochy neznámého světce, která je památkově chráněna společně s kostelem a hřbitovem. Na ploše u hřbitova bylo umístěno též novodobé dílo, napodobující kamenný pohanský oltář.
 
Pozůstatky vsi (případně i knížecího dvora) by se mohly nacházet pod zemí v okolí kostelíka. Archeologický průzkum nebyl dosud proveden.<ref name="Dragoun" />
== Kostel sv. Jana a Pavla ==
[[Soubor:Kostel-Krten.jpg|thumb|Kostel svatých Jana a Pavla se hřbitovem]]
Kostel byl postaven v pozdně [[románský sloh|románském slohu]] v 2. čtvrtině [[13. století|13. století]] s pravoúhlým [[Kněžiště|presbytářem]] a průčelní čtverhrannou [[věž]]í.
 
Kostel je zmiňovaný jako [[farní kostel]] v roce [[1352]] v dokumentu týkajícím se sazby papežského desátku. Z úředních knih pražského arcibiskupství je známa kompletní řada dvanácti zdejších farářů v letech 1358–1422.<ref name="Dragoun" /> Není však známo, zda je zasvěcení dvěma světcům původní, nebo zda vzniklo dodatečným rozšířením zasvěcení.<ref name="Dragoun" />
 
Roku [[1575]] byl rozšířen o [[boční loď]] na severní straně, roku [[1699]] o [[sakristie|sakristii]] na severním boku presbytáře, v letech [[1732]]–[[1734]] byla zvýšena jeho věž. Roku [[1890]] byly přístavby přizpůsobeny do novorománského stylu podle návrhu [[A. Živný|A. Živného]]. Klenba byla nahrazena [[kazetový strop|kazetovým stropem]], severní loď zvýšena a věž přestavěna.
 
V [[kněžiště|kněžišti]] se zachovalo [[románské okno]] a na východní stěně uvnitř pozdně románské [[nástěnná malba|nástěnné malby]] z konce 13. století. Představují ''Křest Kristův'', ''Obětování v chrámě'', ''Josefův sen'', ''Církevní učitelku'' a symboly [[evangelista|evangelistů]]. Malby byly restaurovány v roce [[1952]]. Zrestauroval je akademický malíř Miroslav Terš, který také vysvětlil význam vyobrazení.<ref name="královnina cesta" /> Zařízení je převážně pseudorománské, pouze v boční zdi byl ponechán při přestavbě původní [[oltář]] s obrazem od J. Heřmana z roku [[1890]].
 
Kostel dodnes tvoří působivou dominantu krajiny. V současné době je v kostelíku jednou ročně, v červnu, sloužena slavnostní poutní mše.<ref name="královnina cesta">Eva Černá: [http://stop.p13.cz/clanek.php?id=2599 Krteň a královnina cesta], STOP – Stodůlecký posel, zpravodaj městské části Praha 13, říjen 2006, rubrika Výlet do minulosti</ref>
== Kamenný stůl ==
[[Soubor:Dolmen.BEL.Krten.Praha13.jpg|thumb|Dolmen "Bel"]]
Poblíž kostelíka svatého Jana a Pavla byl dne 9. dubna 2010 péčí odboru životního prostředí ÚMČ Praha 13 instalován novodobý [[Dolmen|dolmen]] - kamenný stůl "Bel". Skulptura je sestavena z [[Paleozoikum|prvohorní]] [[Ordovik|ordovické]] [[Břidlice|břidlice]] podle vzoru megalitických staveb dávných civilizací. Je situována na významné energetické linni bývalé královské cesty [[Pražský hrad]] - [[Karlštejn]].
 
== Legendy ==
[[Popelka Biliánová]] píše, že podle pověstí i zápisů zde bývalo slovanské božiště v posvátném háji. Název vsi podle ní svědčí o tom, že zde byl oslavován [[Krt]] neboli [[Krodo]], slovanský bůh blahobytu a bohatství. Podle Biliánové zde jistě už od pohanských dob bývalo menší hradiště, z nějž se ve středověku stal [[kostelec]]. Lidová etymologie spojuje název místa s [[krtina|krtčí hromádkou]], kterou zdejší kopec může připomínat.<ref>Popelka Biliánová: ''Ořech a Krteň'', Národní listy roč. 73, č. 171, str. 4. {{Wikizdroje|dílo=Ořech a Krteň}}</ref> Podle Zdeňka Dragouna však původ a historie kostelíka nenasvědčují představám o jeho vzniku na pohanském kultovním místě. Archeologické výzkumy v okolí však dokládají, že tato oblast byla osídlená již od pravěku.<ref name="Dragoun" />
 
Podle legendy zde v roce 1371 pobývala královna Eliška, manželka Karla IV., při své pěší pouti z Karlštejna do Prahy, kde u hrobu svatého Zikmunda obětovala zlato za uzdravení svého manžela. Při zpáteční cestě se právě na Krtni měla dozvědět, že se král Karel uzdravil.<ref name="královnina cesta" /> Touto legendou je inspirovaná hypotéza, že zdejší dvorec byl využíván při cestách českých panovníků na Karlštejnsko, a to již dlouho před založením Karlštejna, což by mohlo vysvětlit zvláštní vztah českých panovníků k této osadě a kostelu.<ref name="Dragoun" />
 
== Reference ==
 
== Fotografie ==
* {{Commonscat}}
<gallery widths="100px" heights="100px" perrow="3">
Soubor:Jan_a_Pavel_Praha_Krten1.jpg|
Soubor:Jan_a_Pavel_Praha_Krten3.jpg|
Soubor:Jan_a_Pavel_Praha_Krten4.jpg|
</gallery>
 
1 118 086

editací