Osobní krize: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
- {{Kategorizovat}} |
wikifikace značka: editace z Vizuálního editoru |
||
Řádek 1:
{{Upravit|úvod, velká písmena, výpiskovitost ([[WP:ES]])}}
'''Osobní krize''' se dá považovat za zlom, který znenadání v průběhu dosavadního běžného života člověka nastal. Dá se popsat jako stav [[Emoce|emočního]] rozrušení, který je doprovázen pocity [[Úzkost|úzkosti]], [[Deprese (psychologie)|deprese]], [[Hněv|hněvu]] a zmatku. Je charakterizována stavem ohrožení (psychického, fyzického i sociálního), poklesem sebeúcty, narušením dosavadní psychosociální rovnováhy, snížením schopnosti [[koncentrace]]. Jedná se také o ohrožení [[Integrita|integrity]] člověka, o dočasnou ztrátu schopnosti správně manipulovat se svým životem v důsledku nastalé situace, s níž člověk není schopen se vyrovnat. Tato krize obvykle trvá 6 až 8 týdnů, ale může být i vleklá či [[Latence|latentní]] – buď trvá léta nebo se člověk se skutečností není schopen smířit nikdy.▼
▲'''Osobní krize''' se dá považovat za zlom, který znenadání v průběhu dosavadního běžného života člověka nastal. Dá se popsat jako stav emočního rozrušení, který je doprovázen pocity úzkosti, deprese, hněvu a zmatku. Je charakterizována stavem ohrožení (psychického, fyzického i sociálního), poklesem sebeúcty, narušením dosavadní psychosociální rovnováhy, snížením schopnosti koncentrace. Jedná se také o ohrožení integrity člověka, o dočasnou ztrátu schopnosti správně manipulovat se svým životem v důsledku nastalé situace, s níž člověk není schopen se vyrovnat. Tato krize obvykle trvá 6 až 8 týdnů, ale může být i vleklá či [[Latence|latentní]] – buď trvá léta nebo se člověk se skutečností není schopen smířit nikdy.
Krize často vede ke změně regulativních způsobů našeho chování a nese tak možnost zásadní změny v našem životě. Je tedy pomocí [[Čínské znaky|čínského znaku]] WEI-JI označována nebezpečím a příležitostí zároveň ('''wei''' = nebezpečí, '''ji''' = příležitost).
== Příčiny krize ==
=== Vnější spouštěče ===
1. ZTRÁTA OBJEKTU – jde zde o ztrátu čehokoliv, s čím byl člověk vázán, k čemu měl osobní vztah, tuto ztrátu poté vnímá jako ohrožení. Může to být ztráta osoby [[Smrt|úmrtím]], [[Rozchod!|rozchodem]], ztráta zaměstnání, zdraví, víry, bydlení apod.
2. VOLBA – volbou nějaké cesty nebo hodnoty se vzdáme jiné a to nám může působit zátěž.
3. ZMĚNA – ať už kvalitativní či kvantitativní skoky způsobují člověku pocit nepohodlí, nejistoty. To nastává i v případě, že jde o pozitivní zlom jako je vysněné [[těhotenství]], získání velkého obnosu peněz apod. Vše, co se v našem životě odvíjí „rovně“ a bez větších skoků, vnímáme jako dobré, takže každou změnu ve svém životě jedinec vnímá jako vybočení z normálu.
=== Vnitřní spouštěče ===
Řádek 20 ⟶ 19:
== Typologie krizí ==
=== Podle způsobu manifestace ===
1. ZJEVNÁ – zjevná krize je ta, kterou si člověk uvědomuje. Snaží se tedy nalézt řešení k této krizi, popř. vyhledat pomoc. Příkladem této krize může být [[nevěra]], rozpad vztahu, nemoc aj.
2. LATENTNÍ – je krize, kterou si člověk neuvědomuje, nechce nebo nemůže si ji připustit. Díky tomu může krize trvat velmi dlouhou dobu a vést tak k nevědomým způsobům adaptace – například únik k [[Droga|drogám]], [[Workoholismus|workoholismu]], k nemoci.
=== Podle průběhu ===
1. AKUTNÍ – bývá často reakcí na traumatické životní události jako je nemoc, nevěra, nehoda, [[zrada]], [[znásilnění]], napadení aj. Má jasný začátek a občas i konec, je vyhrocená, bouřlivá. Lidé hned na začátku krize okamžitě vyhledávají odbornou pomoc.
2. CHRONICKÁ – má charakter krize [[Latence|latentní]], zpočátku je nenápadná a zpravidla trvá dlouhou dobu – měsíce i roky. Může vzniknout špatnou sociální situací ([[domácí násilí]], finanční nedostatky apod.), nedostatečným řešením akutních krizí a souvisí i s mezilidskými vztahy – nevyřešené konflikty ve vztazích. Tato krize může nečekaně přerůst v akutní krizi.
=== Podle závažnosti ===
1. SITUAČNÍ – je spouštěna nepředvídatelným [[Stres|stresem]] způsobeným především vnějšími spouštěči krize jako je změna, volba, ztráta či hrozba ztráty.
2. TRANZITORNÍ – je krizí způsobenou očekávanými změnami, které jsou dané lidským vývojem, a kterým jedinec během svého života musí čelit. Jedná se například o [[Puberta|pubertu]], [[klimakterium]], [[Krize středního věku|krizi středního věku]] atp.
3. PRAMENÍCÍ Z NÁHLÉHO TRAUMATIZUJÍCÍHO STRESU – bývá spuštěna vnějšími stresory, které jedinec neočekává a nemá nad nimi patřičnou kontrolu. Příkladem je [[znásilnění]], náhlé úmrtí blízké osoby, [[Přírodní katastrofa|přírodní katastrofy]] aj.
4. KRIZE ZRÁNÍ – spočívá v tom, že jedinec je konfrontován s úkoly, které pro něj jsou životně důležité, ale selhává v nich. Má to také souvislosti s nedořešenými věcmi předchozího vývoje jedince.
5. KRIZE PRAMENÍCÍ Z PSYCHICKÉ PORUCHY – má základ v neřešených nebo jen provizorně řešených vývojových úkolech. Klienti s tímto typem krize mívají většinou zkušenost s [[Psychiatrická léčebna|psychiatrickou léčbou]].
6. PRAMENÍCÍ Z NEODKLADNÝCH KRIZOVÝCH STAVŮ – mají vysoký stupeň naléhavosti. Patří sem akutní stavy jako vražedné/[[Sebevražda|sebevražedné chování]], nekontrolovatelná zlost a [[agrese]], alkoholové či drogové [[Otrava|intoxikace]], [[Úzkostná porucha|panická úzkost]] aj.
== Fáze krize ==
Řádek 47 ⟶ 46:
=== Fáze protestu ===
Druhá fáze je '''''fáze protestu''''', kdy se v člověku probouzí vzdor vůči [[Osud|osudu]], může se vinit, že za svoji nemoc může on sám. Často si pokládá otázku Proč právě já? Mívá pocit zoufalství a bezmoci, obvykle se projevuje protestem až hněvem.
=== Fáze bilancování ===
Následně nastává '''''fáze bilancování''''', kdy člověk přemítá o svém dosavadním životě a snaží se najít
=== Fáze reorganizace ===
| |||