Data: Porovnání verzí

Přidáno 26 bajtů ,  před 5 lety
m
styl
m (styl)
* jakékoliv fyzicky (materiálně) zaznamenané [[znalost]]i (vědomosti), poznatky, zkušenosti nebo výsledky pozorování procesů, projevů, činností a prvků reálného světa (reality)
* zdroj, z něhož se tvoří [[informace]]
 
 
Data se zejména v humanitních vědách dále dělí na
 
== Význam dat, informace, znalosti a moudrosti ==
Data, [[informace]], [[znalostiznalost]]i a [[moudrost]]i, jsou úzce související pojmy, ale každý má svou vlastní roli ve vztahu k druhému, a každý termín má svůj vlastní význam. Data se shromažďují a analyzují s cílem vytvářet informace vhodné pro rozhodování, <ref>{{cite web|title=Joint Publication 2-0, Joint Intelligence|url=http://www.dtic.mil/doctrine/new_pubs/jp2_0.pdf|work=Defense Technical Information Center (DTIC)|publisher=Department of Defense|accessdate=February 22, 2013|pages=GL-11|date=22 June 2007}}</ref> zatímco znalosti jsou odvozeny z rozsáhlého množství zkušeností, které se zabývají informacemi o předmětu. Například výška [[Mt.Mount Everest]]u jsou obecně známá data. Tato data mohou být obsaženy v knize o Mt.Mount EverestEverestu spolu s dalšími daty, které popisují horu způsobem, který je užitečný pro ty, kteří se chtějí rozhodnout, jak nejlépe ji vylézt. Společně s využitím zkušeností o tom, jak se leze po horách, vzniká návod jak dosáhnout vrcholu [[Mt.Mount Everest]]u – to chápeme jako „znalost“. Někteří lidé vytvoří vhodnou kombinaci sérií "data"„data“, "informace"„informace“ a "znalosti"„znalosti“ s "moudrostí"„moudrostí“, což by znamenalo, že osoba má určité "vědění"„vědění“, a také ví, za jakých okolností je dobré je používat.
 
Tedy pro upřesnění, data jsou abstraktní nejméně, informace méně a znalosti nejvíce. <ref>{{cite web
Data, [[informace]], [[znalosti]] a [[moudrost]]i, jsou úzce související pojmy, ale každý má svou vlastní roli ve vztahu k druhému, a každý termín má svůj vlastní význam. Data se shromažďují a analyzují s cílem vytvářet informace vhodné pro rozhodování, <ref>{{cite web|title=Joint Publication 2-0, Joint Intelligence|url=http://www.dtic.mil/doctrine/new_pubs/jp2_0.pdf|work=Defense Technical Information Center (DTIC)|publisher=Department of Defense|accessdate=February 22, 2013|pages=GL-11|date=22 June 2007}}</ref> zatímco znalosti jsou odvozeny z rozsáhlého množství zkušeností, které se zabývají informacemi o předmětu. Například výška [[Mt. Everest]]u jsou obecně známá data. Tato data mohou být obsaženy v knize o Mt. Everest spolu s dalšími daty, které popisují horu způsobem, který je užitečný pro ty, kteří se chtějí rozhodnout, jak nejlépe ji vylézt. Společně s využitím zkušeností o tom, jak se leze po horách, vzniká návod jak dosáhnout vrcholu [[Mt. Everest]]u – to chápeme jako „znalost“. Někteří lidé vytvoří vhodnou kombinaci sérií "data", "informace" a "znalosti" s "moudrostí", což by znamenalo, že osoba má určité "vědění", a také ví, za jakých okolností je dobré je používat.
 
Tedy pro upřesnění, data jsou abstraktní nejméně, informace méně a znalosti nejvíce. <ref>{{cite web
|author=Akash Mitra
|year=2011
|title=Classifying data for successful modeling
|url=http://www.dwbiconcepts.com/data-warehousing/12-data-modelling/101-classifying-data-for-successful-modeling.html
}}</ref> Data se stávají informací pomocí interpretace, např. výška [[Mt.Mount Everest]]u je obecně považována za „Data“, kniha o Mt. Everestu s geologickými charakteristikami může být považována za „informace“ a zprávu obsahující praktické informace o tom, jak nejlépe dosáhnout vrcholu Mt.Mount Everestu lze považovat za „znalost“. „Informace“ nese rozmanité významy, které se pohybují od každodenních k technickým. Obecně lze říci, že pojem informací úzce souvisí s představami o omezení, komunikaci, ovládání, poučení, poznání, významu, vzoru, vnímání a reprezentace. Beynon-Davies používá pojem znamení, aby rozlišil data a informace; data jsou série symbolů, zatímco informací chápeme symboly, které se na něco odkazují. .<ref>{{cite book
|author=P. Beynon-Davies
|year=2002
Mechanické výpočetní zařízení jsou klasifikována podle prostředků, které reprezentují data. [[Analogový počítač]] představuje údaj jako napětí, vzdálenost, polohu, nebo jiné fyzikální veličiny. [[Počítač|Digitální počítač]] představuje kus dat jako řadu znaků vybraných z pevné [[abecedy|abeceda]]. Nejčastější digitální počítače užívají binární abecedu, to znamená abecedu dvou znaků, obvykle označených "0" a "1". Známější reprezentace, například čísla a písmena, jsou pak vyrobena z binární abecedy. Některé speciální formy dat jsou odlišeny. [[Počítačový program]] je souhrn dat, což lze interpretovat jako návod. Většina počítačových jazyků dělá rozdíl mezi programy a jinými daty, která program obsluhuje, ale v některých jazycích, zejména v [[Lisp]]u a podobných jazycích jsou programy v podstatě k nerozeznání od ostatních údajů. Je také užitečné rozlišovat [[metadata]], neboli popis dalších dat. Dříve užívaný termín pro metadata je "doplňkové údaje". Typický příklad metadat je katalog knihovny, což je popis obsahu knihy.
 
== V jiných oblastech ==
Přestože jsou data také stále více používaná v jiných oblastech, bylo navrženo, že vysoce interpretační povaha by mohla být v rozporu s charakterem dat „daných“. Peter Checkland představil termín capta (z latinského capered, „vzít“), aby rozlišil obrovské množství možných dat a jejich podmnožinu, na kterou je orientována pozornost.<ref>{{cite book | author = P. Checkland and S. Holwell | title = Information, Systems, and Information Systems: Making Sense of the Field. | year = 1998 | publisher = John Wiley & Sons | location = Chichester, West Sussex | isbn = 0-471-95820-4 | pages = 86–89 }}</ref>[[Johanna Drucker]] argumentovala tím, že jelikož humanitní obory potvrdili produkci znalostí jako „umístěné, částečné a konstitutivní“, použití dat může zavést předpoklady, které jsou kontraproduktivní, například, že jevy jsou diskrétní nebo, že jsou nezávislé na pozorovateli. <ref>{{cite web
 
Přestože jsou data také stále více používaná v jiných oblastech, bylo navrženo, že vysoce interpretační povaha by mohla být v rozporu s charakterem dat „daných“. Peter Checkland představil termín capta (z latinského capered, „vzít“), aby rozlišil obrovské množství možných dat a jejich podmnožinu, na kterou je orientována pozornost.<ref>{{cite book | author = P. Checkland and S. Holwell | title = Information, Systems, and Information Systems: Making Sense of the Field. | year = 1998 | publisher = John Wiley & Sons | location = Chichester, West Sussex | isbn = 0-471-95820-4 | pages = 86–89 }}</ref>[[Johanna Drucker]] argumentovala tím, že jelikož humanitní obory potvrdili produkci znalostí jako „umístěné, částečné a konstitutivní“, použití dat může zavést předpoklady, které jsou kontraproduktivní, například, že jevy jsou diskrétní nebo, že jsou nezávislé na pozorovateli. <ref>{{cite web
|author=Johanna Drucker
|year=2011
|url=http://www.digitalhumanities.org/dhq/vol/5/1/000091/000091.html
}}</ref> Termín capta, který klade důraz na to, že akt pozorování je konstitutivní, se nabízí jako alternativní k datům vizuální reprezentace v humanitních oborech.
 
 
== Související články ==
{{Pahýl}}
{{Portály|Informační věda a knihovnictví}}
 
[[Kategorie:Zpracování dat]]
[[Kategorie:Databáze]]