Vladislav I. Lokýtek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení posloupností; kosmetické úpravy
m doplnění
Řádek 4:
| obrázek = Władysław I sarcophagus figure.jpg
| popisek = Podoba Vladislava I. Lokýtka zachycená na jeho sarkofágu
| vláda = [[1320]] [[1333]]
| korunovace = 20. leden 1320, [[Krakov]]
| předchůdce = [[Václav III.]]
| následník = [[Kazimír III. Veliký]]
Řádek 39 ⟶ 40:
 
== Zisk polské koruny ==
Po smrti svého nepřítele [[Jindřich III. Hlohovský|Jindřicha Hlohovského]] v roce 1309 připojil Vladislav Lokýtek k Malopolsku v roce 1310 Velkopolsko a poté začal usilovat o získání královské koruny. Mimo jím držená polská území nadále ležely oblasti Slezska, Mazovska a [[Pomořansko|Pomoří]]. Papež s Vladislavovou korunovací dlouho otálel, protože si tím nechtěl znepřátelit Lokýtkova vlivného protivníka Jana Lucemburského. Lokýtek si nakonec přízeň papežské kurie naklonil zvýšením poplatku odváděného z polských zemí do [[Řím]]a (tzv. denár sv. Petra) ze tří denárů z každé polské rodiny na jeden denár z každé hlavy. Papež [[Jan XXII.]] poté s korunovací souhlasil a Vladislav Lokýtek byl 20. ledna 1320 slavnostně [[Korunovace polských panovníků|korunován]] ve [[Katedrála na Wawelu|wawelské katedrále]] v Krakově na polského krále. Polskému králi však nadále odporovala opolské, kujavské, mazovské a slezské knížectví. Slezská knížata se dokonce na přelomu 20. a 30. let 14. století dobrovolně lenně zavazovala českému králi Janovi a proti Vladislavovi vystupovala nepřátelsky. Oblast Pomořanska za Vladislavovy vlády připadla expandujícímu Řádu německých rytířů podporovaného Janem Lucemburským, přičemž moc řádu v oblasti [[Baltské moře|Baltu]] nadále rychle rostla a němečtí rytíři začali být pro existenci polského státu velkým nebezpečím. Toto ohrožení a odříznutí Polska od přístupu k moři vedlo Vladislava Lokýtka v roce 1325 k uzavření obranného spolku se sousedním [[Litevské velkoknížectví|Litevským velkoknížectvím]], které bylo s řádem rovněž v konfliktu. Spolek byl posílen sňatkem Lokýtkova syna a dědice Kazimíra s dcerou litevského velkoknížete [[Gedymin]]a Aldonou (Annou). Podporu proti řádu a českému králi hledal Lokýtek také v Uhrách, kde s uherským králem Karlem I. Robertem z Anjou zasnoubil svou dceru Alžbětu.
Král Vladislav I. Lokýtek zemřel 2. března 1333 v Krakově a zanechal vládu nad Malopolskem a Velkopolskem svému synovi Kazimírovi, který se poté stal králem Kazimírem III.
 
Řádek 53 ⟶ 54:
* {{pl}} [http://poczet.com/lokietek.htm Vladislav Lokýtek]
 
{{Panovník|barva=red| titul =[[Seznam polských panovníků|Polský král]]|kdy=[[1320]] - [[1333]]| předchůdce =[[Václav III.]] | nástupce =[[Kazimír III. Veliký|Kazimír III.]]| jméno =Vladislav IV.| obrázek =POL Przemysł II 1295 COA.svg}}
{{Polští panovníci - Piastovci}}
{{Portály|Polsko|Středověk}}