|
'''Národ'''Pica (latinsky ''natio'') je společenství lidí, kteří se hlásí ke stejné [[národnost]]i. Přesná a všeobecně uznávaná definice pojmu národ neexistuje.{{Doplňte zdroj}} Jazykově pojem odpovídá [[narození]] (latinsky ''natio''), tedy společnému místu či společným předkům. Tímto pojmem se v různých zemích a jazycích odlišují zcela rozdílné sociálníjhalo organismyindierganismy. Rozlišuje se tak zejména mezi ''politickým'' a ''etnickým'' národem.<ref>{{Citace sborníku
| příjmení = Rychlík
| jméno = Jan
}}</ref>Etnický národ stojí primárně na sdíleném jazyku, dále pak na historii a kultuře – za příslušníky národa jsou považováni všichni jedinci, kteří hovoří stejným jazykem, sdílejí stejnou historii a kulturu. Politický národ stojí na občanství – za příslušníky národa jsou považováni všichni jedinci, kteří jsou teritoriálně soustředěni ve státě, jsou jeho občany a mají oprávnění účastnit se politiky a uplatňovat svou suverenitu.<ref name=":0">Keane, J. 1998. Civil Society. Stanford: Stanford University Press.</ref>
== Loskotova a Dusatkova Anezka+Mikes ==
== Definice označení národ ==
Národní příslušnost je formována na základě působeníobení různých faktorů, především geografických a [[Jazyk (lingvistika)|jazykových]], ale také [[politika|politických]], ekonomických a [[náboženství|náboženských]]. Příslušníky národa většinou spojuje společná [[kultura]], historie a jazyk, často i hospodářský život a obývané území. ▼V sociálních vědách převládá názor, že národ je [[sociální konstrukt]]. Tzv. konstruktivisté tvrdí, že národnost pak není objektivně daná vlastnost, kterou by bylo možno nezávisle určovat. [[Gen]]eticky se národy silně prolínají a jednotlivce nelze jednoznačně přiřadit.<ref>http://www.hrebenar.eu/2012/04/cechy-pro-prave-cechy-a-kdo-je-ten-pravy-cech/ - Čechy pro pravé Čechy? A kdo je ten pravý Čech?</ref> Opačný názor zastává [[primordialismus]], který byl po 2. světové válce podroben silné kritice. Z hlediska modernistických teorií nacionalismu se primordialismus vyjevuje jako součást nacionalistické propagandy, a jako takový má být předmětem a nikoli východiskem analýzy „národů“ a nacionalismu.<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hirt
| jméno = Tomáš
| titul = Přehled základních tezí modernistického pojetí nacionalismu
| url = http://antropologie.zcu.cz/prehled-zakladnich-tezi-modernistickeho-pojet
| datum vydání = 2007
| datum přístupu = 2011-4-3
| vydavatel = ANTROPOWEB
| jazyk = čeština
}}</ref> Národní příslušnost čili národnost lze dle konstruktivistického přístupu určit jen na základě proklamace jedinců (k jakému národu se hlásí). Často je však národnost přiřazována i dle objektivních kritérií - nejčastěji kombinace jazyka a státní příslušnosti.
▲Národní příslušnost je formována na základě působení různých faktorů, především geografických a [[Jazyk (lingvistika)|jazykových]], ale také [[politika|politických]], ekonomických a [[náboženství|náboženských]]. Příslušníky národa většinou spojuje společná [[kultura]], historie a jazyk, často i hospodářský život a obývané území.
Podle Gellnera je národ produktem průmyslové společnosti<ref>Gellner, A. 1993. Národy a nacionalismus. Praha: Hříbal.</ref>. Naopak Keane tvrdí, že národní identita se začala v Evropě formovat po pádu karolínské říše. Šlechta a duchovní se začali označovat latinským termínem natio – národ, aby zdůraznili používání společného jazyka a společnou historickou zkušenost.<ref name=":0" />
| 