Alternativní trest: Porovnání verzí

Přidáno 42 bajtů ,  před 4 lety
-výslovný protimluv v prvních dvou větách, formulace; článek je stále dost jednostranný
m (šablona)
(-výslovný protimluv v prvních dvou větách, formulace; článek je stále dost jednostranný)
'''Alternativní trest''' kje neformální označení obvykle pro jiné tresty než [[trest odnětí svobody|trestutrest odnětí svobody]] je definován v českém zákoně č. 40/2009 Sb.,Český [[trestníTrestní zákoník (Česko, 2009)|trestní zákoník]] (zákon č. 40/2009 Sb.) však spojení "alternativní trest" nepoužívá a nezná.
 
== Alternativní trest ==
=== Pojem alternativního trestu ===
SamotnýTrest zákonse spojeníoznačuje jako alternativní trest nezná. Tento název vyplývá z faktu, že tyto trestypokud tvoří určitou alternativu k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Tyto tresty se nesnažítedy zbavitnezavírají [[pachatel]]e svobody a zavřít ho do vězení, ale zavazujíukládají homu dodržovat určitéjiná omezení a povinnosti. Směřují k nápravě spáchaného trestného činu a k nápravě delikventa, ne k odplatě ve smyslu starých [[retributivní justice|retribučních trestních teorií]]. Smyslem alternativního trestu je taktéž omezit nežádoucí projevy [[prizonizace]], jako je např. tzv. ''syndrom otáčivých dveří'', což je označení pro situaci, kdy se propuštěný pachatel není schopen uchytit v nekriminálním prostředí a vrací se zpět na kriminální dráhu.<ref>Matoušek, O., Kroftová, A. Mládež a delikvence. Praha: Portál, 2003, s. 180-181.</ref> Určité naděje byly vkládány taktéž v ulehčení přeplněných věznic od přílivu nových odsouzenců k trestu odnětí svobody.<ref>Sotolář, A., Púry, F., Šámal, P. Alternativní řešení trestních věcí v praxi. Praha: C.H.Beck, 2000, s. 3</ref>
 
=== Restorativní justice ===
S alternativními tresty úzce souvisí koncept tzv. [[restorativní justice|restorativní trestní justice]]. V klasickém konceptu retribuční justice je pohlíženose na trestytrestný čin pohlíží jako na konflikt státujednotlivce sse jednotlivcem,státem. kdyHledí se potřebytedy poškozenéhopředevším odsouvajína stranounarušení aprávního hledířádu, sekdežto předevšímpřípadné nanároky narušenípoškozeného právníhose řáduv trestním řízení neřeší. V restorativním konceptu se hledí na trestný čin jižtaké jako na konflikt mezi jednotlivci, kdya jsoubere zdůrazněnase ohled na právapoškození oběti. Snahou je dojít k urovnání konfliktního stavu, způsobeného spáchaným trestným činem (za participace pachatele), a pomoci pachateli nalézt cestu zpět do společnosti. Nicméně, tento přístup nelze aplikovat na všechny trestné činy, neboť jejich povaha ho může prakticky znemožnit.<ref>Karabec, Z. Nové možnosti pro trestní justici. ''Kriminalistika'', 2003, č. 2.</ref>
 
=== Probační a mediační služba ===