Nejvyšší purkrabí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
malé doplnění
m linkfix
Řádek 1:
[[Soubor:Jaroslav Borzita of Martinice.jpg|thumb|Nejvyšší purkrabí [[Jaroslav Bořita z Martinic]]]]
'''Nejvyšší purkrabí Království českého''' či také '''nejvyšší zemský purkrabí''', původně '''pražský purkrabí''' nebo '''purkrabí Pražského hradu''' (německy ''Oberstburggraf'', latinsky ''supremus burgravius'' nebo ''supremus Regni Bohemiae burgravius'', případně ''supremus burgravius Pragensis'') byl v období stavovského státu nejvýznamnějším [[Zemské úřady|zemským úředníkem]] [[České království|Království českého]]. Byl předsedou [[český zemský sněm|zemského sněmu]], předsedou [[český zemský soud|zemského soudu]] a velitelem [[Zemská hotovost|zemské hotovosti]].
 
== Historie ==
Mezi všemi [[Purkrabí|purkrabími]] (správci hradů) získal purkrabí [[Pražský hrad|Pražského hradu]] nejvyšší postavení, což souviselo s významem Pražského hradu jako prvního hradu mezi českými hrady, sídla českého panovníka. Pražský purkrabí velel hradní posádce, ale i [[Zemská hotovost|zemské hotovosti]], dokonce zastupoval krále v otázkách ochrany veřejného pořádku v zemi a převzal výkonnou moc nad [[český zemský soud|zemským soudem]]. Od [[14. století]] se pražský purkrabí počítal ke sboru [[zemské úřady|nejvyšších zemských úředníků]], mezi nimiž se postupně dostal na nejvyšší pozici.
[[Soubor:Pražský hrad, Jiřská 01.jpg|thumb|[[Staré purkrabství|Sídlo purkrabství]] na [[Pražský hrad|Pražském hradě]]]]
Nejvyšší purkrabí byl jako jediný zemský úředník dosazován přímo králem, byl jmenován doživotně a mohl být sesazen jen za zcela mimořádných okolností. Byl zodpovědný nejen panovníkovi, ale i stavovské obci. Nejvyšší purkrabí byl předsedou [[český zemský sněm|zemského sněmu]] a [[český zemský soud|zemského soudu]]. Předsedal také vlastnímu ''soudu nejvyššího purkrabství'', který řešil spory o dlužní úpisy (dalším podobným soudem byl již jen soud [[Purkrabí Hradeckého kraje|purkrabího hradeckého kraje]]). Byl také velitelem [[Zemská hotovost|zemské hotovosti]] a nadřízeným krajských hejtmanů. Reprezentoval českou státnost při korunovaci a pohřbu krále, kdy mu byla svěřena [[svatováclavská koruna]]. Úřad nejvyššího purkrabího byl zachován i po vydání [[Obnovené zřízení zemské|Obnoveného zřízení zemského]] roku [[1627]] a stal se ještě předsedou místodržitelské rady. Po reformách [[Marie Terezie]] (královnou 1740-1780) a jejího syna [[Josef II.|Josefa II.]] (králem 1780-1790) nejvyšší purkrabí postupně ztrácel faktickou moc. Titul nejvyššího purkrabí byl však i nadále udělován a jeho držitel zůstával prvním mužem království. Zrušen byl v roce [[1848]].
 
Tradičním sídlem pražských purkrabí byla už od dob středověku [[Staré purkrabství|budova nejvyššího purkrabství]] mezi [[Zlatá ulička|Zlatou uličkou]] a [[Jiřská|Jiřskou ulicí]] v blízkosti [[Černá věž (Pražský hrad)|Černé věž]]e. Této [[Renesance|renesanční]] budově byly v nedávné době obnoveny renesanční [[Štít (architektura)|štít]]y a fasáda se [[Sgrafito|sgrafitovou výzdobou]]. Dnes se v budově nejvyššího purkrabství nachází muzeum hraček.
 
Město [[Hradčany]] bylo od svého založení (kolem roku [[1333]] nejvyšším purkrabím [[Hynek Berka z Dubé (1348)|Hynkem Berkou z Dubé]]) až do svého povýšení na [[královské město]] roku [[1598]] podřízeno nejvyššímu purkrabímu jako své přímé vrchností a jím bylo spravováno.<ref>{{Citace monografie | příjmení = Kolektiv autorů | jméno = | odkaz na autora = | titul = Všeobecná encyklopedie 3 | vydavatel = Diderot | místo = Praha | rok = 1999 | počet stran = 473 | isbn = 80-902555-5-8 | stránky = 230}}</ref>