Verze z 3. 9. 2016, 20:43 editovat ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 880 editací poklona do úvodu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 9. 2016, 20:45 editovat zrušit editaci ŠJů (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Výjimky z blokování IP adres 111 880 editací →‎Vznik: úprava nadpisů Přejít na další porovnání →
Řádek 5: Často označována zdrobnělinou ''kaplička'', tak jsou však označovány i drobné interiérové (prostorové) kaple. == ~~Vznik~~Umístění == ~~Stojí~~Kaplička může stát samostatně v krajině nebo v obci nebo může být součástí souboru kapliček či být přidružena k jiné stavbě, například kostelu, domu či ohradní zdi. Podobně jako jiné kaple bývá [[patrocinium\|zasvěcena]] některému [[svatý\|svatému]] a místně se k jednotlivým kapličkám mohou vázat různé tradiční náboženské obřady a oslavy. Někdy může být její součástí i [[zvon]], pro ten však častěji byly budovány interiérové kapličky nebo jen prosté sloupy. Zvoničky různých typů včetně kapliček se zvonem byly plošně budovány zejména po vydání [[Ohňový patent\|Ohňového patentu]] Marie Terezie. Kapličky bývaly stavěny také nad studánkami a prameny vod. ▼ Dobou největšího rozšíření kapliček bylo [[baroko]] (na venkově [[selské baroko]]), avšak praxe jejich budování neustávala ani později. Setkáváme se tak s kapličkami v historizujících slozích i objekty moderními – mnoho kapliček bylo vystavěno i za [[první republika\|první republiky]], např. za přispění [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu\|agrární strany]], které lze poznat podle [[jetel]]ového [[symbol]]u na [[fasáda\|fasádě]].▼ ▲Dobou největšího rozšíření kapliček bylo [[baroko]] (na venkově [[selské baroko]]), avšak praxe jejich budování neustávala ani později. Setkáváme se tak s kapličkami v historizujících slozích i objekty moderními – mnoho kapliček bylo vystavěno i za [[první republika\|první republiky]], např. za přispění [[Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu\|agrární strany]], které lze poznat podle [[jetel]]ového [[symbol]]u na [[fasáda\|fasádě]]. ~~=== Kaplička ===~~ ▲Stojí samostatně v krajině nebo v obci. Podobně jako jiné kaple bývá [[patrocinium\|zasvěcena]] některému [[svatý\|svatému]] a místně se k jednotlivým kapličkám mohou vázat různé tradiční náboženské obřady a oslavy. Někdy může být její součástí i [[zvon]], pro ten však častěji byly budovány interiérové kapličky nebo jen prosté sloupy. Zvoničky různých typů včetně kapliček se zvonem byly plošně budovány zejména po vydání [[Ohňový patent\|Ohňového patentu]] Marie Terezie. Kapličky bývaly stavěny také nad studánkami a prameny vod. === Poutní cesty === Někdy byly poutní cesty, které vedly k mariánským poutním místům, lemovány řadou výklenkových kaplí. Řádek 17 ⟶ 16: * [[Poutní cesta z Prahy do Staré Boleslavi\|Via Sancta]] - 21 km dlouhá poutní cesta založená roku 1674 jezuity spojovala Prahu s kostelem Nanebevzetí Panny Marie ve [[Stará Boleslav\|Staré Boleslavi]], kde je uloženo [[Palladium země české\|Palladium]]. Původně bylo postaveno 44 kapliček ve vzdálenosti 440 - 600 metrů, dnes jich je 17. Rozměr kaplí je 530 x 300 x 110 cm. Námětem obrazů byl život svatého Václava a mariánské poutní obrazy, které daly kapličkám jméno. === Křížové cesty === Některé [[Křížová cesta\|Křížové cesty]] byly stavěny jako řada výklenkových kapliček, v jejichž výklenku byly zobrazeny výjevy pašijových událostí. Řada kapliček končila kaplí Božího hrobu, kde bylo čtrnácté, poslední zastavení.<ref>Římskokatolická farnost Rumburk: [http://rumburk.farnost.cz/krizove-cesty/strucna-hitorie.php Křížové cesty Šluknovska]. rumburk.farnost.cz</ref><ref>Moravskoslezský region: [http://www.msregion.cz/cz/pamatky/krizove-cesty/default.html Křížové cesty].</ref>

Výklenková kaple: Porovnání verzí