Josef Škvorecký: Porovnání verzí

Jeho první články vyšly roku [[1945]] v „kulturním oběžníku“ [[SČM]] ''Slovo má mladý severovýchod'', od roku [[1955]] pak v mnoha dalších časopisech – ''[[Host do domu (časopis)|Host do domu]]'', ''[[Krásná literatura]]'', ''[[Literární noviny]]'', ''[[Klub čtenářů]], [[Květen (časopis)|Květen]]'' (úryvek ze Zbabělců), ''[[Plamen (časopis)|Plamen]]'' (na pokračování [[Nápady čtenáře detektivek]], kapitoly z [[Tankový prapor (kniha)|Tankového praporu]]), ''Červený květ'' ([[Ostrava]], na pokračování Bassaxofon), ''Kultura, Slovenské pohľady'' (Bratislava), ''Kulturní tvorba, Repertoár malé scény, Taneční hudba a jazz, [[Divadelní noviny]], Knižní kultura, [[Květy (časopis)|Květy]], My, Sešity pro mladou literaturu, Trn, Orientace, [[Literární listy]], [[Listy]]'' (Dopisy z Kanady a Dopisy z Ameriky, [[1969]]), ''Svět práce'' (pokračování Dopisů z Kanady a Dopisů z Ameriky, [[1969]]-[[1970|70]]) a další. Ve ''[[Světová literatura|Světové literatuře]]'' překlady, medailony a recenze s ukázkami z angloamerické literatury, a od [[1961]] rozsáhlejší [[esej]]e. Od [[1970]] psal prózy, kritiky a eseje do exilových periodik: ''[[Listy]]'' ([[Řím]]), ''Nový domov'' ([[Scarborough (Toronto)|Scarborough]], [[Kanada]]), ''Proměny'' ([[New York]]), ''[[Svědectví]]'' ([[Paříž]]), ''Telegram'' ([[Edmonton]]), ''Zpravodaj'' ([[Curych]]) a dalších. Byl členem redakční rady dvouměsíčníku Západ ([[Ottawa]]). Z jinojazyčných periodik publikoval v ''Toronto Star, World Literature'' ([[Oklahoma]]), ''Canadian Forum'' ([[Toronto]]), ''Index of Censorship'' ([[Londýn]]), ''Canadian Fiction Magazine'' ([[Ottawa]]), ''The New Republic'' ([[New York]]), ''Canadian Literature, New York Times Book Review, The Idler, New York Review of Books, Globe and Mail'' ([[Toronto]]) a dalších. Od roku [[1990]] publikoval v českých [[Lidové noviny|Lidových novinách]], [[Literární noviny|Literárních novinách]], [[Respekt (týdeník)|Respektu]], [[Divadelní noviny|Divadelních novinách]], [[Kritický sborník|Kritickém sborníku]], [[Iluminace (časopis)|Iluminaci]], [[Revolver Revue|Revolver Revui]] a dalších. Jeho odborné texty o angloamerické literatuře byly zařazeny do strojopisného sborníku [[Život je všude]] ([[1956]], editor [[Jiří Kolář]], [[Josef Hiršal]] pod pseudonymem ''Josef Pepýt'') a do samizdatových sborníků [[Jakémusi Alexandru K.]] ([[Petlice (edice)|Petlice]] [[1979]]) a [[Hlasy nad rukopisem Českého snáře]] ([[1981]]). Pod titulem ''[[Nápady jednoho z publika]]'' byly vydány jeho příspěvky z ''[[Divadelní noviny|Divadelních novin]]'' ([[1967]]-[[1968]]). V roce [[1955]] napsal společně s [[Lubomír Dorůžka|Lubomírem Dorůžkou]] a [[Ludvík Šváb|Ludvíkem Švábem]] pro soubor [[Pražský dixieland]] zájezdovou revui ''[[Opravdu blues]]''.

Od [[1962]] účinkoval v [[text-appeal]]ech v pražské [[Reduta Jazz Club|Redutě]] a v divadle [[Divadlo Paravan|Paravan]] texty ''[[Ze života lepší společnosti]]'' a ''[[Ze života socialistické společnosti]]'', podle nich vznikla také inscenace ''[[Střídání stráží v K.]]'' divadla [[Večerní Brno]] (1966, režie [[Evžen Sokolovský]]). Báseň ''[[Nezoufejte!]]'' uvedla pražská [[Divadlo Viola|Viola]] v režii [[Evald Schorm|Evalda Schorma]]. Prózy ''[[Eine kleine Jazzmusik]]'', ''[[Bebop Richarda Kambaly]]'', ''[[Dobře prověřená Lizetka]]'' a ''[[Píseň zapomenutých let]]'' inspirovaly pořad ''[[Hořkej jazz]]'' v [[Divadlo pod Palmovkou|Divadle S.K. Neumanna]] ([[1990]], režie Karel Urbánek). Divadelní adaptace ''[[Mirákl]]'' pro studentské [[divadlo DISK]] ([[1991]], dramatizace J. Hančil, P. Hruška, Katarzyna Wrzosek, Jiří Seydler). V letech [[1965]]-[[1968]] moderoval společně se svým přítelem [[Lubomír Dorůžka|Lubomírem Dorůžkou]] rozhlasovou [[Hitparáda|hitparádu]] ''[[Šest na lenošce]]''. Napsal předmluvy, poznámky či doslovy ke knihám vydavatelství [['68 Publishers]] a [[Poezie mimo domov]]. V české redakci rozhlasové stanice [[Hlas Ameriky]] recenzoval novinky beletristické a politické literatury vydané v angličtině. Je také autorem anglicky psané hry ''[[The new men and women]]'' (kanadské stanice [[Canadian Broadcasting Corporation|CBC]] [[1977]], SRN [[1978]]).

Podle jeho [[Próza|próz]] či [[námět]]ů vzniklo mnoho scénářů k filmům, jako ''[[Farářův konec]]'' ([[1968]], režie [[Evald Schorm]]), ''[[Zločin v šantánu]]'' (spolupráce na scénáři [[Jiří Suchý]], režie [[Jiří Menzel]]), ''[[Flirt se slečnou Stříbrnou]]'' (scénář se [[Zdeněk Mahler|Zdeňkem Mahlerem]], režie [[Václav Gajer]]), ''[[Tankový prapor (film)|Tankový prapor]]'' (scénář [[Radek John]], režie [[Vít Olmer]]). Pro [[Československá televize|Československou]], po roce [[1993]] [[Česká televize|Českou televizi]] napsal středometrážní ''[[Revue pro banjo|Revui pro banjo]]'' ([[1963]], režie [[Zdeněk Podskalský]]), seriál ''[[Vědecké metody poručíka Borůvky]]'' ([[1967]], režie [[Pavel Blumenfeld]]) a inscenaci ''[[Poe a vražda krásné dívky]]'' ([[1996]], režie [[Viktor Polesný]]).Pod [[pseudonym]]em ''Josef Benda'' napsal společně s [[Lubomír Dorůžka|Lubomírem Dorůžkou]] libreto pro [[Český rozhlas]] k [[opereta|operetě]] ''Zmatek kolem Lydie''.