Duchcovská stávka: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Odkazy: souřadnice sem přesměrovaného Duchcovský viadukt
Řádek 32:
Dne [[4. únor]]a [[1931]] se začal v brzkých odpoledních hodinách v obci [[Ledvice]]<ref name="osudové okamžiky">''[http://www.ceskatelevize.cz/porady/1091682868-osudove-okamziky/401213100081052-duchcov-1931/ Osudové okamžiky: Duchcov 1931, www.ceskatelevize.cz]</ref> nedaleko Duchcova formovat dav demonstrantů, přicházejících z města i blízkých menších obcí. Zhruba ve dvě hodiny se vydal průvod, v jehož čele stál senátor KSČ [[Petr Stránský]], směrem k centru Duchcova. Jeho cílem mělo být zprvu náměstí v centru města, kde se měla konat úředně nepovolená demonstrace, neboli „tábor lidu“. Po formulaci požadavků se měl kordon stávkujících vydat k okresnímu hejtmanství, které tou dobou sídlilo v [[Duchcov (zámek)|místním zámku]], kde chtěli své návrhy předat. Kordon nezaměstnaných dělníků české i německé národnosti, čítající 150 až 500 osob,<ref name="osudové okamžiky" /> byl od počátku sledován skupinou 12 četníků, dohlížejících na průběh pochodu. Krátce před třetí hodinou odpoledne došlo celé shromáždění k železničnímu viaduktu na jižním okraji Duchcova. V úzkém prostoru silničního podjezdu čekala na procesí četnická uzávěra, která měla za úkol nevpustit demonstranty do města. Po výzvách k rozchodu vznikl mezi stávkujícími dělníky zmatek, zapříčiněný nejspíše stísněným prostorem bez možnosti snadného úniku v místě střetu, i skutečností, že byli obklíčení zepředu skupinou deseti četníků pod vedením Ferdinanda Emmera, i zezadu již zmíněnou jednotkou dvanácti četníků, která průvod od počátku sledovala.
 
V nastalé vypjaté situaci došlo k potyčce mezi předními řadami demonstrantů a četníky, kteří se začali pálitobávat doo své zdraví a životy, jelikož mnoho demonstrantů jevilo známky opilosti a agresivity. Četníci vytáhli pistole a aby demonstranty drželi v bezpečné vzdálenosti, tak začali střílet do dlažby před nimi, ale kulky se začaly odrážet a byl zasažen jistý počet osob. Na zem padlo nejspíše devět dělníků, z nichž tři na místě zemřeli. Jednalo se o Josefa Kadlece (30 let), Josefa Studničku (27 let) a Aloise Lamače (32 let). Těžce zraněný devatenáctiletý Antonín Zeithammer zemřel téhož dne v nemocnici. Všichni čtyři mrtví byli nezaměstnaní.
 
== Důsledky ==