Bajkal: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
mBez shrnutí editace
zjednodušení úvodu, detaily posunuty níže.
Řádek 26:
| alt =
}}
'''Bajkal''' ([[ruština|rusky]] ''Байкал, Bajkal,'' [[burjatština|burjatsky]] ''Байгал, Bajgal)'' je [[jezero]] v jižní části Východní [[Sibiř]]e v [[Rusko|RuskuRuské]]. Obvyklé vysvětlení původu jména ''Bajkal'' je z [[turkické jazyky|turkického]] ''Баикуль'' - ''bohaté na ryby'', není však vědecky doloženo. Je možné, že jde o slovo [[mongolština|mongolského]] původu. Jezero se rozkládá v [[Burjatsko|Burjatské republice]] a v [[Irkutská oblast|Irkutské oblasti]]. Je to největší jezero na [[Sibiř]]i a po [[Kaspické moře|Kaspickém moři]] druhé největší v ''Rusku''nejstarší a nejhlubší jezero na [[Země|Zemi]]světě. Místní obyvatelé o něm obvykle hovoří jako o moři. ''Bajkal'' je tvořen hlubokou [[příkopová propadlina|příkopovou propadlinou]] na rozhraní dvou [[tektonická deska|tektonických desek]] ([[eurasijská deska|eurasijské]] a [[amurská deska|amurské]]), které se každým rokem rozestupují zhruba o 2 cm. Jde o nejstarší jezero na ''Zemi'', jehoJeho stáří se odhaduje na 25 až 30 milionů let. Je obklopený [[horský hřbet|horskými hřbety]] vysokými až 2000 m nad jeho hladinou. Má rozlohu 31 500 [[kilometr čtvereční|km²]]. Je 636 [[Metr#Kilometr|km]] dlouhé a šířka se pohybuje v rozmezí od 27 do 79,4 km. Průměrnou hloubku má 730 [[metr|m]] a maximální 1680 m (ve střední části, kotliny). Rozloha [[povodí]]hloubka je 5571642 000 km²m. Celkový objem vody je 23 000 [[krychlový kilometr|km³]]. V ''Bajkalu'' je soustředěna jedna pětina světových zásob povrchové sladké vody. Průměrná [[nadmořská výška]] hladiny jezera je 456 m.
 
Po [[Kaspické moře|Kaspickém moři]] jde také o druhé největší jezero v Rusku, místní obyvatelé o něm obvykle hovoří jako o moři. V jezeře žije 1 200 druhů živočichů, z nich tři čtvrtiny jsou [[Endemit|endemité]], tj. vyskytují se pouze zde. V ''Bajkalu'' je soustředěna jedna pětina světových zásob povrchové [[Sladká voda|sladké vody]].
 
== Geografie ==
=== Popis ===
''Bajkal'' je tvořen hlubokou [[příkopová propadlina|příkopovou propadlinou]] na rozhraní dvou [[tektonická deska|tektonických desek]] ([[eurasijská deska|eurasijské]] a [[amurská deska|amurské]]), které se každým rokem rozestupují zhruba o 2 cm. Má rozlohu 31 500 [[kilometr čtvereční|km²]]. Je 636 [[Metr#Kilometr|km]] dlouhé a šířka se pohybuje v rozmezí od 27 do 79,4 km. Rozloha [[povodí]] je 557 000 km². Celkový objem vody je 23 000 [[krychlový kilometr|km³]]. Průměrná [[nadmořská výška]] hladiny jezera je 456 m.
 
=== Pobřeží ===
Je obklopený [[horský hřbet|horskými hřbety]] vysokými až 2000 m nad jeho hladinou. Pobřeží je jen mírně členité. Je přibližně 2100 km dlouhé. Jeho největší záhyby jsou [[záliv]]y [[Barguzinský]], [[Čivyrkujský]] a [[Velký Proval]], [[zátoka|zátoky]] [[Ajaja]] a [[Frolicha]] a [[poloostrov]] [[Svatý nos]].
 
=== Dno ===
Řádek 200 ⟶ 205:
== Historie ==
[[Soubor:Baikal sea.gif|thumb|Schéma Irkutsku a okolí, vypracované v letech 1699-1701 S. U. Remezovem. Nemá měřítko, Bajkal je zde značně zmenšen. Severní část jezera je zakreslena vlevo. Remezov zde Bajkal nazývá mořem.]]
Jako první se o jezeře jménem "''Bejchaj''" zmiňují čínské písemné prameny už v roce 110 př. n. l. Čínské prameny také dokládají, že u jezera žily tehdy národy [[Kurykanové|Kurykanů]] a [[Bargové|Bargů]]. Ty později vytlačili [[Burjati]], kteří postupně osídlili pobřeží jezera i [[Zabajkalsko]]. Obvyklé vysvětlení původu jména ''Bajkal'' je z [[turkické jazyky|turkického]] ''Баикуль'' - ''bohaté na ryby'', není však vědecky doloženo. Je možné, že jde o slovo [[mongolština|mongolského]] původu.

Za prvního ruského objevitele Bajkalu je považován kozák [[Kurbat Afanasjevič Ivanov]], který se svou výpravou stanul na západním břehu jezera roku 1643. V této době bylo také nedaleko Bajkalu založeno významné kupecké město [[Irkutsk]], čímž se v blízkosti jezera natrvalo usadili [[Rusové]].
 
První vědomosti o jezeře byly získány v polovině [[17. století]] ([[Kurbat Ivanov]], Vasilij Kolesnikov, Ivan Pochabov aj.). Ve 2. polovině 17. století bylo jezero poprvé [[geografie|geograficky]] popsáno a byly učiněny první pokusy o vytvoření [[mapa|mapy]] ([[Nicolae Milescu]], [[Fjodor Golovin]], [[Semjon Remezov]] aj.). V letech [[1771]] až [[1772]] provedli účastníci expedice [[Ruská akademie věd|Carské akademie věd]] I. Georgi a Aleksander Puškarjov vyměření jezera a v roce [[1773]] sestavili mapu.