Hněv: Porovnání verzí

Protože hněv je primárně násilnou reakcí, snaží se ho lidé pokud možno brzdit, emočními výjevy (např. zčervenáním, roněním slz, atd.). Při velké zlosti se místo fyzického napadení uchylují spíše k [[urážka|urážkám]], výhrůžkám. Projevy hněvu nejčastěji narušují vztahy mezi lidmi. Nakonec mohou vést k izolaci a bolestné osamělosti. I když projevy hněvu mají často svůj [[důvod]], jsou většinou přehnané a nepřiměřené [[Situace|situaci]], která je vyvolala. Z hlediska náboženského bývá odsuzován jako [[hřích]], např. [[Katolictví|katolická]] nauka jej považuje za jeden ze [[Sedm hlavních hříchů|sedmi hlavních hříchů]]. Vlastnost, s níž člověk snadno podléhá vzteku, označujeme jako '''prchlivost'''.

 

 

Opakem hněvu je [[mírumilovnost]].