Tíhové zrychlení: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m mínus |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
'''Tíhové zrychlení''' je [[zrychlení]] [[Volný pád|volného pádu]] těles na povrchu kosmického tělesa (například [[Země]]). Hlavní složkou tíhového zrychlení je [[gravitační zrychlení]]. Ve [[vztažná soustava|vztažných soustavách]] spojených s povrchem Země však na tělesa působí kromě [[Newtonův gravitační zákon|gravitační síly]] také [[odstředivá síla]], což je [[setrvačná síla]] vznikající v důsledku otáčení Země kolem své osy. Proto je tíhové zrychlení na rovníku menší než na pólech.
== Značka a jednotka ==
Značka: '''g'''
jednotka: m/s<sup>2</sup>
== Tíhové zrychlení na Zemi ==
Hodnota tíhového zrychlení na Zemi činí v naší zeměpisné šířce (49 °) přibližně 9,81 m/s².
Řádek 48 ⟶ 53:
Beztížný stav, který panuje na družicích obíhajících kolem Země, je způsoben rovností odstředivé síly způsobené oběhem a síly dané působením gravitačního pole Země. Vědci a technici uvažují o konstrukci orbitálních stanic využívajících „umělou gravitaci“, kde bude tíhové zrychlení vytvářeno rotací stanice nebo její obytné části.
== Zobecnění tíhového zrychlení ==
'''Tíhové zrychlení''' si můžeme definovat jako zvýšení rychlosti tělesa působením pouze gravitačních a setrvačných sil působících na povrchu kosmického tělesa za jednu sekundu při [[Volný pád|volném pádu]] ve vakuu. Jednotkou tíhového zrychlení je m/s<sup>2</sup>. Tíhové zrychlení definujeme na konkrétním místě povrchu konkrétního kosmického tělesa, může být proměnlivé i časově. Pokud se výrazněji projevují vlivy rotace, okolních těles, nebo při nepravidelném tvaru kosmického tělesa, měli bychom tíhové zrychlení definovat jako [[vektor]].
Tíhové zrychlení tedy obecně závisí na
* gravitačním poli kosmického tělesa - [[gravitační zrychlení]]
* na pohybu (trajektorii) kosmického tělesa - např. na Zemi se projevuje [[odstředivé zrychlení]]
* na gravitačním poli blízkých kosmických těles (např. na Zemi způsobuje vliv Měsíce příliv a odliv)
== Odkazy ==
| |||