Kosovska Mitrovica: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava kat. |
m detail |
||
Řádek 2:
| jméno = Mitrovica
| originální jméno = Косовска Митровица
| obrázek =
| popisek =
| vlajka =
| znak =
Řádek 36:
| název statistického celku =
}}
'''Kosovska Mitrovica''' (dříve jen '''Mitrovica''', v [[srbština|srbské]] [[cyrilice|cyrilici]] '''Косовска Митровица''', [[albánština|albánsky]] '''Mitrovicë''') je město a stejnojmenná obština v severním [[Kosovo|Kosovu]]. Podle sčítání obyvatel z roku 2011 zde žilo asi 71 tisíc obyvatel. Město bylo nicméně v roce 2013 rozděleno, a proto je počet obyvatel mnohem nižší. [[Albánci]] tvoří většinu obyvatel města (96,6 %), následované menšími etnickými skupinami jako jsou [[Bosňáci]], [[Turci]], [[Romové]],
Město je rozděleno řekou [[Ibar]], severní část města se srbskou většinou se stála novou obcí zvanou [[Severní Mitrovica]] nebo také Severokosovská Mitrovica (albánsky: ''Mitrovica e Veriut'', srbsky: ''Ceвepнa Косовска Митровица/Severna Kosovska Mitrovica''). Srbská část se stala samostatnou obcí v roce 2013 v návaznosti na krizi v severním Kosovu.
Řádek 50:
=== Současná situace ===
[[Soubor:USArmyKosovoMitrovica2000.jpg
▲[[Soubor:USArmyKosovoMitrovica2000.jpg|right|thumb|Americká armáda v kosovské Mitrovici v roce 2000]]
Na rozdíl od mnohých ostatních měst v Kosovu, která jsou etnicky převážně [[Albánci|albánská]], je Kosovska Mitrovica jako mnohá města na severu Kosova etnicky promíchanější; vedle sebe zde žijí Srbové i Albánci. Po dlouholetých nepokojích, které následovaly po [[Kosovská válka|válce]] došlo k etnickému rozdělení města podle řeky [[Ibar]]. Zatímco sever Mitrovice obývají Srbové, jih Albánci. Doprava mezi oběma částmi města je ostře sledována, aby nedošlo k případným potyčkám; most, který obě části spojuje, je vybaven bezpečnostními stanovišti. Přestože se po zásahu mezinárodních sil podařilo situaci etnických násilností do velké míry stabilizovat, v březnu 2004 došlo opět k útokům mezi Srby a Albánci. Po vyhlášení kosovského státu v únoru 2008 místní Srbové tento akt neuznali a i nadále považují celou oblast za součást Srbska; v Kosovské Mitrovici se volilo stejně jako v Srbsku, silné pozice tu mají radikální politické strany.
Řádek 62 ⟶ 61:
== Demografie ==
▲[[Soubor:Mitrovica Genel.jpg|left|thumb|Centrum Mitrovice]]
Před Kosovskou krizí, válečnými událostmi a bombardováním NATO měla Kosovska Mitrovica s okolní opštinou 116 500 obyvatel. To byl drobný nárůst oproti poslednímu jugoslávskému sčítání lidu, které v roce 1991 zaznamenalo 104 022 osob. Z těch 78 % tvořili [[Albánci]], 10,2 % [[Srbové]], 4,63 % [[Romové]] a 0,41 % [[Turci]]. Většina nealbánského obyvatelstva byla soustředěna v samotném městě, které tehdy mělo 84 736 obyvatel – kolem 71 % kosovských Albánců, 9 000 Srbů a 10 141 příslušníků dalších národů. Většina Srbů žila v severní části města, podobně jako dnes, Albánci naopak obývali jih města.
==
Rychlý rozvoj Mitrovice začal ještě za vlády [[Osmanská říše|Turků]]. V [[19. století]] jedna anglická společnost začala rozvíjet moderní těžbu olova a zinku v dolech Trepča. Tím se navázalo na středověkou těžbu rud, která zde probíhala ještě v dobách před nástupem turecké správy. Po vzniku Jugoslávie došlo k pomalému [[industrializace|zprůmyslňování]] oblasti a rozvíjení těžebních závodů. Vznikla továrna na výrobu akumulátorů a zpracování olova. Po vypuknutí kosovské krize a války došlo k poničení tehdejšího průmyslu, který navíc mohl být jen velmi těžko konkurenceschopný vzhledem k rozpadu [[Ekonomika Jugoslávie|jugoslávského hospodářství]].
== Reference ==
<references />
== Externí odkazy ==
* {{Commonscat}}▼
{{Kosovo}}
▲{{Commonscat}}
{{Portály|Kosovo}}
|