První pomoc: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 1:
{{Upravit}}
{{Neověřeno}}
[[Soubor:Suicide-prague.jpg|thumb|První pomoc osobě pokoušející se o sebevraždu podříznutím [[žíla (biologie)|žil]] během školení [[vodní záchranář|vodních
'''První pomoc (PP)''' je definována jako soubor jednoduchých úkonů a opatření, která při náhlém ohrožení nebo postižení zdraví člověka omezují rozsah a důsledky tohoto ohrožení či postižení. Poskytnout první pomoc je v rámci svých schopností a sil povinen každý občan České republiky starší 18 let, pokud tím neohrozí svoje zdraví či život.<ref name="trz">{{Citace elektronické monografie | titul = Zákon č. 40/2009 Sb. | odkaz na titul = Trestní zákoník (Česko, 2009) | url = http://www.zakonyprolidi.cz/cs/2009-40 | vydavatel = AION | datum přístupu = 2016-08-26}}</ref>
== Dělení první pomoci ==
Řádek 9:
=== Laická první pomoc ===
Soubor základních odborných a technických opatření, která lze provést bez specializovaného vybavení. Do laické PP spadá zavolání zdravotnické záchranné služby, péče o postiženého do příjezdu ZZS, případně (v nutných případech) improvizovaný transport nebo přerušení působení sil bezprostředně ohrožujících zdraví nebo život postiženého. Úkolem laické PP je zachránit život
=== Technická první pomoc ===
Technickou první pomoc zpravidla zajišťují speciálně vycvičené týmy (
V případě že není ohrožen zachráncův život může technickou PP poskytnout i laický zachránce, např. těmito způsoby (podle povahy ohrožení):
* uhašení ohně
* vypnutí plynu nebo elektřiny
* vyproštění a přesunutí postiženého, pokud by ho jeho setrvání na místě nehody bezprostředně ohrožovalo na životě (např. otrava [[Oxid uhelnatý|oxidem uhelnatým]])<ref>{{Citace monografie | titul = Zdravotník zotavovacích akcí | vydání = 5 | typ vydání = přepracované | vydavatel = JS Press | místo = Praha | rok = 2008 | počet stran = 156 | kapitola = První pomoc | strany = 65 | isbn = 978-80-87036-25-9}}</ref>
* vyvětrání (např. v případě otravy nedýchatelnými nebo jedovatými plyny v malé koncentraci v uzavřeném prostoru)
=== Odborná přednemocniční první pomoc ===
Řádek 21 ⟶ 27:
== Povinnost poskytnout první pomoc ==
Do příjezdu záchranné služby je občan ve většině zemí světa povinen poskytnout první pomoc
* kdy tak bylo možno učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného,
* kdy byl podle povahy svého zaměstnání dotyčný povinen takovou pomoc poskytnout,
* kdy řidič dopravního prostředku, který po dopravní nehodě, na níž měl účast, neposkytne osobě, která při nehodě utrpěla újmu na zdraví, potřebnou pomoc, ač tak může učinit bez nebezpečí pro sebe nebo jiného.
''Pozn.:'' Od roku 2010 se neškoleným laickým zachráncům doporučuje při [[Kardiopulmonální resuscitace|kardiopulmonální resuscitaci]] pouze stlačovat hrudník a neprovádět umělé dýchání z úst do úst (plicní ventilaci). Zachránci vyškolení v resuscitaci by měli klasickým způsobem – střídat komprese hrudníku a umělé vdechy v poměru 30 : 2. [http://www.resuscitace.cz/wp-content/uploads/2010/09/FINAL.pdf]▼
== Kardiopulmonální resuscitace ==
Řádek 34 ⟶ 38:
# Přivoláme pomoc z okolí hlasitým "POMOC!"
# Nejbližší osobě nařídíme, aby přivolala [[Zdravotnická záchranná služba|Zdravotnickou záchrannou službu]] (případně ji zavoláme sami)
# Zastavíme masivní vnější
# Přiložíme ucho k ústům postiženého a poslechem a zároveň oční kontrolou hrudníku zjistíme, zda postižený dýchá; pokud nedýchá, tak:
# Vyčistíme dutinu ústní (od žvýkaček, bonbonů, zvratek) a postiženému hlavu šetrně zakloníme; pokud nezačne dýchat, tak:
# Zahájíme [[Kardiopulmonální resuscitace|kardiopulmonální resuscitaci]] a pokračujeme v jejím provádění až do příjezdu Zdravotnické záchranné služby nebo do úplného vyčerpání zachránců
▲''Pozn.:'' Od roku 2010 se neškoleným laickým zachráncům doporučuje při [[Kardiopulmonální resuscitace|kardiopulmonální resuscitaci]] pouze stlačovat hrudník a neprovádět umělé dýchání z úst do úst (plicní ventilaci). Zachránci vyškolení v resuscitaci by měli klasickým způsobem – střídat komprese hrudníku a umělé vdechy v poměru 30 : 2. [http://www.resuscitace.cz/wp-content/uploads/2010/09/FINAL.pdf]
=== Zhodnocení stavu vědomí ===
Řádek 50 ⟶ 56:
=== Přivolání pomoci z okolí ===
Neméně důležitou částí první pomoci je přivolání pomoci z okolí. Okolní osoby nám mohou pomoci při poskytování první pomoci, přivolání ZZS, nebo polohování a transportu zraněných.
[[Zdravotnická záchranná služba|Zdravotnickou záchrannou službu (ZZS)]] je možno zavolat na tísňovém telefonním čísle [[Zdravotnická záchranná služba|ZZS]] 155 nebo za použití [[Jednotné evropské číslo tísňového volání|jednotného evropského čísla tísňového volání]] 112. Je nutné sdělit pokud možno co nejstručněji a nejpřesněji co nejvíce informací o místě nehody a rozsahu zranění. Během tísňového volání je dobré uvést tyto informace:▼
* '''Kde se událost stala''' – Nejlépe přesnou adresu nehody (jméno, město, ulice, číslo popisné). V případě malé obce je nutné uvést okres či kraj. V panelových domech je třeba uvést jmenovku dveří a poschodí. V otevřené krajině je nutné popsat významné orientační body, v případě více zachránců se může jeden ze zachránců vydat záchranné službě naproti a pomoci tak s navigací. Pokud došlo k nehodě v místech nedostupných pro vozidla ZZS nebo pokud je dopravní situace na přístupové trase komplikovaná, je vhodné na tuto skutečnost upozornit. V Praze a postupně i v dalších městech je možné pro zlepšení orientace zjistit a nahlásit číslo nejbližšího sloupu veřejného osvětlení (je umístěno na štítku ve výši očí, mimo Prahu tvoří první dva znaky kód města). ▼
* '''Co se stalo''' – Jedná-li se o úraz, otravu, autonehodu atp., rozsah zranění, počet zraněných osob, zda se jedná o dítě či dospělého člověka, jsou-li zranění při vědomí a zda dýchají.▼
* '''Kdo volá''' – Uveďte své jméno a telefonní číslo, ze kterého voláte.▼
Již během sdělování těchto informací může dispečer vyslat posádku na místo zásahu. Umožňuje-li to stav postiženého, vydržte na telefonu a řiďte se pokyny dispečera. Můžete tak pomoci s navigací na místo zásahu.▼
Záchrannou službu voláme ještě před poskytnutím první pomoci v případě, že je postižen dospělý člověk. Je-li postiženým dítě mladší 8 let, voláme Záchrannou službu až po 1 minutě srdeční masáže a umělého dýchání.▼
=== Vyšetření dýchání ===
Řádek 75 ⟶ 71:
Puls je nejlépe hmatný na [[Krkavice|krkavici]], na radiální tepně na zápěstí, na femorální (stehenní) tepně – pod tříselným vazem.
== Tísňové volání ==
{{Podrobně|Tísňové volání}}
▲[[Zdravotnická záchranná služba|Zdravotnickou záchrannou službu (ZZS)]] je možno zavolat na tísňovém telefonním čísle
▲* '''Kde se událost stala''' – Nejlépe přesnou adresu nehody (jméno, město, ulice, číslo popisné). V případě malé obce je nutné uvést okres či kraj. V panelových domech je třeba uvést jmenovku dveří a poschodí. V otevřené krajině je nutné popsat významné orientační body, v případě více zachránců se může jeden ze zachránců vydat záchranné službě naproti a pomoci tak s navigací. Pokud došlo k nehodě v místech nedostupných pro vozidla ZZS nebo pokud je dopravní situace na přístupové trase komplikovaná, je vhodné na tuto skutečnost upozornit. V Praze a postupně i v dalších městech je možné pro zlepšení orientace zjistit a nahlásit číslo nejbližšího sloupu veřejného osvětlení (je umístěno na štítku ve výši očí
▲* '''Co se stalo''' – Jedná-li se o úraz, otravu, autonehodu atp., rozsah zranění, počet zraněných osob, zda se jedná o dítě či dospělého člověka, jsou-li zranění při vědomí a zda dýchají.
▲* '''Kdo volá''' – Uveďte své jméno a telefonní číslo, ze kterého voláte.
▲Již během sdělování těchto informací může dispečer vyslat posádku na místo zásahu. Umožňuje-li to stav postiženého, vydržte na telefonu a řiďte se pokyny dispečera. Můžete tak pomoci s navigací na místo zásahu.
▲Záchrannou službu voláme ještě před poskytnutím první pomoci v případě, že je postižen dospělý člověk. Je-li postiženým dítě mladší 8 let, voláme Záchrannou službu až po 1 minutě srdeční masáže a umělého dýchání.
== Odkazy ==
Řádek 97 ⟶ 104:
=== Související články ===
* [[Kardiopulmonální resuscitace]]
* [[Tísňové volání]]
| |||