Myšlenkový experiment: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Aplikace myšlenkového experimentu: cestina |
mBez shrnutí editace |
||
Řádek 2:
Myšlenkový experiment (z německého ''Gedankenexperiment''; výraz byl poprvé použit [[Hans Christian Ørsted|Hansem Christianem Ørstedem]]). Jde v podstatě hypotetický scénář, který nám slouží k pochopení skutečného stavu věcí. Existují různé druhy myšlenkových experimentů. Všechny myšlenkové experimenty se nicméně vyhýbají empirickým metodám, t.j. jejich součástí není pozorování ani vlastní fyzické provedení experimentu. Podstatou je teoretická metoda "[[a priori]]".
Myšlenkové experimenty byly použity v oborech jako například [[filozofie]], [[fyzika]] nebo [[matematika]]. Ve filozofii se používají přinejmenším od [[Řecko|
== Vlivy myšlenkových experimentů na zkoušené [[teorie]] ==
Řádek 17:
* zpochybnit [[status quo]]. Sem spadá například: opravit chybné informace a nesprávné pochopení argumentu, určit slabiny argumentu, zachovat (dlouhodobě) objektivní a obecně přijímaná fakta, vyvrátit určité doměnky o tom, že něco je dovoleno, zakázáno, poznáno, předpokládáno, možné či nezbytné.
* extrapolovat (nebo interpolovat) vně nějakého obecně přijímaného faktu.
* predikovat budoucí děje,
* vysvětlit děje minulé.
* retrodikovat, postdikovat a postcastovat minulé děje, které by byly jinak nezjistitelné.
* umožnit učinění rozhodnutí a plánování strategie.
* odhalit problémy a navrhnout nová řešení.
* přemístit současné (často neřešitelné) problémy do jiného, produktivnějšího, prostoru řešení. V nových podmínkách chápeme problém v nových souvislostech a můžeme se dostat blíž k jeho vyřešení.
* určit příčiny vzniku jistých výsledků, zjistit mechanizmy které k tomu vedly (odpovědnost) a zdali je možno jim předejít.
* určit spoluzodpovědnost a náhradu škody ve společenských a právních kontextech.
| |||