Sezimovo Ústí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
svg znak
zánik středověkého města
Řádek 38:
== Historie ==
=== Středověké město ===
Nejstarší písemný údaj o Sezimově Ústí je souhlas generální [[Kapitula#Řádová kapitula|kapituly]] [[Řád bratří kazatelů|dominikánského řádu]] se zasvěcením kostela konventu zakladateli řehole [[Svatý Dominik|sv. Dominikovi]] z roku [[1250]]. A protože se [[žebravé řády]] usazovaly jen ve slibně se rozvíjejících městech, muselo být město Ústí založeno před polovinou 13. století, patrně [[Páni z Hradce|pány z Hradce]]. Další zmínka o městě Auczt, tedy prostém Ústí, je v závěti [[Vok I. z Rožmberka|Voka I. z Rožmberka]] z roku [[1262]], ve které pamatuje na vrácení dluhu ústeckým dominikánům. Nová řeholní komunita tedy zřejmě byla dobře zabezpečena, neboť navzdory svému závazku chudoby si mohla dovolit poskytnout půjčku. Město bylo rozšířeno v roce [[1277]], kdy bylo vypáleno nedaleké Hradiště (pozdější [[Tábor#Historie|Tábor]]), jehož obyvatelé Ústí přijalo.
Teprve v listině Karla IV. z roku [[1345]] ve věci nalezišť stříbra se poprvé objevuje upřesňující dodatek („Ústí nad řekou Lužnicí“) a konečně o čtyři desítky let později rodáci označovali již své město jako „Sezimovo Ústí“ v souvislosti se Sezimou, pátým, nevlastním synem [[Vítek I. z Prčice|Vítka z Prčice]], z mocného šlechtického rodu [[Vítkovci|Vítkovců]].
V dubnu až červenci [[1414]] ve městě krátce bydlel [[Jan Hus]], který sem přišel na pozvání Anny z Mochova, vdovy po Janovi z Ústí. Získal zde mnoho stoupenců, ti však byli v roce [[1419]] z města vyhnáni. Uchýlili se do okolních lesů a vsí, až 21. února [[1420]] na město zaútočili, dobyli je a obsadili. 30. března [[1420]] se ovšem rozhodli staré město raději vypálit a odejít do nově založené husitské obce jménem [[Tábor]].<ref name=":0">{{Citace sborníku|příjmení=Krajíc|jméno=R|titul=Jan Hus na jihu Čech v letech 1413-1414|příjmení sestavitele=Vybíral|jméno sestavitele=Z|sborník=Jan Hus 1415-2015|vydavatel=Husitské muzeum v Táboře|místo=Tábor|strany=23-31|rok vydání=2015}}</ref> Rozvaliny města se od 17. století zvaly Starý Tábor, začátkem 19. století je doložen jen mlýn se dvorem.
Za [[Husitství|husitských válek]] bylo město místními husity opuštěno a zcela vypáleno ([[1420]]) a obyvatelstvo přesídlilo do Tábora. Rozvaliny města se od 17. století zvaly Starý Tábor, začátkem 19. století je doložen jen mlýn se dvorem.
 
=== Obnovené město ===