Lev Gumiljov: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
mBez shrnutí editace
Řádek 5:
 
== Život ==
Byl synem [[básník]]ů [[Nikolaj Stěpanovič Gumiljov|Nikolaje Stěpanoviče Gumiljova]] a [[Anna Andrejevna Achmatovová|Anny Andrejevny Achmatovové]]. Lev byl ve věku 33 let zatčen a uvězněn v sovětském pracovním táboře. Na svobodu se dostal, když se za [[Druhá světová válka|války]] přihlásil do [[Rudá armáda|Rudé armády]], ale roku 1949 byl znovu uvězněn a propuštěn byl až po [[XX. sjezd KSSS|XX. sjezdu KSSS]] roku [[1956]]. Achmatovová byla v té době uznávanou spisovatelkou a Lev jí vyčítal, že pro jeho osvobození neudělala dost. Achmatovová celou situaci popsala ve svém básnickém cyklu ''Requiem''.
 
Po propuštění začal pracovat ve slavném petrohradském muzeu [[Ermitáž]]. Silně zde byl ovlivněn archeologem Michajlem Artamonovem a jeho studiem tajemného zmizelého [[Turkické národy|turkického]] národa [[Chazaři|Chazarů]]. I pro Gumiljova se Chazaři a [[Chazarská říše]] stali hlavním předmětem zájmu. Zúčastnil se několika studijních výprav do povodí [[Volha|Volhy]] a na severní [[Kavkaz]]. Vydal několik článků, kde spekuloval o lokaci zaniklého hlavního chazarského města [[Samandar]] či o příčinách zániku Chazarské říše. V 60. letech cítil potřebu si doplnit vzdělání a začal studovat na Leningradské univerzitě. Doktorskou práci věnoval starým turkickým národům. Poté nastoupil do Geografického ústavu. Jeho teorie byly sovětskou etnologií a antropologí odmítány, ale v čase [[Michail Sergejevič Gorbačov|Gorbačovovy]] [[Perestrojka|perestrojky]] se o nich začalo mnohem více mluvit. Populární se staly po pádu SSSR, v době, kdy se v Rusku začalo dařit různým spekulativním, paravědeckým či konspiračním teoriím.