Pete Townshend: Porovnání verzí

Kromě práce s The Who se Townshend ojediněle věnuje i své sólové kariéře. V letech 1969–1971 Townshend spolu s dalšími stoupenci [[Meher Baba|Mehera Baby]] nahráli tři alba zasvěcená jeho učení: ''[[Happy Birthday (album, Pete Townshend)|Happy Birthday]]'', ''[[I Am (album, Pete Townshend)|I Am]]'' a ''[[With Love (album, Pete Townshend)|With Love]]''. V roce 1972 vydal své první skutečně sólové album ''[[Who Came First]]''. S baskytaristou [[The Faces]] a stoupencem Mehera Baby [[Ronnie Lane|Ronniem Lanem]] spolupracoval na albu ''[[Rough Mix]]'' (1977). Po smrti bubeníka The Who [[Keith Moon|Keithe Moona]] následoval průlom v Townshendově sólové kariéře v podobě alba ''[[Empty Glass]]'' (1980), které obsahovalo úspěšné singly „Let„[[Let My Love Open the Door“Door]]“ a „Rough Boys“. Následovalo album ''[[All the Best Cowboys Have Chinese Eyes]]'' (1982) s populární rádiovou písní „Slit Skirts“. Ačkoliv nepředstavovalo velký komerční úspěch, známý hudební kritik Timothy Duggan jej označil za „nejupřímnější a nejvíce introspektivní Townshendův počin od ''Quadrophenie''“. V 80. a 90. letech Townshend dále experimentoval s [[Rocková opera|rockovými operami]] a podobnými formáty a vydal několik konceptuálních alb ''[[White City: A Novel]]'' (1985), ''[[The Iron Man: A Musical]]'' (1989) a ''[[Psychoderelict]]'' (1993).