Wikipedie

Vegetariánství: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Přejít na předchozí porovnáníPřejít na další porovnání →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
m oprava překlepů: zda-li → zdali, rostlinou stravu → rostlinnou stravu, 100-letými → 100letými, 31.prosince → 31. prosince, např → např., _,_ → ,_, _ ,_ → ,_, _)_ → )_; kosmetické úpravy
revert rozsáhlé necitlivé změny, více viz diskuze
Řádek 1:
{{možná hledáte|tento=způsobu stravování, kdy se nejí nic, kvůli čemu bývá zvíře zabíjeno|jiný=[[veganství]]}}
 
[[Soubor:Soy-whey-protein-diet.jpg|náhled|300px|Vegetariáni neodmítají mléko, jogurty, sýry, vajíčka, máslo, apod.]]
[[Soubor:Soy-whey-protein-diet.jpg|náhled|Vegetariánská strava pochází z rostlin a je s nebo bez vajec nebo mléčných výrobků.<ref name="ivu.org2">{{cite web|title=Frequently Asked Questions – Definitions|publisher=[[International Vegetarian Union]] (IVU)|accessdate=August 6, 2013|url=http://www.worldvegfest.org/index.php/definitions}}</ref>]]
'''Vegetariánství''' (starší český název '''vegetářství''') je způsob stravování, kdy člověk nejí některé [[Živočišný produkt|živočišné produkty]], hlavně tedy [[maso]] (včetně [[Ryby|ryb]] a [[Kur domácí|kuřat]]), [[sádlo (tuk)|sádlo]], [[želatina|želatinu]] apod.<ref>{{en}}[http://www.vegsoc.org/page.aspx?pid=508 Definice vegetariána podle anglické Vegetarian Society]</ref> Přesně řečeno vegetariáni nejí jatečné produkty, tedy nic, kvůli čemu bývá zvíře zabíjeno. Hovorově se zjednodušeně říká, že ''vegetariáni jsou ti, co nejí maso''.
[[Soubor:Vegan Gardein Tofu Foods Display (cropped1).jpg|náhled|Různé veganské a vegetariánské lahůdky.]]
 
Často je vegetariánství považováno za [[životní styl]], jehož stoupenci řeší svou životosprávu i v jiných oblastech, než je stravování, a proto například [[Kouření|nekouří]], nepijí [[Alkoholický nápoj|alkohol]]. Vegetariánství spolu s [[Veganství|veganstvím]], [[Vitariánství|vitariánstvím]] a podobnými způsoby stravy bývá označováno jako ''plant-based diet'' ([[Angličtina|anglicky]] strava založená na rostlinných produktech), protože většina požívaných potravin má rostlinný původ.
 
== Význam slova vegetariánství ==
Vegetariánství je způsob stravování s vyloučenou spotřebou [[maso|masa]] (červené maso, [[drůbež]], [[mořské plody]] a maso z jakýchkoliv jiných [[živočich]]ů), a může také zahrnovat vyloučení vedlejších produktů z porážky živočichů.<ref name="vegsoc.org">{{cite web|title=What is a vegetarian?|publisher=The [[Vegetarian Society]]|accessdate=December 11, 2010|url=http://www.vegsoc.org/page.aspx?pid=508}}</ref><ref name="ivu.org">{{cite web|title=Frequently Asked Questions - Ingredients 1: Gelatine |publisher=[[International Vegetarian Union]] (IVU)|accessdate=February 7, 2013|url=http://www.worldvegfest.org/index.php/gelatin|quote="[V]zhledem k tomu, želatina je výrobek z kůže nebo kostí - ne skutečné maso - a prošla tak významnou změnou, je již není považována za "fleishig"(maso), ale "pareve" a může být konzumována s mléčnými výrobky ... Sýřidlo je jako želatina v tom smyslu, že je to obyčejné přísada do jídla, ale potraviny, které ho obsahují jsou často považovány za vegetariánské.}}</ref><ref name="navs-online.org">{{cite web|title=Why Avoid Hidden Animal Ingredients?|publisher=The North American Vegetarian Society|accessdate=February 7, 2013|url=http://www.navs-online.org/lifestyle/animal_ingr/hidden_ingredients.php|quote=Surprisingly, some people who consider themselves vegetarian continue to consume products that contain remains of slaughtered animals such as gelatin (made from ground-up skin and bones, found in Jell-O, supplement capsules, and photographic film) and rennet (made from the lining of calves 'stomachs, used to coagulate hard cheese). Some of these people may be unaware that these hidden animal ingredients even exist. Others know about them but feel that they are just minor components of a product, and that their presence is therefore not important... Many people who do not eat meat for ethical reasons do use animal by-products that are obtained while the animals are still alive. Dairy is a good example, as many vegetarians who consume it rationalize their behavior by pointing out that cows are not killed in order to provide humans with this particular by-product.}}</ref><ref name="Forrest">{{cite web|url=http://www.seriouseats.com/2007/12/is-cheese-vegetarian.html|title=Is Cheese Vegetarian?|last=Forrest|first=Jamie|date=December 18, 2007|publisher=[[Serious Eats]]|accessdate=July 9, 2010|quote=Pro některé vegetariány je v pořádku jíst sýry vyrobené s živočišným syřidle, ale mnozí hledají ty vyrobené s vegetariánskými syřidly, zejména proto, že ta už jsou v dnešní době velmi rozšířená.}}</ref>
[[Soubor:Foods.jpg|thumb|Některé vegetariánské suroviny.]]
Pojem vegetarián (vegetariánství) se v současnosti (2014) v Česku (západním světě) používá ve dvou základních významech:
# jako hromadné označení pro ty, co nejí maso – laktoovo, ovo, lakto, vegan, vitarián, a další... – používá se hlavně v definicích a v nadpisech článků.
# jako označení pro laktoovovegetariána – v samotném textu článků, často v běžné řeči.
 
Z tohoto dvojího významu mohou vznikat mnohá nedorozumění, protože strava vegetariána a vitariána se značně liší, a tím pádem např. i možné zdravotní dopady. Obecně se v článcích dodržuje nepsané pravidlo, že v nadpisech se zjednodušuje, zkracuje (pokud je to nutné) a proto se tam objevuje význam č.1, dále v článku se pisatel snaží jednotlivé typy bezmasé stravy přísně dělit a slovo vegetarián se používá ve významu č. 2. Příklady:<ref>[http://www.novinky.cz/zena/zdravi/117686-ve-vegetarianstvi-se-musi-umet-chodit.html Ve vegetariánství se musí umět chodit – Novinky.cz<!-- Bot generated title -->]</ref>,<ref>[http://www.novinky.cz/zena/zdravi/96374-rizika-i-prednosti-vegetarianstvi.html Rizika i přednosti vegetariánství – Novinky.cz<!-- Bot generated title -->]</ref>.
Vegetariánství může být osvojeno z různých důvodů. Mnoho lidí nejí maso z etických důvodů, z úcty k cítícímu životu. Tyto etické pohnutky byly kodifikovány v rámci různých náboženských vyznání spolu s [[Práva zvířat|právy zvířat]]. Další motivace pro vegetariánství souvisí se zdravím, politickými, ekologickými, kulturními, [[Estetika|estetickými]], ekonomickými nebo osobními preferencemi. Existují rozdílné druhy vegeteriánské stravy jako: [[Ovovegetariánství|ovo-vegetariánská]] strava zahrnuje vejce, ale ne mléčné výrobky, [[Laktovegetariánství|lakto-vegetariánská]] strava zahrnuje mléčné výrobky, ale ne vejce, a [[Laktoovovegetariánství|ovo-lakto vegetariánská]] strava zahrnuje jak vejce, tak i mléčné výrobky. [[Veganství|Veganská]] strava vylučuje všechny [[Živočišný produkt|produkty živočišného původu]], včetně vajec, mléčných výrobků a [[Med|medu]]. Někteří vegani se také vyhýbají dalším živočišným produktům jako je [[včelí vosk]], kožený nebo hedvábný oděv či krém na boty z husího tuku.
 
== Původ slova vegetariánství ==
Různé balené či zpracované potraviny, včetně koláčů, sušenek, bonbónů, čokolády, jogurtů často obsahují neznámé živočišné složky a vegetariáni mohou mít zvláštní obavy kvůli pravděpodobnosti takových příměsí.<ref name="navs-online.org"/> <ref name="vegsoc.org2">{{cite web|title=Things to look out for if you are a vegetarian/vegan|publisher=The [[Vegetarian Society]]|accessdate=December 11, 2010|url=http://www.vegsoc.org/page.aspx?pid=729}}</ref> Vegetariáni často zkoumají před zakoupením nebo spotřebou výrobky na přítomnost živočišných složek.<ref name="vegsoc.org2"/> Vegetariáni se nicméně liší ve svých pocitech, co se týká těchto složek. Například zatímco někteří vegetariáni si nemusí být vědomi role zvířecího syřidla obvyklého při výrobě sýrů, a proto mohou nevědomky spotřebovávat tyto výrobky,<ref name="navs-online.org"/> <ref name="vrg.org">{{cite web|first=Michael|last=Keevican|title=What's in Your Cheese?|publisher=Vegetarian Resource Group|accessdate=December 10, 2010|url=http://www.vrg.org/nutshell/cheese.htm|quote=Many vegetarians don't consider that some of the cheeses they are eating could actually contain unfamiliar animal ingredients.}}</ref> <ref name="vrg faq">{{cite web|url=http://www.vrg.org/nutshell/faqingredients.htm#cheese|title=Frequently Asked Questions&nbsp;— Food Ingredients|publisher=Vegetarian Resource Group|accessdate=July 9, 2010|quote=One of the most frequently asked questions is: Why are some cheeses labeled as "vegetarian cheese"? Why wouldn't cheese be vegetarian? What is rennet?}}</ref> jiní vegetariáni nemusí mít problém s jeho spotřebou.<ref name="navs-online.org"/> <ref name="Forrest"/>
Většina zdrojů (etymologické slovníky) tvrdí, že označení vzniklo z [[Angličtina|anglického]] slova ''vegetable'' (zelenina)<ref>{{en}}[http://www.etymonline.com/index.php?term=vegetarian Slovo „vegetarian“ v online Etymologickém slovníku]</ref>.
Anglická Vegetarian Society se domnívá, že ''vegetarian'' vzniklo podle [[Latina|latinského]] ''vegetus'', což znamená „plný života“ (to, jak se prý cítili první vegetariáni díky vegetariánské stravě). Do [[Čeština|češtiny]] bylo slovo převzato a doplněno o [[Čárka (diakritika)|čárku]] nad druhým ''a'' – tím vzniklo české slovo ''vegetarián''.
 
Ve smyslu „vegetarián a nebo vegan“ se používá výraz ''vege/veggie/vega/veg - '' např. Veggie Parade, restaurace Vege Vitálka, značka VegaVital nebo restaurace Veg Food).
[[Částečně bezmasá strava|Polovegetariánská]] (semivegetariánská, částečně bezmasá) strava se skládá převážně z vegetariánských jídel, ale může zahrnovat zřídka konzumované ryby nebo drůbež nebo někdy i jiné druhy masa. Ti, jejichž strava obsahuje ryby nebo drůbež, mohou někdy definovat pojem ''maso'' pouze jako [[savci|savčí]] maso a mohou se identifikovat s vegetariánstvím.<ref name="Shorter Oxford">[24] ^ Shorter Oxford English Dictionary (2002 a 2007) definuje "vegetarián" (podstatné jméno) jako "osobu, která se z principu vyhýbá zvířecí stravě pro ''zvířata'', resp. kdo se vyhýbá masu, ale bude jíst mléčné výrobky a vejce a někdy i ryby ( srv. vegan ''podstatné jméno''). "</ref> <ref name="Barr">{{cite journal |vauthors=Barr SI, Chapman GE | title = Perceptions and practices of self-defined current vegetarian and nonvegetarian women| journal = Journal of the American Dietetic Association | volume = 102 | issue = 3 | pages = 354–360 | date = March 2002 | pmid = 11902368 | doi = 10.1016/S0002-8223(02)90083-0 }}</ref> [[Částečně bezmasá strava|Pescetariánská]] strava je popisována jako "ryby ano, ale ne žádné jiná maso".<ref>{{cite web|url=http://www.merriam-webster.com/cgi-bin/dictionary?book=Dictionary&va=pescetarian |title=Pescetarian - Definition and More from the Free Merriam-Webster Dictionary |publisher=Merriam-webster.com |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref> [[Kolokvializmus|Hovorové využívání]] asociací mezi těmito životosprávami a vegetariánstvím vedlo různé vegetariánské skupiny, jako například Vegetariánskou společnost ke konstatování, že strava obsahující tyto složky není vegetariánská, protože ryby a ptáci jsou také živočichové.<ref name="Vegsoc.org, ryby">{{cite web|title=Vegetarians don't eat fish, shellfish or crustacea, but they can still enjoy one of the healthiest diets available.|publisher=[[Vegetarian Society]]|accessdate=July 28, 2013|url=https://www.vegsoc.org/fish}}</ref>
 
== EtymologieDůvody ==
[[Soubor:Fresh vegetarian pasta (2528005054).jpg|alt=Vegetariánský salát s těstovinami|thumb|Bezmasý salát s těstovinami]]
Slovo ''vegetarián'' se používá od roku 1839 s odkazem na to, co bylo dříve popsáno jako "rostlinná strava". Všeobecně se věří, že jde o spojení anglického slova vegetable (''[[Zelenina|rostlina]]'') a přípony ''-arián'' (jako v ''agrární''). (John Davis ukazuje, že bylo pravděpodobně odvozeno z latinského slova ''vegetus.''<ref name="VegetusMyth">{{cite web |title=The Vegetus Myth. |author=John Davis |publisher=VegSource Interactive, Inc. |work=Vegsource.com |date=June 1, 2011 |accessdate=October 12, 2014 |url=http://www.vegsource.com/john-davis/the-vegetus-myth.html |quote= }}</ref>)
Důvodů proč se člověk rozhodne jíst bezmasitou stravu je několik a často se prolínají nebo přechází v čase jedna v druhou. Samotné nejezení masa je tedy většinou až následek nějakého rozhodnutí. Vnější znak vegetariána i vegana je nejezení masa, vnitřní znak je, 'proč' maso člověk nejí.
Termín byl popularizován se založením vegetariánské společnosti v Manchesteru ve Velké Británii v roce 1847.<ref>''OED'' vol. 19, second edition (1989), str. 476; ''Webster’s Third New International Dictionary'' str. 2537; ''The Oxford Dictionary of English Etymology'', ''Oxford'', 1966, str. 972; ''The Barnhart Dictionary of Etymology'' (1988), str. 1196; Colin Spencer, ''The Heretic's Feast. A History of Vegetarianism'', London 1993, str. 252. ''OED'' píše, že slovo vstoupilo do obecné použití po vzniku Vegetariánské společnosti v Ramsgate v roce 1847, ačkoli nabízí dva příklady použití z roku 1839 a 1842:
* 1839: "Kdybych musel být svým vlastním kuchař, nevyhnutelně se stanu vegetariánem." (FA Kemble, ''Jrnl. Residence on Georgian Plantation'' (1863) 251)
* 1842: "To tell a healthy vegetarian that his diet is very uncongenial with the wants of his nature." (''Healthian'', duben 34) Výskyt z roku 1839 je stále předmětem diskuse, Zdroj pro rok 1839 v Oxfordském anglickém slovníku je ve skutečnosti publiakce z roku 1863: Fanny Kemble, ''Journal of a Residence on a Georgian Plantation 1838–1839.'' Původní rukopis nebyl lokalizován.</ref> <ref>{{cite web|url=http://www.ivu.org/history/kemble.html |title=History of Vegetarianism - Extracts from some journals 1843-48 |publisher=Ivu.org |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref> Nejranější výskyty termínu se zdají být v souvislosti s Alcottovým domem, školou na severní straně Ham Common v Londýně, otevřené v červenci 1838 Jamesem Pierrepontem Greavesem. Od roku 1841, kdy byl známý jako ''Concordium nebo Industry Harmony College'', začala instituce vydávat vlastní brožury "The Healthian", které obsahují jeden z prvních výskytů výrazu "vegetarián".<ref>Výpisky z některých časopisů 1842-48 - nejdříve známé použití slova "vegetariánský" vytvořené Johnem Davisem.</ref> <ref>{{cite web|url=http://www.ivu.org/history/vegetarian.html |title=History of Vegetarianism - Extracts from some journals 1843-48 |publisher=Ivu.org |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref>
 
; Kulturní: Člověk žije v zemi, komunitě nebo rodině, kde se maso nejí, a tak zcela automaticky tento návyk přebírá. Pokud je komunita otevřená, netotalitní, má většinou v dospělosti možnost toto změnit.
Do [[Čeština|češtiny]] bylo slovo převzato a doplněno o [[Čárka (diakritika)|čárku]] nad druhým ''a'' – tím vzniklo české slovo ''vegetarián''.
 
; Zdravotní: Člověk dojde na základě nějaké informace k závěru, že jeho zdravotní potíže (případně jako preventivní opatření) by se daly vyřešit přechodem na vegetariánskou stravu.
[[Soubor:Karnataka Lunch at Gundlupet.jpg|thumbnail|Vegetariánský oběd v indické Mysore]]
 
; Etické: Soucit se zvířaty. Láska ke všem zvířatům bez rozdílu rasy, pohlaví, podnebí, kontinentu.
== Historie ==
Nejstarší záznam o vegetariánství pochází z [[Harappská kultura|Harappská kultury]] (protoindické civilizace) již ze 7. století před naším letopočtem <ref>{{cite book|last1=Olivelle|first1=transl. from the original Sanskrit by Patrick|title=Upaniṣads|date=1998|publisher=Oxford Univ. Press|location=Oxford [u.a.]|isbn=978-0192835765|edition=Reissued}}</ref>, která vštěpovala toleranci vůči všem živým bytostem.<ref>{{cite book|last1=Bajpai|first1=Shiva|title=The History of India - From Ancient to Modern Times|date=2011|publisher=Himalayan Academy Publications (Hawaii, USA)|isbn=978-1-934145-38-8}}</ref> <ref>{{cite book|last=Spencer|first=Colin|authorlink=Colin Spencer|title=The Heretic's Feast: A History of Vegetarianism|publisher=Fourth Estate Classic House|pages=33–68, 69–84|ISBN=978-0874517606}}</ref>
 
; Náboženské, filozofické: Člověk je příznivcem nebo členem náboženského či filozofického směru, který hlásá vegetariánství.
Vegetariánství bylo také praktikováno přibližně o 7 století později v jiném příkladu (mezi 30 př. n. l. a -50 n .l.) v severním [[Thrákové|thráckém]] regionu; kmen Mezů, který obýval dnešní [[Srbsko]] a [[Bulharsko]] krmil sebe medem, mlékem a sýry.<ref>{{cite book|title=Encyclopedia of religion|edition=13|url=https://books.google.com/books?id=cjUOAQAAMAAJ&q=the+moesi+vegetarian&dq=the+moesi+vegetarian&hl=en&sa=X&ved=0CB4Q6AEwAGoVChMIwsP6hNjhxgIVho8sCh1O9weF}}</ref>
 
; Ekologické: Člověk dojde na základě vnější informace nebo vlastním myšlenkovým procesem k závěru, že svým nejedením masa pomůže k ochraně životního prostředí či planety. Většina rostlinné výroby totiž slouží jako surovina pro "výrobu" živočišných produktů<ref>http://www.czp.cuni.cz/enviwikidata/hk/Zvireci_prava.pdf Zvířecí práva, strana 13</ref>, a produkce masa a jiných živočišných produktů je tedy výrazně neefektivní (až 7:1 u hovězího masa kupříkladu) a je velkou zátěží pro životní prostředí.
V indické kultuře byla (bezmasá) strava úzce spojena s myšlenkou [[nenásilí]] ke zvířatům (nazývané v Indii ''[[ahinsá]]'') a byla podporována náboženskými skupinami a filozofy.<ref name="rv"> ''Religious Vegetarianism From Hesiod to the Dalai Lama',' ed. Kerry S. Walters a Lisa Portmess, Albany 2001, str. 13-46.</ref> Starověké indické dílo Tirukkural výslovně a jednoznačně klade důraz na vegetariánství a nezabíjení.<ref name="GUPopeTrans_Tirukkural">{{cite book | url=http://www.projectmadurai.org/pm_etexts/pdf/pm0153.pdf | title=Thirukkural English Translation and Commentary | publisher=W.H. Allen, & Co | author= GU Pope | authorlink=Thirukkural English Translation | year=1886 | pages=160}}</ref> Dvacátá šestá kapitola Tirukkuralu se od dvojverší 251 až po 260 zabývá výhradně vegetariánstvím.<ref name="GUPopeTrans_Tirukkural"/> Mezi Řeky, [[Starověký Egypt|Starověkými Egypťany]] a jinými mělo účel lékařského nebo [[Rituální čistota|očistného rituálu]].
 
; Ekonomické: Ekonomické podmínky jsou takové, že člověk prostě nemá peníze na to, aby si kupoval živočišné výrobky.
[[Indický subkontinent|Indický]] císař [[Ašóka]] prosazoval ochranu fauny: {{Citát|"Twenty-six years after my coronation various animals were declared to be protected – parrots, mainas, ''aruna'', ruddy geese, wild ducks, ''nandimukhas, gelatas'', bats, queen ants, terrapins, boneless fish, ''vedareyaka'', ''gangapuputaka'', ''sankiya'' fish, tortoises, porcupines, squirrels, deer, bulls, ''okapinda'', wild asses, wild pigeons, domestic pigeons and all four-footed creatures that are neither useful nor edible. Those nanny goats, ewes and sows which are with young or giving milk to their young are protected, and so are young ones less than six months old. Cocks are not to be caponized, husks hiding living beings are not to be burnt and forests are not to be burnt either without reason or to kill creatures. One animal is not to be fed to another." |''[[Ašókovy edikty]]'', pátý pilíř}}
 
; Anatomické: Člověk dojde k přesvědčení, že člověk nemá žádné anatomické znaky<ref>[http://www.eticke-vegetarianstvi.cz/vegetarianstvi/je-lidsky-organismus-skutecne-anatomicky-uzpusoben-pro-vegetarianstvi-55/ Vegetariánství | Je lidský organismus skutečně anatomicky uzpůsoben pro vegetariánství?<!-- Bot generated title -->]</ref><ref>[http://www.veg.cz/topic/1234-srovnavaci-anatomie/ Srovnávací anatomie - Anatomické - Vegetariánské stránky<!-- Bot generated title -->]</ref>, které by ho činily masožravcem.
[[Soubor:India vegetarian labels.svg|náhled|right|Značení je povinné v Indii <ref>http://www.thehindubusinessline.com/2001/09/05/stories/14050204.htm</ref> k rozlišení vegetariánských výrobků (zelená) od nevegetariánských výrobků (červená).]]
V návaznosti pokřesťanštění Římské říše v pozdní antice vegetariánství prakticky zmizelo z Evropy, podobně i z jiných kontinentů, s výjimkou Indie.<ref>{{cite journal | author = Passmore John| year = 1975 | title = The Treatment of Animals | url = | journal = Journal of the History of Ideas| volume = 36 | pages = 196–201 | doi = 10.2307/2708924 | issue = 2 }}</ref> Ve středověké Evropě několik mnišských řádů omezovalo nebo zakazovalo konzumaci masa z [[Askeze|asketických]] důvodů, ale žádný z nich nevylučoval konzumaci ryb.<ref>Lutterbach, Hubertus. "Der Fleischverzicht im Christentum," ''Saeculum'' 50 / II (1999), str. 202.</ref> (Středověká definice "ryb" zahrnovala taková zvířata jako tuleně, sviňuchy, delfíny, vilejše, papuchalky či bobry.)<ref>Mortimer, Ian. "The Time Traveler's Guide to Medieval England", (2008), str. 184.</ref> Vegetariánství se znovu objevilo během [[renesance]],<ref>Spencer p. 180-200.</ref> a stává se stále rozšířenějším v 19. a ve 20. století. V roce 1847 byla ve Spojeném království založena první vegetariánská společnost;<ref>Spencer p. 252-253, 261-262.</ref> Německo, Nizozemsko a další země následovaly. Mezinárodní vegetariánská unie, svazek národních společností, byla založena v roce 1908. V západním světě rostla popularita vegetariánství v průběhu 20. století v důsledku výživy, etiky, a teprve nedávno i kvůli ekologickým a ekonomickým problémům.
 
; Vlastní přesvědčení: V dotazníkové akci uvedlo 44% dotázaných vegetariánů jako důvod „vlastní přesvědčení“.<ref>[http://www.vegetarian.cz/ostatni/stemmark.html Vegetarian.cz - Novinky<!-- Bot generated title -->]</ref>
== Typy ==
[[Soubor:Non eggetarian.jpg|náhled|Silniční kavárna v Kullu, Indie.]]
Existuje celá řada typů vegetariánské stravy, které vylučují nebo zahrnují různé potraviny.
 
; Být „in“: Člověk má potřebu být ve své komunitě in nebo extra, bere svůj vegetariánský postoj jako módní doplněk.
* Buddhistické vegetariánství. Různé buddhistické tradice mají odlišné učení o stravě, které se mohou také lišit nařízeními pro mnichy a jeptišky. Mnoho interpretuje přikázání "nezabiješ", tím že požaduje abstinenci od masa, ale ne všechny. Na Tchaj-wanu vegetariánství vylučuje nejen všechny produkty živočišného původu, ale také zeleninu z rodu [[česnek]] (zelenina, která má charakteristickou vůni cibule a česneku): cibuli, česnek, jarní cibulku, pórek, pažitku nebo šalotku.
* [[Frutariánství|Fruitariánství]] povoluje pouze ovoce, ořechy, semena a jiné rostlinné části, které mohou být získány bez poškození rostliny.<ref>{{cite journal|url=http://www.andjrnl.org/article/S0002-8223(09)00700-7/fulltext|title=Position of the American Dietetic Association: Vegetarian Diets|journal=Journal of the Academy of Nutrition and Dietetics|volume=109|issue=7|pages=1266–1282|doi=10.1016/j.jada.2009.05.027|date=July 2009|accessdate=6 January 2016|pmid=19562864|vauthors=Craig WJ, Mangels AR }}</ref>
* Džinistické vegetariánství zahrnuje mléčné výrobky, ale vylučuje vejce a med, stejně jako kořenovou zeleninu.
* [[Makrobiotika|Makrobiotická dieta]] se skládá převážně z celozrnných obilovin a bobovitých rostlin (luštěnin).
* [[Laktovegetariánství]] dovoluje mléčné výrobky, ale ne vejce.
* [[Ovovegetariánství]] dovoluje vejce, ale ne mléčné výrobky.
* [[Laktoovovegetariánství]] (nebo lakto-ovo vegetariánství) dovoluje zvířecí/mléčné výrobky, jako jsou vejce, mléko a med.
* Sattvická strava (také známá jako jogícká strava) je založená rostlinné stravě a může rovněž zahrnovat mléčné výrobky (ne vejce) a med, ale vylučuje vše z rodu [[česnek]] (cibule, česnek, pažitka), [[Čočka (rostlina)|červenou čočku]], [[Durian|duriánové ovoce]], houby, modré sýry, fermentované potraviny nebo omáčky, alkoholické nápoje. Často také vylučuje kávu, [[Čaj|černý či zelený čaj]], [[Kakao|čokoládu]], [[muškátový oříšek]] nebo jakýkoli jiný typ povzbuzujícího prostředku, jako například nadměrné ostré koření.
* [[Veganství]] vylučuje veškeré zvířecí maso a vedlejších produkty živočišné produkce, jako je mléko, med a vejce, stejně jako položky rafinované (čištěné) nebo vyráběné prostřednictvím jakéhokoli takového produktu, jako je například živočišným uhlím rafinovaný bílý cukr nebo na živočiších testovanou jedlou sodou.
** [[Vitariánství]] (syrové veganství) zahrnuje pouze čerstvé a nevařené ovoce, ořechy, semena a zeleninu. Zelenina může být vařena pouze na určitou teplotu, například za použití sušičky na ovoce.<ref>{{cite web|url=http://www.ivu.org/faq/definitions.html |title=Vegetarian Frequently Asked Questions -Definitions |publisher=Ivu.org |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref>
V rámci tzv. "ovo-" skupin, existuje mnoho lidí, kteří odmítají konzumovat oplodněná [[Vejce|vajíčka]] (ta s balutem jsou extrémní příklad). Nicméně takový jemný rozdíl není obvykle specificky řešen.
 
== Typy vegetariánské stravy ==
Někteří vegetariáni se také vyhýbají produktům, které by mohly používat zvířecí přísady, které nejsou na vyznačeny na štítcích nebo které používají živočišné produkty ve svém zpracovatelském průmyslu; například cukr, který je bělený [[Živočišné uhlí|živočišným uhlím]], sýry, které používají zvířecí syřidla (enzymy ze zvířat žaludeční sliznice), želatinu (odvozenou od [[kolagen]] ze zvířecí kůže, kosti a [[pojivová tkáň|pojivové tkáně]]), některý [[cukrová třtina|třtinový]] cukr (ale ne z [[cukrová řepa|cukrové řepy]]) a jablečný džus/alkoholu čištěn želatinou nebo drcenými měkkýši a jeseterem, zatímco ostatní vegetariáni si toho nejsou vědomi, nebo jim nevadí takový přísady.<ref name="navs-online.org" /> <ref name = "Forrest" /> <ref name = "vegsoc.org2" /> <ref name = vrg.org />
[[Soubor:Dairy Belle 3 products.jpg|thumb|Mléko, jogurt, kefír.]]
[[Soubor:Freerange eggs.jpg|thumb|Vajíčka.]]
 
Vegetariáni se dají rozdělit do několika skupin podle toho, jaké produkty živočišného původu odmítají a které ne. Společným znakem je odmítání všech druhů masa a jatečných produktů.
Jednotlivci se někdy sami označují za "vegetariány", i když praktikují [[Částečně bezmasá strava|polovegetariánství]], <ref name = "Barr" /> <ref name =newsweek.com> Yabroff, Jennie. [Http://www.newsweek.com/id/228720 "No More Sacred Cows"], "" Newsweek "", 31. prosince 2009. </ref> <ref>Gale, Catharine R. et al. [Http://www.edu-lib.us/bmj.com/cgi/content/abstract/bmj.39030.675069.55v1?hrss=1
"IQ in childhood and vegetarianism in adulthood: 1970 British cohort study"], ''British Medial Journal'', 15 prosinec 2006, vol 333, issue 7581, str. 245.</ref>, protože některé slovníkové definice popisují vegetariánství někdy včetně konzumace ryb, nebo jen zahrnují savčí kůži jako součást jejich definice masa, <ref name = "Shorter Oxford" /> <ref>'' [http ://www.merriam-webster.com/dictionary/meat Maso: definice 2b] '', ''
[[Merriam-Webster]] Online Dictionary '', 2010. Citováno 05.1.2010 </ref>, zatímco jiné definice vylučují ryby a všechno zvířecí maso.<ref name = "Vegsoc.org, ryby" /> V ostatních případech jednotlivci mohou sebe označovat jako "polovegetariány" (semivegetariány).<ref name = newsweek.com /> <ref name = "americandialect.org" /> V jiných případech, jednotlivci mohou se označuje za "flexitarian".<ref name="newsweek.com"/> <ref name="americandialect.org">{{cite web|title=2003 Words of the Year |publisher=[[American Dialect Society]]|date=January 13, 2007|accessdate=September 27, 2012|url=http://www.americandialect.org/index.php/amerdial/2003_words_of_the_year/ }}</ref>
Tyto diety mohou následovat ti, kteří snížili spotřebu zvířecího masa jako způsob přechodu ke kompletní vegetariánské stravě nebo kvůli zdraví, etice, z ekologických nebo jiných důvodů. Pod polovegetariánskou stravu patří:
* Makrobiotická strava se skládá převážně z celozrnných obilovin a bobovitých rostlin (luštěnin), ale může někdy obsahovat ryby.
* Rybo-vegetariánství (pescetariánství), zahrnuje ryby a případně jiné formy tzv. plodů moře;
* "Kuře-rybovegetariánství" (pescopollovegetariánství, pollopescetariánství), které zahrnuje drůbež a ryby, nebo pouze "bílé maso";
* Kuře-vegetariánství (pollotariánství), ktere zahrnuje kuřecí maso a případně i další drůbež;
 
* [[laktoovovegetariánství]] – u nás nejrozšířenější typ – laktoovovegetariánství – je způsob stravy bez masa a jatečných produktů, který konzumaci vajec, mléka a mléčných výrobků povoluje. Pokud se blíže nerozlišují, tak se v hovorové řeči pod pojmem „vegetariánství“ myslí právě tento způsob stravování.
Polovegetariánství je zpochybňováno vegetariánskými skupinami jako je Vegetariánská společnost, která uvádí, že vegetariánství vylučuje konzumaci jakéhokoli zvířecího masa.<ref name="Vegsoc.org, fish"/>
* [[laktovegetariánství]] – laktovegetariáni kromě částí těl živočichů a produktů z nich odmítají také vejce - standardní vegetariánství v Indii.
* [[ovovegetariánství]] – ovovegetariánství je typická vegetariánská strava doplněná o nekonzumaci mléka a mléčných výrobků
* mezi další typy bezmasé typy stravy řadíme také [[veganství]] (striktní vegetariánství) a další [[Plně bezmasá strava|příbuzné bezmasé směry]]
 
{| class="wikitable sortable" style="width:50%"
== Zdravotní účinky ==
|-
{{Citát - rámeček
! Typ !! [[Maso]] a jatečné produkty !! [[Domácí drůbež|Drůbež]] !! [[Ryby]] !! [[Vejce]] !! [[Mléčný výrobek|Mléčné výrobky]] !! [[Med]]
|V průměru vegetariáni konzumují nižší podíl [[Joule|kilojoulů]] z tuku (zejména nasycených mastných kyselin), méně celkových kilojoulů, více vlákniny, draslíku a vitamínu C než nevegetariány. Vegetariáni mají obecně nižší index tělesné hmotnosti. Tyto charakteristiky a jiné faktory životního stylu související s vegetariánskou stravy mohou přispět k pozitivním výsledkům v oblasti zdraví, které byly identifikovány mezi vegetariány.
|-
|''Dietary Guidelines for Americans, 2010'' – A report issued by the U.S. Department of Agriculture and the U.S. Department of Health and Human Services<ref>[http://www.cnpp.usda.gov/Publications/DietaryGuidelines/2010/PolicyDoc/Chapter5.pdf DietaryGuidelines]. (PDF) . Retrieved on 2011-05-25.</ref>
!style="width:180px" |[[Laktoovovegetariánství]]
}}
|style="background:#FFCDCD"|<center>Ne</center>||style="background:#FFCDCD"|<center>Ne</center>||style="background:#FFCDCD"|<center>Ne</center>||style="background:#CDFFCD"|<center>Ano</center>||style="background:#CDFFCD"|<center>Ano</center>||style="background:#CDFFCD"|<center>Ano</center>
Ve srovnání se všežravci má vegetariánská populace celkově nižší celkovou [[úmrtnost]] a zejména těží ze sníženého výskytu mnoha nepřenosných onemocnění, včetně [[Srdeční choroby|srdečních chorob]], [[Diabetes mellitus 2. typu|cukrovky 2. typu]] a cévně mozkových onemocnění.<ref name="noncom">{{cite journal |vauthors=Li D |title=Effect of the vegetarian diet on non-communicable diseases |journal=J. Sci. Food Agric. |volume=94 |issue=2 |pages=169–73 |year=2014 |pmid=23965907 |doi=10.1002/jsfa.6362 |type=Review}}</ref> Vegetariánská strava snižuje riziko rakoviny s výjimkou [[Karcinom prsu|rakoviny prsu]].<ref name="noncom"/>
|-
![[Laktovegetariánství]]
|style="background:#FFCDCD"|<center>Ne</center>||style="background:#FFCDCD"|<center>Ne</center>||style="background:#FFCDCD"|<center>Ne</center>||style="background:#FFCDCD"|<center>Ne</center>||style="background:#CDFFCD"|<center>Ano</center>||style="background:#CDFFCD"|<center>Ano</center>
|-
![[Ovovegetariánství]]
|style="background:#FFCDCD"|<center>Ne</center>||style="background:#FFCDCD"|<center>Ne</center>||style="background:#FFCDCD"|<center>Ne</center>||style="background:#CDFFCD"|<center>Ano</center>||style="background:#FFCDCD"|<center>Ne</center>||style="background:#CDFFCD"|<center>Ano</center>
 
|}
Vegetariánská strava, která je špatně chystaná může vést k hyperhomocysteinémii a poruchám [[Krevní destička|krevních destiček]]; toto riziko může být kompenzováno tím, že se zajistí dostatečnou konzumace vitaminu B12 a polynenasycených mastných kyselin.<ref name="noncom"/>
 
== Historie ==
Akademie výživy (USA) a Asociace kanadských dietologů uvádí, že ve všech fázích života člověka vhodně rozvržená vegetariánská strava je "zdravá, nutričně vyvážená a poskytuje zdravotní přínos v prevenci a léčbě některých chorob".<ref>{{cite web| url=http://www.eatright.org/about/content.aspx?id=8357| title=Position of the American Dietetic Association: Vegetarian diets| date= July 2009| accessdate =November 18, 2012}}</ref> Velké studie prokázaly, že úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční byla o 30 % nižší u vegetariánských mužů a o 20 % nižší u vegetariánských žen, než u nevegetariánů.<ref name="Key">{{cite journal |vauthors=Key TJ, Fraser GE, Thorogood M, Appleby PN, Beral V, Reeves G, Burr ML, Chang-Claude J, Frentzel-Beyme R, Kuzma JW, Mann J, McPherson K | title = Mortality in vegetarians and nonvegetarians: detailed findings from a collaborative analysis of 5 prospective studies | journal = The American Journal of Clinical Nutrition | volume = 70 | issue = 3 Suppl | pages = 516S–524S | year = 1999 | pmid = 10479225 | doi = 10.1079/phn19980006| url = http://www.ajcn.org/cgi/content/full/70/3/516S#T7 }}</ref> <ref>{{cite news|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/health/4801570.stm |title= Rejecting meat 'keeps weight low' |work=BBC News|date=2006-03-14 |accessdate=2015-03-31}}</ref> Vegetariánská strava znamená nižší množství [[nasycené tuky|nasycených tuků]], [[cholesterol]]u a živočišných bílkovin, a vyšší obsah sacharidů, [[vláknina|vlákniny]], [[hořčík]]u, [[draslík]]u, [[kyselina listová|kyseliny listové]] a [[antioxidant]]ů, jako je [[vitamin]] C a E, a fytochemikálií.<ref>{{cite journal | year = 2003 | title = Position of the American Dietetic Association and Dietitians of Canada: Vegetarian diets | url = http://www.vrg.org/nutrition/2003_ADA_position_paper.pdf | format = PDF | journal = Journal of the American Dietetic Association | volume = 103 | issue = 6| pages = 748–65 | doi = 10.1053/jada.2003.50142 | pmid = 12778049 }}</ref><ref name="pmid19321569">{{cite journal | author = Fraser GE | title = Vegetarian diets: what do we know of their effects on common chronic diseases? | journal = The American Journal of Clinical Nutrition | volume = 89 | issue = 5 | pages = 1607S–1612S | year = 2009 | pmid = 19321569 | pmc = 2677008 | doi = 10.3945/ajcn.2009.26736K }}</ref>
[[Soubor:Kapitolinischer Pythagoras adjusted.jpg|thumb|Jedním ze starověkých řeckých vegetariánů byl [[Pythagoras]] a jeho následovatelé, [[Pythagoreismus|pythagorejci]].]]
 
První zmínka o vegetariánské stravě pochází ze [[starověk]]é [[Indie]] a ze starověkého [[Řecko|Řecka]] ze [[6. století př. n. l.|šestého století př. n. l.]]<ref name="spencer">Spencer, Colin: ''The Heretic’s Feast. A History of Vegetarianism'', Londýn: Fourth Estate 1993, s. 33–84. ISBN 1-85702-078-2.</ref> V obou případech bylo motivem [[nenásilí]] vůči zvířatům (v Indii známé jako [[ahinsá]]), které prosazovali především [[Filosofie|filozofové]] a náboženské skupiny.
"Vegetariánská strava může splnit požadavky pro léčbu cukrovky a některé výzkumy naznačují, že strava, která je více založena na rostlinném základu, snižuje riziko vzniku cukrovky 2. typu. Např. množství hlášení samotných Adventistů sedmého dne (ASD) bylo méně než poloviční oproti běžné populaci, a mezi samotnými ASD měli vegetariáni nižší výskyty cukrovky než nevegetariáni. Z možných vysvětlení pro ochranný účinek vegetariánské stravy patří nižší [[index tělesné hmotnosti]] vegetariánů a vyšší příjem vlákniny, z nichž oba zlepšují citlivost na inzulín. " <ref>{{Cite journal|url = http://search.proquest.com/docview/218406489?accountid=14541|title = Position of the american dietetic association and dietitians of canada: Vegetarian diets.|date = 2003|journal = Journal of the American Dietetic Association |volume=103 |issue=6 |pages=748–65|accessdate = 2014-10-27|doi = |pmid = }}</ref>
 
; Židé a křesťané: Podle [[Židé|židovské]] tradice byly všechny lidské bytosti a zvířata až do potopy světa vegetariány. Teprve tehdy dovolil [[Jahve]] živit se jinými tvory.<ref name="boria" /> Po potopě světa měli lidé, nebo přinejmenším [[Židé]], zakázanou konzumaci masa, které obsahuje krev. Představu ideálního světa, v němž neexistují dravci, převzali od Židů i [[křesťané]].{{Fakt/dne|20131226143313}} V křesťanské [[eucharistie|svátosti oltářní]] je tak tělo, tedy maso, nahrazeno chlebem a krev vínem. Kromě několika [[mnich|mnišských]] řádů pojídali ostatní křesťané maso, ale tato potrava byla jen v nemnoha obřadech posvěcována či schvalována <ref name="boria" />. S rozšířením [[křesťanství]] v [[Starověký Řím|Římské říši]] vegetariánství prakticky zmizelo z Evropy.<ref>Passmore, John: ''The Treatment of Animals'', v: ''Journal of the History of Ideas'' 36 (1975) s. 196–201.</ref>
Vztah mezi vegetariánskou stravou a zdravím kostí zůstává nejasný. Podle některých studií vegetariánský životní styl může být spojen s nedostatkem vitaminu B 12 a nízkou hustotou minerálů v kostech.<ref name="hermann">{{cite web|url=http://www.fyiliving.com/research/vitamin-b12-linked-to-osteoporosis-and-bone-loss-in-vegetarians/|title=Vitamin B12 Linked to Osteoporosis and Bone Loss in Vegetarians|date=April 29, 2011|accessdate=November 4, 2011}}</ref> Avšak studie vegetariánské a nevegetariánské dospělé populace na Tchaj-wanu nenalezla žádný významný rozdíl v hustotě minerálu v kostech mezi oběma skupinami.<ref>{{cite journal|title=Bone mineral density of vegetarian and non-vegetarian adults in Taiwan |publisher=[[National Institutes of Health|NIH]] |year=2008 |pmid=18364334 |volume=17 |journal=Asia Pac J Clin Nutr |pages=101–6 |vauthors=Wang YF, Chiu JS, Chuang MH, Chiu JE, Lin CL }}</ref> Další studie, které zkoumaly negativní dopady živočišných bílkovin na zdraví kostí, naznačují, že vegetariáni mohou být méně náchylní k osteoporóze než všežravci, vegetariánské osoby měli větší hustotu minerálů v kostech <ref name="pmid5033736">{{cite journal |vauthors=Ellis FR, Holesh S, Ellis JW | title = Incidence of osteoporosis in vegetarians and omnivores | journal = The American Journal of Clinical Nutrition | volume = 25 | issue = 6 | pages = 555–8 | year = 1972 | pmid = 5033736 | doi = | url = }}</ref> a zvýšenou tvorbu kostí.<ref>{{cite web|url=http://www.ars.usda.gov/is/ar/archive/mar03/osteo0303.htm |title= Boning Up on Osteoporosis|publisher=Ars.usda.gov|accessdate=2015-03-31}}</ref>
 
; Středověká Evropa: Ve středověké Evropě se v některých církevních řádech objevoval zákaz konzumace masa jako součást [[Askeze|asketického způsobu života]], ale všechny povolovaly konzumaci ryb.<ref>Lutterbach, Hubertus: ''Der Fleischverzicht im Christentum'', v: ''Saeculum'' 50/II (1999) s. 202.</ref> Vegetariánství se v Evropě znovuobjevilo za [[renesance]],<ref name="autogenerated1">Spencer, Colin: ''The Heretic’s Feast. A History of Vegetarianism'', Londýn: Fourth Estate 1993, s. 180–200. ISBN 1-85702-078-2.</ref> ale teprve v [[19. století|19.]] a [[20. století]] se stalo rozšířenějším.
Projekt "China-Cornell-Oxford" <ref>{{cite web|url=http://www.nutrition.cornell.edu/ChinaProject/|archiveurl=https://web.archive.org/web/20090223222003/http://www.nutrition.cornell.edu/ChinaProject/|archivedate=2009-02-23|title=China-Cornell-Oxford Projekt | vydavatel = Cornell University | datum přístupu = 31.března 2012}} </ref>, dvacetiletá studie prováděná [[Cornellova univerzita|Cornellovou univerzitou]], [[Oxfordská univerzita|Oxfordskou univerzitou]] a čínskou vládou prokázal vztah mezi konzumací živočišných produktů a různými chronickými onemocněními jako je například [[ischemická choroba srdeční]], [[cukrovka]] a [[rakovina]] [[prs]]u, [[prostata|prostaty]] a [[Střevo|střev]].<ref>{{cite news|last=Brody|first=Jane E.|url=http://www.nytimes.com/1990/05/08/science/huge-study-of-diet-indicts-fat-and-meat.html|title=Huge Study Of Diet Indicts Fat And Meat|publisher=The New York Times|date=May 8, 1990}}</ref>
 
; Obnovení vegetariánství v Evropě: První ''Vegetariánská společnost'' byla založena v [[Anglie|Anglii]] v roce [[1847]]<ref>{{Citace kvalifikační práce | příjmení = Horská | jméno = Erika | instituce = Masarykova univerzita, Filozofická fakulta | odkaz na instituci = Filozofická fakulta Masarykovy univerzity | titul = Sonda do subkultury brněnských freeganů | url = https://is.muni.cz/th/342519/ff_m/ | typ práce = Diplomová práce | vedoucí = Alena Křížová | odkaz na vedoucího = {{UČO na článek|17406}} | místo = Brno | rok = 2014 | počet stran = | strany = 7 | citace = 2015-07-30}}</ref> a po ní následovaly další v [[Německo|Německu]], [[Nizozemsko|Nizozemsku]] a dalších zemích. Mezinárodní vegetariánská unie<ref name="IVU" />, která zastřešuje národní vegetariánské společnosti, vznikla v roce [[1908]].
=== Výživa ===
[[Soubor:Fruit Stall in Barcelona Market.jpg|náhled|right|Stánek s ovocem v Barceloně]]
Západní vegetariánská strava je typická vysokým obsahem [[Karotenoidy|karotenoidů]], ale relativně nízkým obsahem [[Omega-3 nenasycené mastné kyseliny|omega-3 mastných kyselin]] a [[Vitamín B12|vitaminu B<sub>12</sub>]]. Vegani mohou mít zvláště nízký příjem vitamínu B a [[Vápník|vápníku]], pokud nemají ve stravě dostatek položek jako jsou druhy brukev zelná, [[Listová zelenina|listové zeleniny]], [[Tempeh|tempehu]] a [[tofu]] (sójového).{{doplňte zdroj}} Vysoké hladiny vlákniny, [[Kyselina listová|kyseliny listové]], vitaminů C a E, a hořčíku, a nízká spotřeba nasycených tuků jsou považovány za prospěšné aspekty vegetariánské stravy.<ref name="Key2006">{{cite journal |vauthors=Key TJ, Appleby PN, Rosell MS | title = Health effects of vegetarian and vegan diets | journal = Proceedings of the Nutrition Society | volume = 65 | issue = 1 | pages = 35–41 | year = 2006 | pmid = 16441942 | doi = 10.1079/PNS2005481 }}</ref> <ref name="Davey">{{cite journal |vauthors=Davey GK, Spencer EA, Appleby PN, Allen NE, Knox KH, Key TJ | title = EPIC-Oxford: lifestyle characteristics and nutrient intakes in a cohort of 33 883 meat-eaters and 31 546 non meat-eaters in the UK | journal = Public Health Nutrition | volume = 6 | issue = 3 | pages = 259–69 | year = 2003 | pmid = 12740075 | doi = 10.1079/PHN2002430 }}</ref> Dobře plánovaná vegetariánská strava bude poskytovat všechny živiny v potravě na stejné úrovni jako mají jedlíci masa ve všech fázích života.<ref>{{cite web|url=http://www.betterhealth.vic.gov.au/bhcv2/bhcarticles.nsf/pages/Vegetarian_and_vegan_eating |title=Vegetarian and vegan eating &#124; Better Health Channel |publisher=Betterhealth.vic.gov.au |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref>
 
; Vegetariánství a nacismus<ref name="boria">: Boria Sax. Zvířata ve Třetí říši. Domácí mazlíčci, obětní beránci a holocaust. Nakladatelství Dokořán 2003, ISBN 80-86569-49-7, případně online [http://books.google.com/books?id=T5aN5S6AhXQC&lpg=PP1&hl=cs&pg=PA35#v=onepage&q&f=false anglicky], books.google.com</ref>: Přestože [[nacismus|nacistická]] ideologie byla ve své podstatě násilnická, antihumanistická a agresivní, bylo vegetariánství paradoxně populární mezi čelnými představiteli nacistické vlády v [[nacistické Německo|Německu]]. [[Adolf Hitler]] se podle některých pramenů prezentoval jako vegetarián. Hitler měl po určitou dobu velmi přísnou dietu a maso omezil ze zdravotních důvodů. Vegetariány byli údajně také [[Rudolf Hess]], [[Joseph Goebbels]] a také [[Heinrich Himmler]]. Z dobových pramenů však vyplývá, že i tito občas jedli maso. V té době bylo vegetariánství módní záležitostí a pro nacistické špičky jeden z dalších způsobů, jak se odlišit.
==== Bílkoviny ====
Příjem bílkovin ve vegetariánské stravě je nižší než při konzumaci masa, ale může pro většinu lidí splnit limit denní potřeby.<ref>{{Cite book| last = Peter Emery| first = Tom Sanders| title = Molecular Basis of Human Nutrition| publisher = Taylor & Francis Ltd|year=2002| page = 32| isbn = 978-0-7484-0753-8}}</ref> Studie na [[Harvardova univerzita|Harvardově univerzitě]], jakož i další klinické studie provedené ve Spojených státech Amerických, Velké Británii, Kanadě, Austrálii, na [[Nový Zéland|Novém Zélandu]] a v různých evropských zemích
potvrdily, že vegetariánská strava poskytuje dostatečný příjem bílkovin, pokud je k dispozici a jí se celá paleta nejrůznějších rostlinných zdrojů.<ref>{{Cite book| last = Brenda Davis| first = Vesanto Melina| title = The New Becoming Vegetarian| publisher = Book Publishing Company|year=2003| pages = 57–58| isbn = 978-1-57067-144-9}}</ref> Velkými zdroji bílkovin pro vegetariány jsou dýňová semínka, arašídové máslo, konopné semeno, mandle, pistácie, lněné semínko, tofu, ovesné vločky, sojové boby a vlašské ořechy. Bílkoviny jsou složeny z [[Aminokyseliny|aminokyselin]] a obecný problém s bílkovinami získaných z rostlinných zdrojů je jejich adekvátní příjem z [[Esenciální aminokyselina|esenciálních aminokyselin]], které nemohou být syntetizovány v lidském těle. Zatímco mléčné a vaječné výrobky poskytují komplexní zdroje bílkovin pro [[laktoovovegetariánství|ovo-lakto vegetariány]], jen několik zdrojů rostlin má významné množství všech osmi druhů esenciálních
aminokyselin, včetně [[fazole|fazolí]], [[sója|sóji]],<ref name = "snd-sója"> {{cite web | url = http://nutritiondata.self.com/facts/legumes-and-legume-products/4375/2 | title = Soybeans, mature seeds, raw | vydavatel = NutritionData.com | datum přístupu = 28.srpna 2012}} </ref> [[konopí|konopných]] semen, [[Salvia
hispanica |Chia semínek]]<ref name = "SND-chia"> {{cite web | url = http://nutritiondata.self.com/facts/nut-and-seed-products/3061/2 | title = Seeds, chia seeds, dried | vydavatel = NutritionData.com | datum přístupu = 28.srpna 2012}}</ref>, [[laskavec|laskavce]] <ref name = "SND-Amaranth"> {{cite web | url = http://nutritiondata.self.com/facts/cereal-grains-and-pasta/5676/2 | title = Amaranth, uncooked | vydavatel = NutritionData.com | datum přístupu = 28.srpna 2012}} </ref>, [[pohanka|pohanky]]<ref name = "SND-pohanka"> {{cite web | url = http://nutritiondata.self.com/facts/cereal-grains-and-pasta/5681/2 | title = Buckwheat | vydavatel = NutritionData.com | datum přístupu = 28.srpna 2012}} </ref> [[Tykev obecná|dýňových semen]],<ref name = "SND-dýně"> {{cite web | url = http://nutritiondata.self.com/facts/nut-and-seed-products/3066/2 | title = Pumpkin Seeds | vydavatel = NutritionData.com | datum
přístupu = 03.10.2013}} </ref> spiruliny,<ref name = "SND-Spirulina"> {{cite web | url = http://nutritiondata.self.com/facts/vegetables-and-vegetable-products/2765/2 | title = Spirulina | vydavatel = NutritionData.com | datum přístupu = 03.10.2013}} </ref> [[pistácie|pistácií]],<ref name = "SND-pistácie"> {{cite web | url = http: //nutritiondata.self.com/facts/nut-and-seed-products/3135/2 | title = Pistachio | vydavatel = NutritionData.com | . Datum přístupu = 3. října 2013}} </ref> a [[merlík chilský|merlíku chilského]]<ref name = "SND-quinoa"> {{cite web | url = http://nutritiondata.self.com/facts/cereal-grains-and-pasta/10352/2 | title = Quinoa, cooked | vydavatel = NutritionData.com | datum přístupu = 28.srpna 2012}}</ref>
Esenciální aminokyseliny mohou být nicméně také získány tím, že se jí celá řada doplňkových rostlinných zdrojů, které v kombinaci poskytují všech osm esenciálních aminokyselin (např. [[hnědá rýže]] a fazole nebo [[hummus]] a celozrnná [[pita]], i když kombinovat bílkoviny ve stejném jídlo není nutné{{doplňte zdroj}}). Studie z roku 1994 zjistila, že pestrý příjem těchto zdrojů může být adekvátní.<ref name="young">{{cite journal |vauthors=Young VR, Pellett PL | title = Plant proteins in relation to human protein and amino acid nutrition | journal = Am. J. Clinical Nutrition | volume = 59 | issue = 5 Suppl | pages = 1203S–1212S | year = 1994 | pmid = 8172124 }}</ref>
 
; Popularita vegetariánství ve 20.&nbsp;století: Ve 20.&nbsp;století v západních společnostech popularita vegetariánského způsobu života rostla spolu se zájmem o výživu, etické otázky, východní filosofické a duchovní směry a později také se zájmem o ochranu životního prostředí a o problém chudoby.
==== Železo ====
Vegetariánská strava typicky obsahuje podobné množství železa jako nevegetariánská, ale má nižší biologickou dostupnost než železo ze zdrojů masa a jeho vstřebávání může někdy být brzděno dalšími potravinovými složkami.<ref>{{cite web|url=http://www.vegsoc.org/page.aspx?pid=782 |title=Vegetarian Society - Factsheet - Iron |publisher=Vegsoc.org |date=2014-09-22 |accessdate=2015-03-31}}</ref> Podle Vegetariánské výzkumné skupiny je konzumace potravin, které obsahují vitamin C, jako jsou například citrusové plodů nebo šťávy, rajčata nebo brokolice, dobrý způsob, jak zvýšit množství železa vstřebávaného při jídle.<ref>{{cite web|url=http://www.vrg.org/nutshell/nutshell.htm#iron |title=Vegetarianism in a Nutshell |publisher=Vrg.org |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref> Vegetariánská strava bohatá na železo zahrnuje černé fazole, [[kešu]], konopná semena, [[fazole]], [[Brokolice|brokolici]], [[Čočka (rostlina)|čočku]], ovesné vločky, [[rozinky]], [[špenát]], [[hlávkové zelí]], salát, hrách černé oči, [[Sója|sóju]], mnoho snídaňových obilovin, slunečnicová semena, [[Cizrna beraní|cizrnu]], rajčatovou šťávu, [[tempeh]], [[Melasa|melasu]], [[Mateřídouška|tymián]] a celozrnný chléb.<ref>{{cite web|url=http://goveg.com/essential_nutrients.asp#iron |title=// Health Issues // Optimal Vegan Nutrition |publisher=Goveg.com |accessdate=August 9, 2009}}</ref> Související veganská strava může mít často vyšší obsah železa než vegetariánská strava, protože mléčné výrobky mají nízký obsah železa.<ref name="Davey"/> Ukládání železa má často tendenci být nižší u vegetariánů než nevegetariánů a několik malých studií hlásí velmi vysokou míru nedostatku železa (až u 40 %, <ref>{{cite journal |vauthors=Waldmann A, Koschizke JW, Leitzmann C, Hahn A | title = Dietary Iron Intake and Iron Status of German Female Vegans: Results of the German Vegan Study | journal = Ann Nutr Metab | volume = 48 | issue = 2 | pages = 103–108 | year = 2004 | pmid = 14988640 | doi = 10.1159/000077045 }}</ref> a u 58 % <ref>{{cite journal |vauthors=Krajcovicová-Kudlácková M, Simoncic R, Béderová A, Grancicová E, Magálová T | title = Influence of vegetarian and mixed nutrition on selected haematological and biochemical parameters in children | journal = Nahrung | volume = 41 | issue = 5 | pages = 311–14 | year = 1997 | pmid = 9399258 | doi = 10.1002/food.19970410513 }}</ref> z příslušné vegetariánské či veganské skupiny). Nicméně Americká dietetická asociace uvádí, že nedostatek železa není častější u vegetariánů než nevegetariánů (dospělí muži mají jen zřídka nedostatek železa); nedostatek železa způsobená [[chudokrevnost]] je vzácný bez ohledu na stravu.<ref>{{cite journal |vauthors=Craig WJ, Mangels AR | title = Position of the American Dietetic Association: vegetarian diets | journal = Journal of the American Dietetic Association | volume = 109 | issue = 7 | pages = 1266–82 | year = 2009 | pmid = 19562864 | doi = 10.1016/j.jada.2009.05.027 }}</ref>
 
== Mýty o vegetariánství ==
==== Vitamin B<sub>12</sub> ====
Jako základ je vzat článek <ref>http://www.novinky.cz/zena/zdravi/363260-myty-o-strave-bez-masa.html</ref> a <ref>http://blog.tkl.cz/files/nejvetsi-myty-o-vegetarianstvi.html</ref>.
Podle Národního institutu pro zdraví ze Spojených států Amerických není [[Vitamín B12|vitamin B<sub>12</sub>]] obecně přítomen v rostlinách a přirozeně se vyskytuje v potravinách živočišného původu.<ref name="ODS_B12">{{cite web|url=http://ods.od.nih.gov/factsheets/vitaminb12.asp |title=Dietary Supplement Fact Sheet: Vitamin B<sub>12</sub> |accessdate=November 13, 2009 |publisher=National Institutes of Health: Office of Dietary Supplements }}</ref> Lakto-ovo vegetariáni mohou získat vitamín B<sub>12</sub> z mléčných výrobků a vajec a vegani jej mohou získat z obohacených potravin (včetně některých sójových výrobků a některých snídaňových obilovin) a potravinových doplňků.<ref>{{cite web|url=http://www.mext.go.jp/b_menu/shingi/gijyutu/gijyutu3/toushin/05031802/002/009.pdf |format=PDF |title=Food and description |publisher=Mext.go.jp |accessdate=2015-03-31}}</ref><ref>{{cite web|author=（科学技術・学術政策局政策課資源室） |url=http://www.mext.go.jp/b_menu/shingi/gijyutu/gijyutu3/toushin/05031802.htm |title=五訂増補日本食品標準成分表：文部科学省 |publisher=Mext.go.jp |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref><ref>{{cite web|url=http://ci.nii.ac.jp/naid/110004688287/en/ |title=CiNii Articles - Vegans (pure vegetarians) and vitamin B_12 deficiency |publisher=Ci.nii.ac.jp |date=2003-12-20 |accessdate=2015-03-31}}</ref><ref name="Vegan Society B12 factsheet">{{cite web| title=What Every Vegan Should Know About Vitamin B12|url=http://www.vegansociety.com/lifestyle/nutrition/b12.aspx|publisher=Vegan Society|date=October 31, 2001|accessdate=October 27, 2010}}</ref><ref name="donaldson">{{cite journal | author = Donaldson MS | title = Metabolic vitamin B12 status on a mostly raw vegan diet with follow-up using tablets, nutritional yeast, or probiotic supplements | journal = Annals of Nutrition & Metabolism | volume = 44 | issue = 5-6 | pages = 229–34 | year = 2000 | pmid = 11146329 | doi = 10.1159/000046689 }}</ref> Vitamin B<sub>12</sub> může být také získán z obohacených výtažků z [[Kvasinky|kvasnicových]] produktů.<ref>{{cite web|url=http://www.nhs.uk/Conditions/Diet/Pages/Vitaminsandminerals.aspx |title=Vitamins and minerals - NHS Choices |publisher=Nhs.uk |date=2015-02-18 |accessdate=2015-03-31}}</ref>
 
; Nedostatek bílkovin: Bílkoviny se vyskytují v sýrech, luštěninách, sojovém mase, tofu, vajíčkách a mnoha dalších nemasitých pokrmech. Choroby na nedostatek bílkovin jsou vzácné, není třeba z toho dělat strašáka. Kromě sójového masa, jako zdroje bílkovin, existují stovky produktů, které jsou i chuťově vynikající - vegetariánské párky, salámy, tlačenky, tofu, tempeh, robi, seitan, ...
Doporučený denní příjem vitamínu B<sub>12</sub> ve Spojených státech na den je 0,4 mikrogramů (0-6 měsíců), zvýšený na 1,8 μg (9-13 let), 2,4 μg (14+ let) a 2,8 μg (pro kojící ženy).<ref name="ODS_B12"/> I když denní požadavek těla na vitamin B<sub>12</sub> je velmi malý, tak nedostatek vitaminu je velmi vážný a vede k anémii a nevratnému poškození nervů.<ref name="moz">{{Cite news| last= Mozafar| first= A.|year= 1997| title= Is there vitamin B<sub>12</sub> in plants or not? A plant nutritionist's view| periodical= Vegetarian Nutrition: an International Journal| issue= 1/2| pages= 50–52}}</ref>
 
; Nedostatek minerálů a vitamínů: V mase moc vitamínů a minerálů není. Naopak jich je dost v zelenine, ovoci, a také potravinách jako pohanka, soja, jáhly, cizrna, ale i dalších. Tento argument tedy nestojí na pevných základech.
==== Mastné kyseliny ====
Mezi zdroje [[Omega-3 nenasycené mastné kyseliny|omega-3 nenasycených mastných kyselin]] na rostlinné nebo vegetariánské bázi patří [[soja]], [[ořech]]y, dýňová semínka, [[řepkový olej]], [[kiwi]], [[konopí|konopné semeno]], [[řasy]], [[Šalvěj hispánská|chia semeno]], [[len|lněný]] olej, hadincové semeno a [[listová zelenina]] jako je hlávkový salát, [[špenát]], [[zelí]] a [[Šrucha zelná|šrucha]]. Šrucha obsahuje více omega-3 nenasycených mastných kyselin než jakýkoli jiný známý druh listové zeleniny. [[Olivovník|Olivy]] (a [[Olivový olej|olivový olej)]] jsou dalším důležitým rostlinným zdrojem nenasycených mastných kyselin. Rostlinná strava může poskytnout kyselinu alfa-linolenovou, kterou lidské tělo využívá k syntéze dlouhých řetězců n-3 mastných kyselin EPA a DHA. EPA a DHA mohou být přímo ve vysokých množstvích získány od olejovitých ryb nebo z rybího oleje. Vegetariáni a obzvláště vegani zvláště mají nižší hladinu EPA a DHA než jedlíci masa. Zatímco zdravotní účinky nízké hladiny EPA a DHA nejsou známy, je nepravděpodobné, že dodatečný přísun (suplementace) kyseliny alfa-linolenové výrazně zvýší jejich hladiny.<ref>{{cite journal |vauthors=Rosell MS, Lloyd-Wright Z, Appleby PN, Sanders TA, Allen NE, Key TJ | title = Long-chain n-3 polyunsaturated fatty acids in plasma in British meat-eating, vegetarian, and vegan men | journal = Am J Clin Nutr | volume = 82 | issue = 2 | pages = 327–34 | year = 2003 | pmid = 16087975 }}</ref> {{Clarify|date=May 2011}} V poslední době některé společnosti začaly nabízet vegetariánské DHA potravní doplňky obsahující extrakty mořských řas. Podobně se také začaly na trhu objevovat doplňky jak s DHA, tak i s EPA.<ref>{{cite web| url = http://www.water4.net/|title = Water4life: health-giving vegetarian dietary supplements|accessdate =May 17, 2008}}</ref> Celé mořské řasy nejsou vhodné pro dodatečný přísun, protože jejich vysoký obsah jodu omezuje maximální množství, které může být bezpečně snědeno. Některé [[řasy]] jako je spirulina jsou dobrým zdrojem gama-linolenové kyseliny (GLA), alfa-linolenové kyseliny (ALA), [[kyselina linolová|kyseliny linolové]] (LA), kyseliny stearidonové (SDA), eikosapentaenová kyseliny (EPA), dokosahexaenová kyseliny (DHA), a [[Kyselina arachidonová|kyselina arachidonové]] (AA).<ref name="uzbek">{{cite journal |author1=Babadzhanov A |author2=Abdusamatova N |author3=Yusupova F |author4=Faizullaeva N |author5=Mezhlumyan LG |author6=Malikova MKh | title = Chemical Composition of Spirulina platensis Cultivated in Uzbekistan | journal = Chemistry of Natural Compounds | volume = 40 | issue = 3 | pages = 276–279 | year = 2004 | doi = 10.1023/B:CONC.0000039141.98247.e8}}</ref><ref name="biomass">{{cite journal |vauthors=Tokuşoglu Ö, Uunal MK | title = Biomass Nutrient Profiles of Three Microalgae: Spirulina platensis, Chlorella vulgaris, and Isochrisis galena | journal=Journal of Food Science | volume = 68 | issue = 4 | pages = 1144–1148 | year = 2003 | doi = 10.1111/j.1365-2621.2003.tb09615.x }}</ref>
 
; Málo energie: Dostatek energie zajišťuje také zelenina a ovoce, obiloviny, případně jednoduché cukry v medu a cukru. Jako dovolený doping kafe a čaj, pokud člověku chutnají a není na ně alergický. Tělo má také více energie hned po jídle, protože tělo nemusí trávit těžké masité pokrmy.
==== Vápník ====
Pokud je dieta správně naplánována, příjem [[Vápník|vápníku]] vegetariány a vegany může být podobný jako u nevegetariánů.<ref name="Academy of Nutrition and Dietetics">{{cite web|title=Meeting Calcium Recommendations on a Vegan Diet|url=http://vegetariannutrition.net/docs/Calcium-Vegetarian-Nutrition.pdf|publisher=Academy of Nutrition and Dietetics|accessdate=29 April 2014}}</ref> Laktoovo vegetariáni, kteří jedí mléčné výrobky, mohou získat vápník z mléčných zdrojů, jako je mléko, jogurt a sýry.<ref name="Calcium Fact Sheet">{{cite web|title=Calcium Fact Sheet|url=http://ods.od.nih.gov/factsheets/Calcium-HealthProfessional|accessdate=29 April 2014}}</ref>
 
; Strach z hubenosti: V dnešní době není problém hubenost ale opak, nadváha. Jinými slovy, hubnutí spíše nevadí, je většině ku prospěchu, než že vadí. Přesto platí, že kdo nepřestane jíst bílé pečivo, sušenky, sójové zmrzliny nebo těstoviny, pizzu a kolové nápoje, rozhodně nemůže čekat, že shodí nějaké kilogramy.
Nemléčná mléka, které jsou obohacená vápníkem, jako jsou sojové a mandlové mléko, mohou přispět významným množstvím vápníku v potravě.<ref name="Mangels">{{cite web|last=Mangels|first=Reed|title=Calcium in the Vegan Diet|url=http://www.vrg.org/nutrition/calcium.php|accessdate=29 April 2014}}</ref> Bylo také zjištěno, že vápník obsažený v [[Brokolice|brokolici]], [[Čínské zelí|čínském zelí]] a v kapustě je v těle dobře absorbován.<ref name="Academy of Nutrition and Dietetics"/> <ref name="Calcium Fact Sheet"/> <ref name="Overview of Calcium">{{cite journal|author=[[National Institutes of Health|NIH]]|title=Overview of Calcium|url=http://www.ncbi.nlm.nih.gov/books/NBK56060/?report=reader|accessdate=29 April 2014}}</ref> I když je obsah vápníku v jedné porci je nižší v těchto druzích zeleniny než ve sklenici mléka, vstřebávání vápníku do těla je vyšší.<ref name="Calcium Fact Sheet"/> <ref name="Overview of Calcium"/> Mezi ostatní potraviny, které obsahují vápník, patří tofu, melasa, [[vodnice]], hořčice, sojové boby, tempeh, mandle, ibiškovec jedlý (okra), sušené fíky, a tahini.<ref name="Academy of Nutrition and Dietetics"/> <ref name="Mangels"/> I když vápník lze nalézt ve [[Špenát|špenátu]], mangoldu, fazolích a listech červené řepy, tak ty obecně nejsou považovány za dobrý zdroj vápníku, protože se tam váže na kyselinu šťavelovou a je špatně vstřebáván do těla.<ref name="Calcium Fact Sheet"/> Kyselina fytová, která se nachází v ořeších, semenech a fazolích, může také ovlivnit úroveň vstřebávání vápníku.<ref name="Calcium Fact Sheet"/> Podívejte se na informace ''National Institutes of Health Office of Dietary Supplements'' na potřebu vápníku pro různé věkové kategorie, <ref name="Calcium Fact Sheet"/>, Vegetariánské výzkumné skupiny<ref name="Mangels"/> a Vegetariánského výživového soupis vápníku od Akademie výživy a diety <ref name="Academy of Nutrition and Dietetics"/> pro další specifika o tom, jak získat dostatečný příjem vápníku při vegetariánské nebo veganské stravě.
 
; Prostě to škodí zdraví: Není pravda, [[Světová zdravotnická organizace]] již mnoho let uznává vegetariánství jako [[#Zpráva Americké dietetické asociace (ADA)|plnohodnotnou stravu]].
==== Vitamin D ====
{{Podrobně|Vitamin D}}
Potřeby vitaminu D může být dosaženo prostřednictvím vlastního generování lidským tělem při dostatečném a rozumném vystavení ultrafialovému záření ze slunečního světla.<ref>{{cite web|title=Vitamin D is Synthesized From Cholesterol and Found in Cholesterol-Rich Foods|url=http://www.cholesterol-and-health.com/Vitamin-D.html|publisher=Cholesterol and Health}}</ref> <ref>{{cite journal |vauthors=Crissey SD, Ange KD, Jacobsen KL, Slifka KA, Bowen PE, Stacewicz-Sapuntzakis M, Langman CB, Sadler W, Kahn S, Ward A | title = Serum concentrations of lipids, vitamin D metabolites, retinol, retinyl esters, tocopherols and selected carotenoids in twelve captive wild felid species at four zoos | journal = The Journal of Nutrition | volume = 133 | issue = 1 | pages = 160–6 | year = 2003 | pmid = 12514284 }}</ref> Výrobky obsahující mléko, [[Sojové mléko|sójové mléko]] a obilné zrna mohou být ochuceny tak, že slouží jako zdroj vitamínu D.<ref>{{cite web|url=http://dietary-supplements.info.nih.gov/factsheets/vitamind.asp|title=Dietary Supplement Fact Sheet: Vitamin D|publisher=National Institutes of Health|accessdate=September 10, 2007|archiveurl=http://www.webcitation.org/5Rl5u0LB5 |archivedate=September 10, 2007}}</ref> Pro ty, kteří nejsou vystaveni adekvátní expozici slunečnímu záření nebo zdrojům potravy, může být nezbytný dodatečný přísun vitamin D.
 
; Sportovní nedostatečnost: [[#Fyzická zdatnost a vegetariánská strava|Dostupné důkazy]] nepotvrzují ani nevyvracejí prospěšnost vegetariánské stravy pro fyzickou výkonnost.
==== Vitamin D<sub>2</sub> ====
* [[Rostliny]]
** [[Vojtěška]] (''Medicago sativa subsp sativa''), výhonky: 4,8 μg (192 IU) vitamínu D<sub>2,</sub> 0,1 ug (4 IU) vitaminu D<sub>3</sub> <ref>{{cite web|url=http://sun.ars-grin.gov:8080/npgspub/xsql/duke/plantdisp.xsql?taxon=606 |title=Dr. Duke's Phytochemical and Ethnobotanical Databases|publisher=Sun.ars-grin.gov|accessdate=2015-03-31}}</ref>
* [[Houby]], dle výživové databáze USDA:<ref>{{cite web|url=http://www.nal.usda.gov/fnic/foodcomp/search/index.html |title=USDA nutrient database&nbsp;– ''use the keyword 'portabella' and then click submit''}}</ref>
** Houby, kloboučky, vystavené ultrafialovému světlu, syrové: vitamin D<sub>2:</sub> 11,2 μg (446 IU)
** Houby, kloboučky, vystavené ultrafialovému světlu, grilované: vitamin D<sub>2:</sub> 13,1 mikrogramů (524 IU)
** Houby, houževnatec jedlý, sušený: vitamin D<sub>2:</sub> 3,9 μg (154 IU)
** Houby, houževnatec jedlý, surový: vitamin D<sub>2:</sub> 0,4 μg (18 IU)
** Houby, kloboučky, surový: vitamin D<sub>2:</sub> 0,3 μg (10 IU)
** Houbový prášek, jakýkoliv druh, osvětlené slunečním světlem nebo umělými zdroji ultrafialového záření
 
; Bezmasá strava není dobrá: To je o zvyku. Vegetariánská strava má mnoho receptů, chutí i experimentování, s kořením se nešetří.
Vitamin D<sub>2</sub> neboli [[ergokalciferol]] se nachází v houbách (s výjimkou vojtěšky, která je rostlinou) a tvoří se z viosterolu, který je zase vytvořen pokud ultrafialové světlo aktivuje ergosterol (který se nachází v houbách a je pojmenovaný jako [[Steroly|sterol]] z námelu). Jakékoliv UV zářením osvícené houby obsahují [[Kvasinky|kvasinkovou]] formu vitamínu D<sub>2</sub>.<ref name="Bowerman">{{cite news|url=http://articles.latimes.com/2008/mar/31/health/he-eat31 |title=If mushrooms see the light |work=Los Angeles Times |date=March 31, 2008 |accessdate=March 25, 2010|first=Susan|last=Bowerman}}</ref>
 
=== Dlouhověkost ===
Metastudie z roku 1999 kombinovala údaje z pěti studií ze západních zemí.<ref name="AJCN metastudy">{{cite journal |vauthors=Key TJ, Fraser GE, Thorogood M, Appleby PN, Beral V, Reeves G, Burr ML, Chang-Claude J, Frentzel-Beyme R, Kuzma JW, Mann J, McPherson K | title = Mortality in vegetarians and non-vegetarians: detailed findings from a collaborative analysis of 5 prospective studies | journal = American Journal of Clinical Nutrition | volume = 70 | issue = 3 | pages = 516S–524S | date = September 1999 | pmid = 10479225 | url = http://www.ajcn.org/cgi/content/full/70/3/516S | accessdate = October 30, 2009 | doi=10.1079/phn19980006}}</ref> Metastudie uveřejnila poměr úmrtnosti, kde nižší čísla ukazují méně úmrtí, pro jedlíky ryb 0,82, pro vegetariány 0,84 a příležitostné masožravce (kteří jedí maso méně než jednou týdně) 0,84. Pravidelní pojídači masa měly úroveň úmrtnosti 1,0, přičemž údaj pro [[Veganství|vegany]] byl velmi nejistý (kdekoliv mezi 0,7 a 1,44) v důsledku příliš málo datových bodů. Studie uveřejnila počty úmrtí v každé kategorii a očekávané úrovně chyb pro každý poměr a také úpravy provedené na datech. Nicméně, "nižší úmrtnost byla způsobena do značné míry relativně nízkou mírou rozšíření (prevalencí) kouření v těchto [vegetariánských] kohortách". Z hlavních příčin studovaných úmrtí pouze jediný rozdíl v míře úmrtnosti byl přičítán k rozdílům ve stravování, jako závěr se uvádí: "... vegetariáni měli o 24 % nižší úmrtnost na ischemickou chorobu srdeční, než nevegetariáni, nebyla ale prokázána souvislost vegetariánské stravy s dalšími hlavními příčinami úmrtí." <ref name="AJCN metastudy"/>
 
Ve zprávě ''Úmrtnost britských vegetariánů'' <ref name="AJCN British study">{{cite journal |vauthors=Key TJ, Appleby PN, Davey GK, Allen NE, Spencer EA, Travis RC | title = Mortality in British vegetarians: review and preliminary results from EPIC-Oxford | journal = The American Journal of Clinical Nutrition | volume = 78 | issue = 3 Suppl | pages = 533S–538S | year = 2003 | pmid = 12936946 }}</ref> je nastíněn podobný závěr:
:"Britští vegetariáni mají nižší úmrtnost ve srovnání s běžnou populací. Jejich úmrtnost je podobné těm srovnatelných nevegetariánů, což naznačuje, že velká část této výhody může být přičítáno nestravovacím faktorům životního stylu, jako je například nízké rozšíření kouření a obecně vysoce sociálně-ekonomický status, nebo těm aspektům stravy, které nesouvisí s omezením konzumace masa a ryb." <ref>{{cite journal |vauthors=Appleby PN, Key TJ, Thorogood M, Burr ML, Mann J | title = Mortality in British vegetarians | journal = Public health nutrition | volume = 5 | issue = 1 | pages = 29–36 | year = 2002 | pmid = 12001975 | doi = 10.1079/PHN2001248 }}</ref>
 
Adventistická zdravotnická studie je probíhající výzkum, který dokumentuje [[Střední délka života|délku života]] u [[Adventisté sedmého dne|Adventistů sedmého dne]]. Je to jediná studie mezi ostatními s podobnou metodikou, která měla pozitivní indikaci k vegetariánství. Vědci zjistili, že kombinace různých životních stylů by mohla ovlivnit délku života až o 10 let. Mezi volbami životního stylu. které byly zkoumány, vegetariánská strava byla odhadnuta pro udělení navíc od 1 a půl let do 2 let života. Výzkumníci došli k závěru, že "délka života kalifornských adventistických mužů a žen je vyšší než u jakékoliv jiné dobře popsané přirozené populace" na úrovni 78,5 let u mužů a 82,3 let u žen. Střední délka života kalifornských Adventistů přeživší 30 let byla 83,3 let u mužů a 85,7 let u žen.<ref>Loma Linda University Adventist Health Sciences Center, ''[http://www.llu.edu/pages/news/today/july2601/llu.html New Adventist Health Study research noted in Archives of Internal Medicine]'', Loma Linda University, 26. července 2001. Citováno 9.1.2010.</ref>
 
Zdravotní studie Adventistů sedmého dne byla opět začleněna do metastudie s názvem "Prodlužuje nízká spotřeba masa střední délku života lidí?" publikovaná v časopise '' American Journal of Clinical Nutrition'', podle něhož malé jedení masa (méně než jednou týdně) a další volby životního stylu výrazně zvyšují průměrnou délku života ve srovnání se skupinou s vysokým příjmem masa. Studie dospěla k závěru, že "Poznatky z jedné kohorty zdravých dospělých zvyšuje možnost, že dlouhodobé (≥ 2 desetiletí) dodržování vegetariánské stravy může dále vyvolávat významný 3,6letý nárůst střední délky života." Studie však také dospěla k závěru, že: "Některé rozdíly ve výhodě pro přežití u vegetariánů mohou byli kvůli výrazné rozdíly mezi studií v úpravě pro zkreslující jevy, definici vegetariána, chyby měření, věkové, efektu zdravých dobrovolníků a příjmu specifických potravin rostlinného původu ze strany vegetariány. " Dále uvádí, že: "To vyvolává možnost, že málo masa, vysoce rostlinná strava může být skutečnou příčinnou ochranného faktoru spíše než jednoduše vyloučení masa ze stravy." V nedávném přehledu studií týkajících se vzorců stravy s málem masa k mortalitě ze všech příčin, autor studie Singh poznamenal, že "5 z 5 studií ukázaly, že dospělí, kteří jedli málo masa, vysoce rostlinnou stravu došlo v úmrtnosti k významné nebo málo významnému snížení rizika ve srovnání s ostatními vzory přísunu." <ref>{{cite journal |vauthors=Singh PN, Sabaté J, Fraser GE | title = Does low meat consumption increase life expectancy in humans | journal = Am J Clin Nutr | volume = 78 | issue = 3 | pages = 526S–532S | year = 2003 | pmid = 12936945 | url = http://ajcn.nutrition.org/content/78/3/526S.long | accessdate = 28 September 2012 }}</ref>
 
Statistické studie, například porovnávající [[Střední délka života|průměrné délky života]] v regionálních oblastech a místní stravu v Evropě také zjistily, že střední délka života je výrazně vyšší v jižní Francii, kde je rozšířená středomořská strava s málem masa a hodně rostlinami, než v severní Francii, kde je častější strava s vysokým podílem masa.<ref>{{cite journal |vauthors=Trichopoulou A, Orfanos P, Norat T, Bueno-de-Mesquita B, Ocké MC, Peeters PH, van der Schouw YT, Boeing H, Hoffmann K, Boffetta P, Nagel G, Masala G, Krogh V, Panico S, Tumino R, Vineis P, Bamia C, Naska A, Benetou V, Ferrari P, Slimani N, Pera G, Martinez-Garcia C, Navarro C, Rodriguez-Barranco M, Dorronsoro M, Spencer EA, Key TJ, Bingham S, Khaw KT, Kesse E, Clavel-Chapelon F, Boutron-Ruault MC, Berglund G, Wirfalt E, Hallmans G, Johansson I, Tjonneland A, Olsen A, Overvad K, Hundborg HH, Riboli E, Trichopoulos D | title = Modified Mediterranean diet and survival: EPIC-elderly prospective cohort study | journal = BMJ | volume = 330 | issue = 7498 | page = 991 | year = 2005 | pmid = 15820966 | pmc = 557144 | doi = 10.1136/bmj.38415.644155.8F | laysummary = http://www.sciencedaily.com/releases/2005/04/050425111008.htm }}</ref>
 
Studie vypracovaná Ústavem preventivní a klinické medicíny (Bratislava) a Ústavem fyziologické chemie (Würzburg) se podívala na skupinu 19 vegetariánů (lakto-ovo) a použila ji pro srovnání se skupinou 19 všežravců vybraných ze stejného regionu. Studie zjistila, že tato skupina vegetariánů (lakto-ovo) má významně vyšší množství plazmy karboxymethyllysinu a produkty pokročilé glykace (AGEs) v porovnání s tou skupinou nevegetariánů.<ref name="Carboxymethyllysine">{{cite web| url = http://www.biomed.cas.cz/physiolres/2002/issue3/krajcovic.htm|work = PHYSIOLOGY RESEARCH|title = Advanced Glycation End Products and Nutrition|accessdate =April 11, 2008}}</ref> Karboxymethyllysin je glykační produkt, který představuje "obecný marker oxidačního stresu a dlouhodobého poškození proteinů v procesu stárnutí, aterosklerózy a cukrovky" a "produkty pokročilé glykace (AGEs) mohou hrát významnou negativní roli v procesu aterosklerózy, cukrovky, stárnutí a chronického selhání ledvin".<ref name="Carboxymethyllysine"/>
 
=== Lékařské použití ===
V západní medicíně se pacientům někdy doporučuje dodržovat vegetariánskou stravu.<ref name="diag">{{Cite book | last = L M Tierney, S J McPhee | first = M A Papadakis | title = Current medical Diagnosis & Treatment. International edition | publisher = Lange Medical Books/McGraw-Hill | year = 2002 | location = New York | isbn = 0-07-137688-7 }}</ref> Podle studií vědeckého časopisu Permanente Journal a Národního institutu pro zdraví (USA) je vegetariánská strava cenově dostupná a může přispět ke snížení zdravotních rizik, jako jsou vysoký krevní tlak, kardiovaskulární onemocnění a vysoká hladina cholesterolu. Strava založená na rostlinném původu má potenciál ke snížení rizika srdečních onemocnění, jakož i snížení množství léků předepsaných v případech chronických onemocnění. Změna jídelníčku na rostlinnou bázi nebo vegetariánství má dramaticky pozitivní vliv na zdraví pacientů s chronickými nemocemi, mnohem větší než samotné cvičení.<ref>{{cite journal |author = Tuso, Philip J| title = Nutritional Update for Physicians: Plant-Based Diets | journal = The Permanente Journal | issue = 17.2 | pages = 61–66 | year = 2013 |display-authors=etal}}</ref>
Vegetariánská dieta byla použita jako léčba [[Revmatoidní artritida|revmatoidní artritidy]], ale důkazy, zda to je efektivní, jsou neprůkazné.<ref>{{cite journal | author = Hagen KB, Byfuglien MG, Falzon L, Olsen SU, Smedslund G | title = Dietary interventions for rheumatoid arthritis | journal = Cochrane Database Syst Rev | issue = 1 | pages = CD006400 | year = 2009 | pmid = 19160281 | doi = 10.1002/14651858.CD006400.pub2 | editor1-last = Hagen | editor1-first = Kåre Birger }}</ref>
Některé [[Alternativní medicína|alternativní medicíny]] jako je [[ájurvéda]] a siddha předepisují vegetariánskou stravu jako běžný postup. Maya Tiwari konstatuje, že [[ájurvéda]] doporučuje malé porce masa pro některé lidi, i když "pravidla lovu a zabíjení zvířete, praktikované původními obyvateli byli velmi specifická a podrobná". Protože takové metody lovu a zabíjení již nejsou dodržovány, tak ona nedoporučuje používání "jakékoli zvířecí maso jako potravinu, a to ani pro lidi typu váta".<ref name="ayur"> Maya Tiwari. ''Ájurvéda: A Life Balance'' Healing Arts Press. Rochester, VT. 1995.</ref>
 
=== Fyziologie ===
Lidé jsou všežravci, schopní konzumovat širokou škálu rostlinných a živočišných materiálů.<ref>{{cite journal | author = Haenel H | title = Phylogenesis and nutrition | journal = Nahrung | volume = 33 | issue = 9 | pages = 867–87 | year = 1989 | pmid = 2697806 }}</ref> <ref>{{cite book|editor=Peter S. Ungar|year=2007|author=Cordain, Loren|title=Evolution of the human diet: the known, the unknown and the unknowable|chapter=Implications of Plio-pleistocene diets for modern humans|quote="Since the evolutionary split between [[hominini]]s and [[pongid]]s approximately 7 million years ago, the available evidence shows that all species of hominins ate an omnivorous diet composed of minimally processed, wild-plant, and animal foods.|pages=264–5}}</ref> Někteří výživový odborníci se domnívají, že ranní [[Hominidi|hominidé]] se vyvinuli do pojídačů masa v důsledku velkých klimatických změn, které trvaly v době před třemi až čtyřmi miliony let, kdy pralesy a džungle vyschly a staly se otevřenými pastvinami a otevřely se příležitosti k lovu a mrchožroutství.<ref name="milton"> Milton, Katharine, ""A hypothesis to explain the role of meat-eating in human evolution", Evolutionary Anthropology: Issues, News, and Reviews Volume 8, Issue 1, 1999, stránky: 11-21</ref> <ref>{{cite web|url=http://www.abc.net.au/dimensions/dimensions_health/Transcripts/s792589.htm |title=ABC |publisher=ABC |date=February 25, 2003 |accessdate=August 9, 2009}}</ref>
 
=== Poruchy příjmu potravy ===
Americká dietetická asociace naznačuje, že vegetariánské diety mohou být častější mezi adolescenty s poruchami příjmu potravy, ale že důkazy naznačují, že samotné přijetí vegetariánské stravy nevede k poruchám příjmu potravy, spíše to, že "vegetariánská strava může být vybrána, že maskuje existující poruchy příjmu potravy".<ref name="adajournal">{{cite journal |vauthors=Craig WJ, Mangels AR | title = Position of the American Dietetic Association: vegetarian diets | journal = J Am Diet Assoc | volume = 109 | issue = 7 | pages = 1266–1282 | year = 2009 | pmid = 19562864 | doi = 10.1016/j.jada.2009.05.027 | url = http://www.eatright.org/cps/rde/xchg/ada/hs.xsl/advocacy_933_ENU_HTML.htm }}</ref> Další studie a prohlášení dietiků a poradců podporují tento závěr.<ref name="veganorexianervosa">{{cite journal |vauthors=O'Connor MA, Touyz SW, Dunn SM, Beumont PJ | title = Vegetarianism in anorexia nervosa? A review of 116 consecutive cases | journal = Med J Aust | volume = 147 | issue = 11–12 | pages = 540–2 | year = 1987 | pmid = 3696039 | quote = In only four (6.3%) of these did meat avoidance predate the onset of their anorexia nervosa. }}</ref>
 
== Etika a strava ==
 
=== Obecné ===
Pro volbu vegetariánství se předkládají různé etické důvody, které jsou obvykle založeny na zájmu o nehumánní živočichy. V mnoha společnostech se objevuje diskuse a debata nad etikou pojídání zvířat. Někteří lidé, kteří nejsou vegetariáni, odmítají jíst maso některých zvířat, jako jsou kočky, psi, koně nebo králíci kvůli kulturním [[tabu]]. Jiní podporují konzumaci masa z vědeckých, výživových a kulturních důvodů, včetně těch náboženských. Někteří masožravci se vyhýbají masu ze zvířat chovaných v určitých podmínkách, jako jsou například velkochovy, nebo se vyhýbají určitým masům, jako je například [[Telecí maso|telecí]] nebo [[foie gras]]. Někteří lidé následují vegetariánskou či [[Veganství|veganskou]] stravu ne proto, že mají morální obavy zahrnující chov nebo spotřebu zvířat obecně, ale kvůli obavám o určitý způsob úpravy a praxe zahrnující chov a porážku zvířat, tj. zemědělské továrny a industrializaci [[porážka zvířat|porážek zvířat]]]]. Jiní se trvale vyhýbají masu, protože o produkci masa se tvrdí, že má větší zátěž na životní prostředí než příprava ekvivalentního množství rostlinných [[Bílkovina|bílkovin]].
 
Etické námitky založené na úctě ke zvířatům jsou obecně rozděleny na protiklad k aktu zabíjení obecně, a na protiklad k některým zemědělským praktikám které jsou spojeny s produkcí masa.
 
=== Etika zabíjení pro jídlo ===
{{Podrobně|Bioetika}}
Profesor [[Princeton University|Princetonské university]] a zakladatel Hnutí za práva zvířat, [[Peter Singer]] věří, že pokud existují alternativní prostředky k přežití, každý by měl zvolit možnost, která nezpůsobuje zbytečné újmy zvířatům. Většina etických vegetariánů tvrdí, že jsou proti zabíjení zvířat k jídlu ze stejných důvodů jako proti zabíjení lidí k jídlu. Singer ve své knize [[Osvobození zvířat]] uvádí možné kvality vcítění se v jiné než lidské bytosti, které daly takovým bytostem rozsah, který musí být zohledněn v [[Utilitarismus|utilitární etice]]. Na toto je široce odkazováno aktivisty za práva zvířat a vegetariány. Etičtí vegetariáni také věří, že zabití zvířete stejně jako zabití člověka, může být odůvodněna jen v extrémních případech a že konzumace živého tvora pro jeho příjemnější chuť, pohodlí nebo výživové hodnoty není dostatečným důvodem. Další rozšířený názor je, že lidé si jsou morálně vědomi jejich chování takovým způsobem, že ostatní zvířata nejsou, a proto podléhají přísnějším normám.<ref>{{cite journal|title=Why the Naive Argument against Moral Vegetarianism Really is Naive|journal=Environmental Values|year=2001|pages=103–112|volume=10|issue=1|doi=10.3197/096327101129340769|author=David Benatar}}
</ref>
 
Odpůrci etického vegetariánství tvrdí, že zvířata nejsou morálně rovná člověku, a tak považují za mylné srovnání pojídání dobytka se zabíjením lidí. Tento pohled neomlouvá krutost, ale tvrdí, že zvířata nemají práva, které má člověk.<ref>{{cite web|url=http://www.iep.utm.edu/anim-eth/#SH2b |title=Animals and Ethics [Internet Encyclopedia of Philosophy&#93; |publisher=Iep.utm.edu |date=January 13, 2010 |accessdate=September 12, 2012}}</ref>
 
=== Mléko a vejce ===
Jedním z hlavních rozdílů mezi vegany a [[Laktoovovegetariánství|typickou vegetariánskou stravou]] je vyhýbání se vejcím a [[Mléčný výrobek|mléčným výrobkům]] jako je mléko, sýr, máslo a jogurt. Etičtí vegani nekonzumují mléčné výrobky a vejce, protože uvádějí, že jejich výroba způsobuje utrpení zvířat nebo předčasnou smrt.<ref name="marcus">{{cite book|title=Vegan: The New Ethics of Eating|author=Erik Marcus|year=2000|url=https://books.google.com/books?id=3hHjqs43t8oC&printsec=frontcover#v=onepage&q&f=false|isbn=9781590133446}}</ref>
 
Pro produkci mléka od dojnice jsou telata odděleny od svých matek brzy po narození a poraženy nebo krmeny mléčnou náhražkou za účelem zachování kravského mléka určeného k lidské spotřebě.<ref name="milk">{{cite web|title=Dairy Cows & Welfare |author=Vegetarian Society|url=http://www.vegsoc.org/page.aspx?pid=556}}</ref> Vegani konstatují, že to porušuje přirozenou vazbu matku a telete.<ref name="milk"/> Nechtění býčci jsou buď poraženy při narození nebo posláni na produkci [[Telecí maso|telecího masa]].<ref name="milk"/> Aby se prodloužila [[laktace]], dojnice jsou téměř trvale udržovány [[Inseminace|umělou inseminaci]] těhotné.<ref name="milk"/> Asi po pěti letech, jakmile produkce mléka z krávy poklesne, jsou považovány za "vyčerpané" a jsou poslány na porážku, kde se z nich získá hovězí maso a kůže. Přirozená délka života dojnice je asi dvacet roků.<ref name="marcus"/>
 
V klecích a při produkci vajec z volného výběhu jsou nechtěná samčí kuřata jsou vyřazena nebo zlikvidována při porodu v průběhu procesu, aby se zajistila další generace nosnic.<ref name="egg">{{cite web|title=Egg Production & Welfare |author=Vegetarian Society|url=http://www.vegsoc.org/page.aspx?pid=587#}}</ref>
 
=== Zacházení se zvířaty ===
{{Podrobně|Práva zvířat}}
Etické vegetariánství se stalo populární ve vyspělých zemích, zejména vzhledem k rozšíření velkochovů, rychlejší komunikace a nárůstu povědomí o životním prostředí. Někteří lidé věří, že současná úroveň poptávky po mase nemůže být splněna bez masového produkčního systému, který ignoruje zacházení se zvířaty, zatímco jiní věří, že praktiky jako dobře řízený volný výběh a spotřeba zvěře, zejména z druhů, jejichž přírodní predátoři byli významně eliminovány, můžou podstatně zmírnit požadavek na masovou produkci masa.{{doplňte zdroj}}
 
=== Klasická řecká a římská filozofie ===
[[Soubor:Pythagoras advocating vegetarianism (1618-20); Peter Paul Rubens.jpg|náhled|Rubensův obraz Pythagoras obhajují vegetariánství]]
 
Starověká řecká filozofie měla dlouhou tradici vegetariánství. [[Pythagoras]] byl údajně vegetarián (a studoval na hoře Karmel, o které někteří historici tvrdí, že to byla vegetariánská komunita a očekávalo se, že jeho následovníci byli také vegetariáni.
 
Římský spisovatel [[Publius Ovidius Naso|Ovidius]] uzavřel své životní dílo [[Proměny]] částečně vzrušenou argumentací (pronesenou postavou Pythagora), že aby se lidstvo změnilo nebo [[Proměna (biologie)|proměnilo]] na lepší, harmonický druh, musí usilovat o více humánní tendenci. Uvedl vegetariánství jako zásadní rozhodnutí v této proměně, vysvětluje své přesvědčení, že lidský život a život zvířat jsou tak propletené, že zabití zvířete je prakticky stejné jako zabití kolegy člověka.
 
{{Citát|omnia mutantur, nihil interit: errat et illinc
huc venit, hinc illuc, et quoslibet occupat artus
spiritus eque feris humana in corpora transit
inque feras noster, nec tempore deperit ullo,
utque novis facilis signatur cera figuris
nec manet ut fuerat nec formam servat eandem,
sed tamen ipsa eadem est, animam sic semper eandem
esse, sed in varias doceo migrare figuras.
ergo, ne pietas sit victa cupidine ventris,
parcite, vaticinor, cognatas caede nefanda
exturbare animas, nec sanguine sanguis alatur!|<ref>[[Ovidius]], ''[[Proměny]]'', Kniha XV, http://www.thelatinlibrary.com/ovid/ovid.met15.shtml</ref>}}
 
== Náboženství a dieta ==
[[Soubor:Vegetarian Curry.jpeg|náhled|Indická kuchyně nabízí širokou škálu vegetariánských lahůdek, protože dvě hlavní sekty hinduismu, cvičí většinou obyvatel Indie v podpoře vegetariánské stravy.Zde je ukázaná vegetariánská thali.]]
[[Džinismus]] učí vegetariánství jako morální chování, podobně jako to dělají některé hlavní<ref>{{cite web| author = Kochhal, M.| title = Vegetarianism: Jainism and vegetarianism (ahisma)| url = http://www.cs.wayne.edu/~manishk/vegetarianism.htm|date = October 2004}}</ref>skupiny v [[Hinduismus|hinduismu]]. Buddhismus obecně nezakazuje konzumaci masa, zatímco [[Mahájána|mahájánský buddhismus]] podporuje vegetariánství jako příznivé pro rozvoj soucitu.<ref>Teachings on Love, Thich Nhat Hanh, Berkeley: Parallax Press, 1998.</ref> Mezi další náboženská vyznání, které podporují vegetariánskou stravu, patří [[Adventisté sedmého dne]], [[Rastafariánství|hnutí Rastafari]], hnutí Ananda Marga a Hare Krišna. [[Sikhismus]]<ref>''Junior Encyclopaedia of Sikhism'' (1985) l HS Singha; p. 124 ISBN 0-7069-2844-X / 0-7069-2844-X</ref> <ref>{{Cite book|title=Punjab Through the Ages|editor=S. R. Bakshi |editor2=Rashmi Pathak |publisher=Sarup and Sons|location=New Delhi|year=2007|edition=1st|volume=4|page=241|chapter=12|isbn=81-7625-738-9 |url=https://books.google.com/?id=-dHzlfvHvOsC&pg=PA7&dq=Punjab+Through+the+Ages+By+S.R.+Bakshi,+Rashmi+Pathak,+Rashmi+Pathak+volume+4#v=onepage&q=Punjab Through the Ages By S.R. Bakshi%2C Rashmi Pathak%2C Rashmi Pathak volume 4|first1=S.R.|last1=Kakshi}}</ref><ref>{{cite book|last=Singha|first=H. S.|title=Junior encyclopaedia of Sikhism|publisher=Vikas|year=1985|page=124|url=https://books.google.com/?id=uD0vAAAAYAAJ|isbn=0-7069-2844-X}{</ref>> <ref>{{cite web|url=http://sgpc.net/sikhism/sikhism4.asp |title=Shiromani Gurudwara Prabhandhak Committee |publisher=Sgpc.net |accessdate=August 29, 2009}}</ref> neporovnává spiritualitu se stravou a neurčuje, zdali strava má být vegetariánská nebo masitá.<ref>{{cite web|url=http://www.sikhs.org/meat.htm |title=The Sikhism Home Page |publisher=Sikhs.org |date=February 15, 1980 |accessdate=August 29, 2009}}</ref>
 
=== Bahá'í ===
I když v [[Bahá'í]] nejsou žádné dietní omezení, tak [['Abdu'l-Bahá]], syn zakladatele náboženství, poznamenal, že vegetariánská strava se skládající se z ovoce a obilovin by byla žádoucí, s výjimkou pro lidi se slabým kořínkem nebo ty, kteří jsou nemocní.<ref name="PSmith">{{cite encyclopedia |last= Smith |first= Peter |encyclopedia= A concise encyclopedia of the Bahá'í Faith |title= Diet |year= 2000 |publisher=Oneworld Publications |location= Oxford |isbn= 1-85168-184-1 |pages= 121–122}}</ref> Prohlásil, že neexistují žádné podmínky pro to, ,aby se Bahá'ís stal vegetariánem, ale že budoucí společnost by se postupně měla stát vegetariánskou.<ref name="PSmith"/> <ref>{{cite book |author = Esslemont, J.E. |authorlink = John Esslemont |year = 1980 |title = Bahá'u'lláh and the New Era |edition = 5th |publisher = Bahá'í Publishing Trust |location = Wilmette, Illinois, USA |isbn = 0-87743-160-4 |url = http://reference.bahai.org/en/t/o/BNE/bne-83.html.iso8859-1?}}</ref> <ref>{{cite book |last = `Abdu'l-Bahá |editor = MacNutt |author-link = `Abdu'l-Bahá |year = 1912 |publication-date = 1982 |title = The Promulgation of Universal Peace |publisher = Bahá'í Publishing Trust |location = Wilmette, Illinois, US |isbn = 0-87743-172-8 |url = http://reference.bahai.org/en/t/ab/PUP/pup-60.html.iso8859-1?}}</ref> 'Abdu'l-Bahá také uvedl, že zabíjení zvířat bylo v rozporu se soucitem. Zatímco [[Shoghi Effendi]], hlava Bahá'í víry v první polovině 20. století, uvedl, že čistě vegetariánská strava by byla vhodnější, neboť se vyhýbá zabíjení zvířat,<ref>{{cite web|title = Writings Concerning Health, Healing, and Nutrition|url = http://bahai-library.com/compilation_health_healing_nutrition#III|accessdate =May 25, 2009|author = Research Department, Universal House of Justice}}</ref> tak on i Světový dům spravedlnosti, hlavní úřad Bahá'ísmus uvádí, že tyto nauky nepředstavují praxi Bahá'í a že vyznavači Bahá'í si mohou vybrat k jídlu, co chtějí, ale měli by respektovat přesvědčení druhých.
 
=== Buddhismus ===
[[Soubor:Japanese temple vegetarian dinner.jpg|náhled|Vegetariánská večeře v japonském buddhistickém chrámu]]
Théravádisté obecně jedí maso.<ref>{{cite web|url=http://www.buddhanet.net/e-learning/dharmadata/fdd21.htm |title=Buddhist Studies: Vegetarianism |publisher=Buddhanet.net |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref> Pokud buddhističtí mniši "vidí, slyší nebo vědí", že živé zvíře bylo zabito speciálně pro ně k jídlu, musí ho odmítat, jinak způsobí přestupek.<ref>[http://www.buddhanet.net/budsas/ebud/ebdha069.htm ] {{wayback|url=http://www.buddhanet.net/budsas/ebud/ebdha069.htm |date=20131007043230 }}</ref> Nicméně toto nezahrnuje jedení masa, které bylo dáno jako almužna nebo komerčně zakoupeno. V théravádském kánonu Buddha nedával žádný komentář, který odrazuje od jedení masa (s výjimkou specifických typů, jako je člověk, sloní maso, kůň, pes, had, lev, tygr, levhart, medvěd, a hyení maso<ref>Mahavagga Pali - Bhesajjakkhandhaka - Vinaya Pitaka</ref>), ale specificky odmítl ustanovit vegetariánství v jeho řádovém kodexu, když byl učiněn tento návrh.<ref>[http://www.buddhanet.net/budsas/ebud/ebdha069.htm#note4 "Buddhism and Vegetarianism, The Rationale for the Buddha's Views on the Consumption of Meat"] by Dr V. A. Gunasekara" 'The rule of vegetarianism was the fifth of a list of rules which Devadatta had proposed to the Buddha. Devadatta was the founder of the tapasa movement in Buddhism and his special rules involved ascetic and austere practices (forest-dwelling, wearing only rags, etc). The Buddha rejected all the proposed revisions of Devadatta, and it was in this context that he reiterated the tikoiparisuddha rule. (On this see the author's Western Buddhism and a Theravada heterodoxy, BSQ Tracts on Buddhism'</ref> <ref>{{cite web|url=http://www.urbandharma.org/udharma3/meat.html |title=Buddhism and Eating Meat |publisher=Urbandharma.org |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref>
 
V několika [[Sanskrt|sanskrtských]] textech v mahájánském buddhismu Buddha instruuje své následovníky, aby se vyvarovali pojídání masa.<ref>{{cite web|url=http://www.serv-online.org/Eileen-Weintraub.htm |title=Life as a Vegetarian Tibetan Buddhist Practitioner |publisher=Serv-online.org |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref> <ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=lmqSoNsRSx8C |title=Apparitions of the Self: The Secret Autobiographies of a Tibetan Visionary - Google Books |publisher=Books.google.com |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref> <ref>{{cite book|url=https://books.google.com/books?id=bXAUkoM0esMC |title=The Life of Shabkar: The Autobiography of a Tibetan Yogin - Google Books |publisher=Books.google.com |date=2014-06-03 |accessdate=2015-03-31}}</ref> <ref>[http://www.webspawner.com/users/tathagatagarbha18/index.html ] {{wayback|url=http://www.webspawner.com/users/tathagatagarbha18/index.html |date=20131105032808 }}</ref> Nicméně každá větev mahájánského buddhismu si vybírá sútru, kterou bude následovat; některé větve, včetně většiny tibetských a japonských buddhistů, jedí maso, zatímco mnoho čínských buddhistických větví ne.
 
=== Křesťanství ===
Neexistuje žádné specifické učení o stravování v tradičním křesťanství, kromě toho, že nic není zakázáno z náboženských principů. Jedení masa není ani podporováno ani není od něj odrazováno. Křesťané byli vždy svobodní v tom se rozhodnout o tom, co budou jíst; však existují skupiny uvnitř křesťanství, které praktikují z různých důvodů zvláštní stravovací omezení.<ref name="Vatican">{{cite web|title=Code of Canon Law|publisher=vatican.va|accessdate=July 28, 2013|url=http://www.vatican.va/archive/ENG1104/_P4O.HTM#37}}</ref>
 
Časná křesťanská sekta známá jako [[Ebionité]] je považována za vegetariánské praktiky. Zachované fragmenty z jejich evangelia ukazují jejich víru, že - jako Kristus je velikonoční oběti a pojídání velikonočního beránka již není potřeba - tak vegetariánská strava může být (a nebo měla by být) dodržována. Nicméně ortodoxní křesťanství nepřijímá jejich učení jako autentické. Ve skutečnosti jejich konkrétní příkaz k přísnému vegetariánství byl uváděn jako jeden z "omylů" Ebionitů.<ref>Epiphanius, ''Panarion'', 30.22.4</ref> <ref>Isidore Seville, ''Etymologie'', VIII.v.36</ref>
 
Mnohem později Biblická křesťanská církev založena reverendem Williamem Cowherdem v roce 1809 následovala vegetariánskou stravu.<ref name="desc">{{cite web|url=http://www.ivu.org/history/thesis/bible-christian.html|title=The Bible Christian Church|publisher=International Vegetarian Union}}</ref> Cowherd byl jedním z filozofických předchůdců Vegetariánské společnosti.<ref name="history"> {{cite web|url=http://www.vegsoc.org/page.aspx?pid=827|title=History of Vegetarianism – Early Ideas|publisher=The Vegetarian Society|accessdate=July 8, 2008}} ; Gregory, James (2007) ''Z Victorians a vegetariány.'' London: IB Tauris pp 30-35..</ref> Cowherd povzbuzoval členy zdržet se jedení masa jako formy [[Střídmost|střídmosti]].<ref name="oxford">{{cite web|url=http://www.oxforddnb.com/index/101006496/|title=William Cowherd (brief information)|publisher=Oxford Dictionary of National Biography|accessdate=July 8, 2008}}</ref>
 
[[Adventisté sedmého dne]] (ASD) jsou vyzývány, aby se zapojili do zdravých stravovacích praktik a ovolaktovegetariánská strava je doporučovány Výživovou radou Generální konference adventistů sedmého dne (GCNC). Sponzorují a podílí se na mnoha vědeckých studií zkoumajících vliv stravovacích rozhodnutí na výsledcích zdravotní péče.<ref name="sdada1">{{cite web|url=http://www.sdada.org/position.htm |title=Position Statement on Vegetarian Diet |publisher=Sdada.org |accessdate=September 12, 2012}}</ref> GCNC má navíc upravenou potravinovou pyramidu Ministerstvem zemědělství USA pro vegetariánský stravovací přístup.<ref name="sdada1"/> <ref>[http://www.sdada.org/Pyramid-Vegetarian-01.jpg ] {{wayback|url=http://www.sdada.org/Pyramid-Vegetarian-01.jpg |date=20130513033958 }}</ref> Nicméně pouze druhy masa konkrétně odsuzované ve zdravotní zprávě ASD jako nečisté maso, nebo ty, které jsou zakázány v Písmu.<ref>{{cite web|url=http://www.sdada.org/sdahealth.htm |title=The Seventh-day Adventist Health Message |publisher=Sdada.org |accessdate=November 28, 2012}}</ref>
 
Některé řeholní řády dále dodržují vegetariánskou stravu a členové [[Pravoslaví|pravoslavné církve]] jedí veganskou stravu během půstů.<ref>{{cite web|url=http://www.orthodoxinfo.com/praxis/pr_fasting.aspx |title=Living an Orthodox Life: Fasting |publisher=Orthodoxinfo.com |date=May 27, 1997 |accessdate=February 3, 2010}}</ref> Existuje také silný vztah mezi Kvakery a vegetariánstvím sahající přinejmenším do 18. století. Sdružení rostlo ve výtečnosti během 19. století, spolu s rostoucími obavami Kvakerů v souvislosti s konzumací alkoholu, anti-vivisekci a sociální čistotou. Spojení mezi tradici Kvakerů a vegetariánstvím se, nicméně, stává nejvýznamnější se založením Přátelské vegetariánské společnosti v roce 1902, "aby rozšířila svůj příznivější způsob života mezi Společnosti přátel."<ref>{{cite web|url=http://www.ivu.org/history/thesis/quakers.html |title=The Great War and the Interwar Period |publisher=ivu.org |accessdate=August 14, 2009}}</ref>
 
Podle kanonického práva jsou římští katolíci povinni zdržet se masa (definováno jako všechno zvířecí masa s výjimkou vodních živočichů) na [[Popeleční středa|Popeleční středu]] a všechny pátky [[Postní doba|postní doby]] včetně [[Velký pátek|Velkého pátku]]. Kanonické právo rovněž ukládá katolíkům zdržet se masa v pátek mimo postní (s výjimkou některých svátků), pokud nejsou s povolením místní konference biskupů nahrazeny jiným kajícím se úkonem. Omezení týkající se konzumace masa v těchto dnech je pouze jako akt pokání a ne proto, že jsou náboženské námitky proti pojídání masa.<ref>{{cite web|url=https://www.ewtn.com/expert/answers/fast_and_abstinence.htm|title=Fast and Abstinence|publisher=EWTN|accessdate=November 2, 2015}}</ref>
 
=== Hinduismus ===
[[Soubor:Vegetable Shop in Meppadi.jpg|náhled|200px|Zeleninový obchod v Meppadi]]
[[Hinduismus]] je spíše praktikou, která byla klasifikována jako náboženství. Ačkoli v něm není žádné přísné pravidlo o tom, co konzumovat a co ne, různé cesty [[Hinduismus|hinduismu]] dodržují vegetariánství jako ideál ovlivněný džinismem. Některé důvody jsou: princip nenásilí [[Ahinsá|(ahinsá)]] aplikovány na zvířata; <ref>Tähtinen, Unto: ''Ahimsa. Non-Violence in Indian Tradition'', Londýn 1976, str. 107-109.</ref> záměr nabídnout pouze "čisté" (vegetariánské) potraviny božstvu a pak je přijmout zpět jako prasad; a přesvědčení, že vnímavá strava (sattvická) je prospěšná pro zdravé tělo a mysl a že nevegetariánská strava se nedoporučuje pro lepší mysl a duchovní rozvoj. Jiné důvody mohou být nedostatek dostupnosti masa a panovníky vynucené diety.
 
Nicméně stravovací návyky hinduistů se liší v závislosti na jejich komunitě, umístění, zvycích a měnících se tradicích. Historicky a v současné době jsou hinduisté, kteří jedí maso předepsané jako Jhatka, <ref>{{cite web|url=http://www.hinduonnet.com/seta/2004/10/21/stories/2004102100111600.htm |title=The Hindu : Sci Tech / Speaking Of Science : Changes in the Indian menu over the ages |publisher=Hinduonnet.com |date=October 21, 2004 |accessdate=February 3, 2010}}</ref> zatímco někteří Hinduisté věří, že kráva je posvátné zvíře, jehož porážka na maso je zakázána. V závislosti na regionu se tato víra liší.<ref>{{cite news|title=The states where cow slaughter is legal in India|url=http://indianexpress.com/article/explained/explained-no-beef-nation/|work=The Indian Express|date=8 October 2015}}</ref>
 
=== Islám ===
Někteří stoupenci islámu nebo muslimové se rozhodli být vegetariáni ze zdravotních etických nebo osobních důvodů. Nicméně volba, aby se stali vegetariány z nezdravotních důvodů může být někdy kontroverzní kvůli konfliktu fatwy a rozdílných interpretací koránu. Ačkoli někteří další tradiční muslimové mohou mlčet o své vegetariánské stravě, počet vegetariánských muslimů se zvyšuje.<ref name="huffpostca">{{cite web|url=http://www.huffingtonpost.ca/anila-muhammad/vegetarian-msulim_b_3124110.html|title=Vegetarian Muslim: Turning Away From a Meat-Based Diet|publisher=[[Huffington Post]]|accessdate=2016-06-14}}</ref> <ref name="Muslims can’t be vegetarian">{{cite web|url=http://ipaki.com/content/html/28/1203.html |title=Muslims can't be Vegetarian? : Islam : Dietery Law |publisher=Ipaki.com |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref>
 
Vegetariánství bylo praktikováno některými vlivnými muslimy včetně irácké teoložky, ženské mystičky a básnířky Rabi'a al'Adawiyya z Basry, která zemřela v roce 801, a srílanského sufí mistra Bawa Muhaiyaddeen, který založil společnství Bawa Muhaiyaddeen v Severní Americe ve Philadelphii. Bývalý indický prezident [[Abdul Kalám]] byl také skvěle vegetarián.<ref name="kalam">{{cite web|url=http://www.lokpriya.com/personalities/scientists/kalam.html |title=lokpriya! |publisher=Lokpriya.com |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref>
 
V lednu 1996 oznámila Mezinárodní vegetariánská unie vytvoření Muslimské vegetariánské/veganské společnosti.<ref>{{cite web|url=http://www.ivu.org/news/1-96/muslim.html |title=IVU News – Islam and Vegetarianism |publisher=Ivu.org |accessdate=August 9, 2009}}</ref>
 
Mnoho nevegetariánských muslimů si vybere vegetariánské (nebo mořské plody) možnosti při stolování v jiných než [[halal]] restauracích. Nicméně toto je záležitost, že nemají k dispozici správný druh masa, než že by nejedli maso v celku.<ref name="Muslims can’t be vegetarian"/>
 
=== Džinismus ===
[[Soubor:Jain Vegetarianism Illustration.jpg|náhled|Potravinová pyramida džinistů na základě úrovně ahimsa (nenásilí).]]
Stoupenci [[Džinismus|džinismu]] věří, že všechny živé organismy, a je jedno, zda to jsou mikroorganismy, jsou živé a mají duši a mají jeden nebo více smyslů z pěti smyslů a jdou do krajnosti v tom, aby se minimalizovala újma jakémukoliv živému organismu. Nejvíce džinistů jsou laktovegetariáni, ale více oddaní džinisté nejedí kořenovou zeleninu, protože věří, že kořenová zelenina obsahují mnohem více mikroorganismů ve srovnání s jinou zeleninou, a tím, že ji jedí, je násilí na těchto mikroorganismech nevyhnutelné. Takže se zaměřují na jedení fazolí a ovoce, jejichž pěstování nezahrnuje zabíjení mnoha mikroorganismů. Nejsou povoleny produkty získané z mrtvých zvířat, protože když živá bytost zemře, mnoho mikroorganismů (označovaných jako rozkladači) se bude rozmnožovat v těle, kde rozkládají tělo, a je tak nevyhnutelné násilí na rozkladačích při pojídání mrtvého těla.. Džinističtí mniši obvykle dodržují spoustu půstu, a když se přes duchovní sily dozvědí, že jejich život je již velmi krátký, začnou půst až do smrti.<ref>[http://www.jainstudy.org/JSC6.02-Vegetarianism.htm "Vegetarianism Good For The Self And Good For The Environment"] The Jain Study Circle</ref> <ref>[http://www.vsc.org/spiritual.htm Spiritual Traditions and Vegetarianism"] at the Vegetarian Society of Colorado website. {{wayback|url=http://www.vsc.org/spiritual.htm |date=20140301215408 }}</ref> Některé obzvláště oddaní jedinci jsou [[Frutariánství|frutariáni]].<ref>Matthews, Warren: ''World Religions'', 4th edition, Belmont: Thomson/Wadsworth 2005, p. 180. ISBN 0-534-52762-0</ref> Med je zakázán, protože med je natrávený nektar včely <ref>{{cite web|url=http://www.vegetus.org/honey/honey.htm|title=Why honey is not vegan|author=Noah Lewis|date=|work=vegetus.org|accessdate=December 30, 2015}}</ref> a může také obsahovat vejce, výkaly a mrtvé včely. Některé džinisté nejedí části rostlin, které rostou pod zemí, jako jsou kořeny a bulvy, protože když se rostliny vytahují nahoru, mohou být zabita malá zvířata.<ref>[http://www.jainuniversity.org/jainism.aspx ] {{wayback|url=http://www.jainuniversity.org/jainism.aspx |date=20131002010300 }}</ref>
 
=== Judaismus ===
[[Soubor:BikurimS.jpg|náhled|Koš čerstvého ovoce a zeleniny pěstované v Izraeli]]
I když to není nutné (požadováno je pouze při speciálních svátcích [Pessach, Sukot a Šavuot] podle některých tradice, ale ne o šabatu [pátek], kdy je vyžadován jen chléb a víno/hroznové šťávy), ani není Židům zakázáno jíst maso, celá řada středověkých učenců [[Judaismus|židovského náboženství]] (např. Joseph Albo a Isaac Arama) si vážilo vegetariánství jako morálního ideálu, a to nejen z důvodu obavy o blaho zvířat, ale proto, že porážení zvířat může provádět fyzická osoba, která konáním takových činů rozvíjí negativní charakterové vlastnosti. Jeden z moderních vědců, který byl ve prospěch vegetariánství, byl rabín [[Abraham Isaac Kook]] vrchní rabín [[Britský mandát Palestina|britské mandátní Palestiny]]. V svých spisech rabín Kook mluví o vegetariánství jako ideálu a poukazuje na skutečnost, že Adam neměl vzít maso z těla zvířat, neboť všichni lidé a zvířata měla původně přikázány Bohem jíst pouze rostliny.<ref name="kook">{{cite journal |last=Kook |first=Avraham Yitzhak |authorlink=Avraham Yitzhak Kook|year=1961 |title=A Vision of Vegetarianism and Peace |trans_title= |journal= |volume= |series= |issue= |page= |pages= |at= |chapter= |location= |publisher= |editor1-first=David |editor1-last=Cohen |editor1-link=David Cohen (rabbi) |language= |arxiv= |id= |isbn= |issn= |oclc= |pmid= |pmc= |bibcode= |doi= |accessdate= |url=http://jewishveg.com/AVisionofVegetarianismandPeace.pdf |archiveurl= |archivedate= |laysource= |laysummary= |laydate= |quote= |ref= |separator= |postscript= }}</ref> V souvislostech rabín Kook dělá tyto připomínky ztvárněním eschatologické (mesiášské) éry. Nicméně on osobně se zdržel jedení masa s výjimkou v sobotu a o festivalech a jeden z jeho hlavních učedníků, rabín David Cohen, známý jako "Nazarejský" z Jeruzaléma, byl oddaný vegetarián. Několik dalších členů okruhu rabína Kooka bylo také vegetariáni.
 
Podle některých [[Kabala|kabalistů]] pouze mystikovi, který je schopen vnímat a povýšit reinkarnovanou lidskou duši a "božské jiskry", je povoleno konzumovat maso, i když jíst maso zvířete by mohlo ještě způsobit duchovní škody na duši. Řada ortodoxních židovských vegetariánských skupin a aktivistů podporuje tyto myšlenky a věří, že [[Halacha|halachické]] povolení pojídat maso je dočasná shovívavost pro ty, kteří nejsou hotovi přijmout vegetariánskou stravu.<ref>{{cite web|url=http://www.jewishveg.com/torah.html |title=Judaism & Vegetarianism |publisher=Jewishveg.com |accessdate=August 9, 2009}}</ref> <ref>{{cite web|url=http://www.europeanvegetarian.org/evu/english/news/news974/jewish.html |title=ERRP &#124; Expired Registration Recovery Policy |publisher=Europeanvegetarian.org |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref> Židovský zákon také přikazuje lidem, aby rituálně porážejí zvířata, když je zabíjí, a jde do velké podrobnosti o rituálech jak zvířecí oběti a tak běžné porážky [[Šchita|(šchita)]]. Podle středověkého mudrce, rabína [[Šlomo Efraim Lunčic|Šlomo Efraima Lunčice]], autora komentářů k toře Kli jakar, složitost těchto zákonů byla zamýšlena pro odrazení od konzumace masa a dělání to méně bolestivé pro zvířata.<ref>"The Vision of Eden: Animal Welfare and Vegetarianism" in "Jewish Law and Mysticism", Orot 2003</ref>
 
=== Rastafari ===
V rámci afro-karibské komunity jsou menšina [[Rastafariánství|rastafariánců]], kteří dodržují dietní předpisy s různým stupněm přísnosti. Nejvíce ortodoxní jedí jen "Ital" stravu nebo přírodní potraviny, kdy přiřazování bylin nebo koření k zelenině je výsledkem dlouhé tradice pocházející z afrického původu a kulturního dědictví Rastafari.<ref>Osborne, L (1980), ''The Cookbook Rasta'', 3. ed. Mac Donald, London.</ref> "Ital", který je odvozen od slovo zásadní, znamená zásadní význam pro lidskou existence. Ital vaření v užším podobě zakazuje používání soli, masa (především vepřového masa), konzervačních látek, barviv, látek určené k aromatizaci a nic umělého.<ref>{{cite web|title=Ital Cooking|url=http://eatjamaican.com/ital-recipes/rastafarian-cooking.html|publisher=Eat Jamaican|accessdate=2015-03-31}}</ref> Nejvíce rastafariánců jsou vegetariáni.<ref>{{cite journal | author = Kebede, A., & Knotternus, D. | title = Beyond the pales of babylon: the ideational components and social psychological foundations of rastafari | journal = Sociological Perspectives | volume = 41 | issue = 3 | pages = 499–517 | year = 1998 | doi = 10.2307/1389561 }}</ref>
 
=== Sikhismus ===
Principy [[sikhismus]] nepodporují určitý postoj buď pro vegetariánství nebo pro konzumaci masa, <ref name="SHP">{{cite web|url=http://www.sikhs.org/meat_au.htm |title=Sikhism Religion of the Sikh People |publisher=Sikhs.org |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref> <ref>I.J. Singh, '' Sikhs and Sikhism'', Manohar, Delhi ISBN 978-81-7304-058-0: "Throughout Sikh history, there have been movements or subsects of Sikhism which have espoused vegetarianism. I think there is no basis for such dogma or practice in Sikhism."</ref> <ref>Surindar Singh Kohli, ''Guru Granth Sahib, An Analytical Study'', Singh Bros. Amritsar ISBN 81-7205-060-7: ""The ideas of devotion and service in Vaishnavism have been accepted by Adi Granth, but the insistence of Vaishnavas on vegetarian diet has been rejected."</ref> <ref name="hsp">Gopal Singh, ''History of the Sikh People'', World Sikh Univ. Press, Delhi, ISBN 978-81-7023-139-4: "Nowadays in the Community Kitchen attached to the Sikh temples, and called the Guru's Kitchen (or Guru-ka-langar), meat dishes are not served at all. Maybe it is on account of its being, perhaps, expensive or not easy to keep for long. Or perhaps the Vaishnava tradition is too strong to be shaken off."</ref>, ale ponechávají na jednotlivci rozhodnutí o své stravě.<ref name="fool"> Randip Singh, ''[http://www.sikhphilosophy.net/sikh-sikhi-sikhism/8828-fools-who-wrangle-over-flesh.html Fools Who Wrangle Over Flesh]'', Sikh filozofie síť, 07.12.2006. Získaný 15. ledna 2010.</ref> Desátý guru Guru Gobind Singh avšak zakázal "Amritdhari" Sikhům nebo těm, které následují Sikh Rehat maryādā (oficiální sikhický etický kodex) <ref>{{cite web|url=http://www.sgpc.net/sikhism/sikh-dharma-manual.html |title=Sikh Reht Maryada, The Definition of Sikh, Sikh Conduct & Conventions, Sikh Religion Living, India |publisher=sgpc.net |accessdate=August 29, 2009}}</ref> jíst tzv. kutha maso nebo maso, které bylo získáno ze zvířat, která mají byl zabity rituálním způsobem. Rozumí se, že to bylo z politických důvodů pro zachování nezávislosti na tehdy nové muslimské nadvládě, kdy muslimové začali do značné míry držet rituální [[halal]] dietu.
 
== Životní prostředí a stravování ==
Vegetariánství životního prostředí (environmentální vegetariánství) vychází z obavy, že výroba masa a živočišných produktů pro masovou spotřebu, zejména prostřednictvím velkochovů, je [[Environmentalismus|z hlediska ochrany životního prostředí]] [[Trvale udržitelný rozvoj|neudržitelná]]. Podle iniciativy Organizace spojených národů z roku 2006 je živočišná výroba jedním z největších přispěvatelů ke zhoršování stavu životního prostředí na celém světě a moderní postupy chovu zvířat na potraviny přispívají v "masovém měřítku" ke znečišťování vzduchu a vody, znehodnocování půdy, změně klimatu a ztrátě biodiverzity. Iniciativa došla k závěru, že "sektor živočišné výroby se jeví jako jeden ze dvou nebo ze tří nejvýznamnějších přispěvatelů k nejvážnějším problémům životního prostředí na všech úrovních, od místní až po globální." <ref>{{cite web|url=http://www.fao.org/docrep/010/a0701e/a0701e00.HTM |title=Livestock's Long Shadow – Environmental issues and options |publisher=Fao.org |accessdate=August 9, 2009}}</ref>
 
Kromě toho je živočišná výroba velkým zdrojem emisí skleníkových plynů. Podle zprávy z roku 2006 je zodpovědná za 18 % emisí skleníkových plynů na světě, jak bylo odhadnuto pro stoleté CO<sub>2</sub> ekvivalenty. Zdroje chovu hospodářských zvířat (včetně střevní fermentace a hnoje) tvoří asi 3,1 procenta amerických antropogenních emisí skleníkových plynů, vyjádřených v ekvivalentu oxidu uhličitého.<ref>EPA. 2011. Inventory of U.S. greenhouse gas emissions and sinks: 1990–2009. United States Environmental Protection Agency. EPA 430-R-11-005. 459 pp.</ref> Tento odhad Agentury pro ochranu životního prostředí (Spojené státy americké) je založen na metodách odsouhlasených [[Rámcová úmluva OSN o změně klimatu|Konferencí smluvních stran UNFCCC]] se 100letými potenciály globálního oteplování z tzv. Druhé hodnotící zprávy [[IPCC]] používané při odhadu emisí skleníkových plynů v ekvivalentech oxidu uhličitého.
 
Maso vyrobené v laboratoři (nazývané in vitro maso) může být udržitelnější než regulární produkce masa.<ref>{{Cite news|url=http://www.newscientist.com/article/mg19926635.600-comment-growing-m |title=Comment: Lab-grown meat could ease food shortage |last=Olsson |first=Anna |periodical= New Scientist |publication-date=2008-07-08 |accessdate=November 17, 2008}}</ref> Reakce vegetariánů se liší.<ref>{{cite web|url=http://www.bbc.co.uk/news/magazine-17113214 |title=Could vegetarians eat a 'test tube' burger? - BBC News |publisher=Bbc.co.uk |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref> Odchov relativně malého počtu pasoucích se zvířat může být prospěšný, tak jak říká zpráva Food Climate Research Network z Univerzity v Surrey: "Trochu živočišné výroby je pravděpodobně dobré pro životní prostředí."<ref>{{cite web|url=http://www.guardian.co.uk/environment/2007/nov/11/food.climatechange |title=Why eating less meat could cut global warming &#124; Environment |publisher=Guardian.co.uk |date=2007-11-10 |accessdate=2015-03-31}}</ref>
 
V květnu 2009 byl belgický [[Gent]] vyhlášen jako "první [město] ve světě, které z ekologických důvodů provozuje vegetariánství alespoň jednou týdně", když se místní úřady se rozhodly zavést "bezmasý den jednou týdně". Státní úředníci by mohli jíst vegetariánská jídla jeden den v týdnu, jak uznává zpráva OSN. Místní orgány představily plakáty s cílem podpořit obyvatelstvo k účasti na vegetariánských dnech a byla vytištěna "vegetariánská uliční mapa" pro propagaci vegetariánských restaurací. V září 2009 jsou také školy v Gentu jsou zapojeny do týdenního ''veggiedag'' ("vegetariánský den").<ref>{{cite news|last=Mason |first=Chris |url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/europe/8046970.stm |title=Europe &#124; Belgian city plans 'veggie' days |publisher=News.bbc.co.uk |date=2009-05-12 |accessdate=2015-03-31}}</ref>
 
== Pracovní podmínky a stravování ==
Některé skupiny, jako je například PETA, propagují vegetariánství jako způsob, jak kompenzovat špatné zacházení a špatné pracovní podmínky pracovníků v současném masném průmyslu.<ref>{{cite web| url=http://www.goveg.com/workerrights.asp|title=Killing for a Living: How the Meat Industry Exploits Workers|accessdate=July 16, 2009}}</ref> Tyto skupiny citují studie, které ukazují psychologické škody způsobené tím, že lidé pracují v masném průmyslu, a to zejména v továrním a průmyslovém nastavení, a tvrdí, že masný průmysl porušuje lidská práva svých dělníků "přidělením obtížných a stresujících úkolů bez adekvátního poradenství, školení a zpětného rozboru.<ref name="labor">{{cite web|url=http://www.hrw.org/reports/2005/usa0105/4.htm |title=Worker Health and Safety in the Meat and Poultry Industry |publisher=Hrw.org |accessdate=August 9, 2009}}</ref> <ref name="labor2">{{cite web|url=http://www.ncrlc.com/academic-SR-webpages/food_safety.html |title=Food Safety, the Slaughterhouse, and Rights |publisher=Ncrlc.com |date=March 30, 2004 |accessdate=August 9, 2009 |archiveurl = https://web.archive.org/web/20071223175929/http://www.ncrlc.com/academic-SR-webpages/food_safety.html |archivedate = December 23, 2007}}</ref> <ref name="labor3"> [http://www.safework.sa.gov.au/contentPages/docs/meatCultureLiteratureReviewV81.pdf Positive Safety Culture. The key to a safer meat industry], literature review July 2000, safework.sa.gov.au</ref> Nicméně pracovní podmínky pracovníků, zejména nestálých pracovníků, v zemědělství jako celku zůstávají slabé a hluboko pod podmínkami, které panují v jiných hospodářských odvětvích.<ref>{{cite web|url=http://www.ilo.org/public/english/dialogue/sector/sectors/agri/wkingcond.htm |title=Sectoral Policies Department (SECTOR) |publisher=Ilo.org |date= |accessdate=2015-03-31}}</ref> Nehody, včetně otrav pesticidy, mezi zemědělci a pracovníky na plantážích přispívají ke zvýšení zdravotních rizik, včetně zvýšené úmrtnosti.<ref>[http://www.evb.ch/en/p5785.html ] {{wayback|url=http://www.evb.ch/en/p5785.html |date=20131203125355 }}</ref> Podle [[Mezinárodní organizace práce]] je zemědělství jedním ze tří nejnebezpečnějších pracovních míst na světě.<ref>World Development Report 2008: Agriculture for Development, Published by World Bank Publications str. 207</ref>
 
== Ekonomika a strava ==
Podobný jako environmentální vegetariánství je koncept ekonomického vegetariánství. Ekonomický vegetarián je někdo, kdo praktikuje vegetariánství buď z filozofického hledisko týkající se otázek, jako jsou veřejné zdraví a zamezení světového hladovění, či z přesvědčení, že konzumace masa je ekonomicky nezdravá, součásti vědomé strategie žití v jednoduchosti nebo jen z nutnosti. Podle Worldwatch Institute: "Masivní snížení spotřeby masa v průmyslových zemích zmírní jejich zdravotní péče zátěž při současném zlepšení veřejného zdraví; klesající stáda hospodářských zvířat bude snižovat tlak na pastviny a tzv. grainlands, což je základní zemědělský prostředek k omlazení. Jako populace roste, nižší spotřeba masa na celém světě umožní efektivnější využití při poklesu půdy a vodních zdrojů na hlavu, zatímco ve stejnou dobu lze pěstovat obilí levněji pro světové chronický nejhladovější." <ref>{{cite web|url=https://www.worldwatch.org/press/news/1998/07/02 |title=Archived copy |accessdate=February 6, 2016 |deadurl=yes |archiveurl=https://web.archive.org/web/20080517050751/http://www.worldwatch.org/press/news/1998/07/02/ |archivedate=May 17, 2008 }}</ref>
 
[[Soubor:Chinese-buddhist-cuisine-taiwan-1.jpg|náhled|Tchajwanská buddhistická kuchyně]]
 
== Demografická struktura ==
Výzkumná studie provedená na více než 8000 lidech publikovaná v časopise ''British Medical Journal'', naznačuje, že děti s nadprůměrným IQ mohou mít ve své dospělosti vyšší šanci stát se vegetariány.<ref>{{cite web|url=http://www.soton.ac.uk/mediacentre/news/2006/dec/06_138.shtml |title=:: University of Southampton |publisher=Soton.ac.uk |date=2006-12-15 |accessdate=2015-03-31}}</ref> Vegetariáni měli průměrné dětské IQ 105 ve srovnání s IQ 100 nevegetariánů. Nebyly zjištěny žádné rozdíl v IQ skóre mezi přísnými vegetariány a těmi, kteří uvedli, že jedí ryby nebo kuřata.<ref>{{cite news|title=High IQ link to being vegetarian|url=http://news.bbc.co.uk/2/hi/6180753.stm|publisher=BBC News|last=Dec 15, 2006|accessdate=September 12, 2013}}</ref>
 
Výzkumník předsudků Gordon Hodson podotýká, že se vegetariáni a vegani často setkávají s [[Diskriminace|diskriminací]] tam, kde je jedení masa udržováno jako kulturní norma.<ref>{{cite web|title=Prejudice Against "Group X" (Asexuals)|url=http://www.psychologytoday.com/blog/without-prejudice/201209/prejudice-against-group-x-asexuals|publisher=[[Psychology Today]]|last=Hodson|first=Gordon|date=September 1, 2012|accessdate=December 30, 2013}}</ref>
 
=== Pohlaví ===
Výzkumná studie z roku 1992 provedená výzkumnou organizací Yankelovich research organisation došla k závěru, že "z 12,4 milionů lidí [ve Spojených státech], kteří si říkají vegetariáni, 68 % tvoří ženy, zatímco pouze 32 % jsou muži."<ref>{{cite journal|author=Joanne McAllister Smart|url=https://books.google.co.uk/books?id=iggAAAAAMBAJ&lpg=PP1&pg=PA74#v=onepage&q&f=false |title=The gender gap: if you're a vegetarian, odds are you're a woman. Why? |page=74|issue=210|ISSN=0164-8497|date=February 1995 |journal=Vegetarian Times|publisher=Active Interest Media, Inc.|accessdate=12 January 2016}}</ref>
 
Alespoň jedna studie ukazuje, že vegetariánské ženy mají větší pravděpodobnost, že budou mít děti ženského pohlaví. Studie 6000 těhotných žen v roce 1998: "Zjistila, že zatímco celostátní průměr v Británii činí 106 narozených chlapců na každých 100 dívek, u vegetariánských matek byl poměr jen 85 chlapců na 100 dívek".<ref name="Babies">{{Cite news|url=http://news.bbc.co.uk/1/hi/health/869696.stm |title='More girl babies' for vegetarians |publisher=BBC News |date=August 7, 2000 |accessdate=August 9, 2009}}</ref> Catherine Collins z Britské dietetické asociace toto odmítla jako "statistickou náhodu" vzhledem k tomu, že ve skutečnosti rozhoduje genetický příspěvek muže, který určuje pohlaví dítěte.
 
== Fyzická zdatnost a vegetariánská strava ==
Dostupné důkazy nepotvrzují ani nevyvracejí prospěšnost vegetariánské stravy pro fyzickou výkonnost<ref>http://natura.baf.cz/natura/tex/20050301.pdf</ref>, když je kontrolován přísun cukrů. Naopak se prokázalo, že důraz na rostlinnourostlinou stravu s cílem zvýšit příjem cukrů a optimalizovat ukládání tělesného glykogenu může vést k nárůstu přísunu potravinové vlákniny a kyseliny fytové na koncentraci, která snižuje biologickou dostupnost některých živin včetně železa, zinku a některých dalších stopových minerálů. Neexistuje však žádný přesvědčivý důkaz, že by vegetariánští sportovci trpěli nerovnováhou živin, která by ovlivňovala jejich zdravotní stav a fyzickou výkonnost. Přestože existovaly jisté obavy týkající se příjmu některých aminokyselin, dostupná data prokázala, že všechny esenciální a ne-esenciální aminokyseliny vegetariánští atleti získávají z různorodé rostlinné stravy a také přísun energie je dostatečný. Dále existovaly jisté obavy týkající se sportovkyň. Důkazy však prokázaly, že hlavní příčinou rizika onemocnění oligoamenorrheou (poruchy menstruačního cyklu) je nízký příjem energie, a nikoliv vegetariánská strava. Vegetariánská strava sama o sobě však neovlivňuje fyzickou vytrvalost sportovců a sportovkyň. Možné problémy týkající se nerovnováhy živin vegetariánských sportovců lze překonat dobře navrženou vegetariánskou stravou, slučitelnou s tréninkem a podávanými sportovními výkony.
 
Celá řada významných sportovců se hlásila a hlásí k vegetariánství či veganství, např. legendární finský [[běh|běžec]] [[Paavo Nurmi]] (devět zlatých medailí z olympijských her), americký legendární atlet Carl Lewis (deset olympijských medailí), australský [[plavání|plavec]] [[Murray Rose]] (čtyři zlaté medaile z OH), českoamerická [[tenis]]tka [[Martina Navrátilová]], francouzská [[krasobruslení|krasobruslařka]] [[Surya Bonalyová]] (pětinásobná mistryně Evropy), legendární italský [[cyklistika|cyklista]] [[Fausto Coppi]], italský fotbalista [[Gianluca Vialli]], americké tenistky [[Chris Evert]] (nejlepší hráčka 70. let 20. století) a [[Billie Jean Kingová]], běžec [[Edwin Corley Moses]] (dvojnásobný mistr světa v [[překážkový běh|překážkovém běhu]], dvě zlaté medaile z OH), [[basketbal]]ista [[Robert Parish]] či kulturista [[Bill Pearl]].
Řádek 305 ⟶ 126:
Existují také akce zaměřené na propagaci částečného vegetariánství, např. [[:en:Meatless Monday|Meatless Monday]].
 
== Vegetariánství v různých zemích světa ==
[[Soubor:India vegetarian labels.svg|thumb|Značky k rozlišení vegetariánských (vlevo) a nevegetariánských (vpravo) potravin jsou v Indii ze zákona povinné.]]
; [[Indie]]: Indie je země s největším podílem vegetariánů na světě. Je považována za místo vzniku vegetariánství hlavně díky náboženství v oblasti. V Indii je hlavním směrem [[laktovegetariánství]]. K vegetariánství se zde hlásí přibližně 40 % obyvatelstva, což při přepočtu znamená, že 70 % všech vegetariánů na světě je z Indie.<ref>http://www.hindu.com/2006/08/14/images/2006081403771201.jpg</ref><ref>{{en}}[http://www.fas.usda.gov/htp/highlights/2001/india.pdf Indian consumer patterns]</ref> V Indii platí zákonná povinnost označovat potraviny [[etiketa]]mi rozlišujícími vegetariánskou a nevegetariánskou stravu.
 
; [[Spojené státy americké]]: Nejčastější je ve Spojených státech vegetariánství a veganství. Poslední součty (2015) ukazují 2,5 % vegetariánů a 2,5 % veganů.<ref>http://news.therawfoodworld.com/16-million-people-us-now-vegan-vegetarian/</ref>. V roce 2009 to bylo celkem 1%.
=== Informace specifické pro konkrétní země ===
 
{{Podrobně|Vegetariánství podle zemí}}
; [[Spojené království]]: Ve Velké Británii se hlásí k vegetariánství 12.5 % populace, mezi mladými dokonce 20 % <ref>http://soucitne.cz/kazdy-paty-mlady-brit-je-vegetarian</ref>a běžně jsou výrobky ze živočišných produktů dobře rozpoznatelné – často je na obalu dobrozdání místní Vegetarian Society (''Vegsoc approved'').<ref>[http://www.vegsocapproved.com/corporate08/index.asp Vegsoc Approved<!-- Bot generated title -->]</ref> Od roku 2009 do 2013 se počet vegetariánských produktů zdvojnásobil. Vegetariánství zde má velmi dlouhou tradici, vegetariánská společnost byla pod tímto názvem založena již v roce [[1847]].
 
; [[Irsko]]: Zde je poměr vegetariánů menší než v Británii, ale pro vegetariánské turisty je stravování poměrně jednoduché.
 
; [[Japonsko]]: Zde se pod pojmem vegetarián (i když ne příliš správně) označují [[Alternativní směry stravování|pescetariáni]].
 
; [[Belgie]] a [[Nizozemsko]]: V Belgii je vegetariánů kolem 2 %, v Nizozemí 4,3 %.{{Fakt/dne|20130607211400}}, počet však rychle roste. Obě země jsou k vegetariánství poměrně vstřícné, vegetariánské restaurace a menu jsou velice časté. V Nizozemí jsou vegetariánské potraviny označeny logem místní organizace ''Vegetarisch Keurmerk''. Velmi rozšířené je zde však [[flexitariánství]], v některých městech (např. [[Gent]]) se pořádají bezmasé dny.
 
; [[Itálie]]: V Itálii se k vegetariánství hlásí 10 % populace. {{Fakt/dne|20130607211400}} Vegetariánství je rozšířeno zvláště mezi mladší populací a ženami. Běžné jsou i vegetariánské restaurace. [[Italská kuchyně]], hojně využívající zeleninu a sýry, je vůči vegetariánskému způsobu stravování poměrně vstřícná, na druhou stranu je řada zdánlivě vegetariánských jídel v restauracích kontaminována nenápadnými masnými přísadami, zvláště [[ančovičky|ančovičkami]].
 
; [[Francie]], [[Španělsko]], [[Portugalsko]]: V Portugalsku pouhých 0,3 %, ve Francii asi 2 % a ve Španělsku 4 % populace. Vegetariánství je v těchto zemích značně neobvyklé, restaurace či například školní jídelny nabízejí vegetariánské pokrmy jen výjimečně. Ve Španělsku je to mimo jiné vinou [[Francisco Franco|fašistického režimu]], který jej pokládal za příznak levicové politické orientace.
 
; [[Německo]] a [[Rakousko]]: V Německu se za vegetariány považuje 8–9 % obyvatel<ref>[http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/258961-nemecky-megatrend-vegetarianstvim-za-zachranu-planety/ Boom vegetariánství v Německu]</ref>, což je 7 miliónů. Po Itálii je to druhé nejvyšší číslo v Evropě. Dostupnost vegetariánské stravy je zde dobrá.
[[Soubor:Govinda Praha.jpg|thumb|Vegetariánská jídelna Góvinda v Praze 1]]
 
; [[Švýcarsko]]: V této zemi je pohled na vegetariánství rozdílný podle toho, ve které části země se nacházíte. V německy mluvící části je situace podobná Německu, ale v italsky a francouzsky mluvící části bývají vegetariáni ignorováni a neexistují tam žádné restaurace pro vegetariány. Podíl vegetariánů v populaci se stanovuje na 9 %, což je celkem vysoké číslo.
 
; [[Norsko]] a [[Dánsko]]: Zde je situace podobná Německu, ale vegetariánské obchody jsou zde méně časté. V Norsku je 1–2 % vegetariánů v populaci.
 
; [[Česko|Česká republika]]: Počet vegetariánů je poměrně malý (asi 1–2 % <ref>[http://vegetariani.asp2.cz/zdravi.aspx Vegetariáni<!-- Bot generated title -->]</ref>) a vegetariánské restaurace zde nejsou příliš rozšířeny. Přesto ve většině restaurací nebývají potíže s objednáním bezmasých jídel, která bývají často vyznačena na jídelním lístku. Někdy dochází k omylům, jako vegetariánské se tak někdy nabízí [[krevety]], pokrmy využívající živočišný tuk a podobně.
 
== Zpráva Americké dietetické asociace (ADA) ==
{{citace|Správně rozvržená vegetariánská strava je zdravá, nutričně vyvážená a zdravotně přínosná v prevenci i léčbě různých onemocnění. Vegetariánská strava je vhodná pro všechna životní období. Existuje mnoho důvodů pro vzrůstající zájem o vegetariánství. Očekává se, že počet vegetariánů ve Spojených státech a Kanadě bude v příštím desetiletí narůstat. Dietní poradci mohou asistovat vegetariánům poskytováním nejnovějších přesných informací o vegetariánské výživě, potravinách a surovinových zdrojích.|zpráva Americké dietetické asociace<ref>[http://www.eatright.org Academy of Nutrition and Dietetics<!-- Bot generated title -->]</ref> a Kanadských dietologů|zpráva z roku 2003|<br />český překlad celé zprávy (včetně výživových doporučení) lze nalézt na Britských listech<ref>[http://www.blisty.cz/2005/9/19/art25066.html Vegetariánská strava<!-- Bot generated title -->]</ref>}}
 
== Odkazy ==
[[Soubor:Veggie burger with fries at herbivore cc flickr user cameronparkins.jpg|thumb|300px|Vegetariánský burger s hranolky.]]
=== Viz též ===
* [[Seznam vegetariánů]]
 
=== Reference ===
<references>
{{Překlad|en|Vegetarianism|733672159}}
<references >
<ref name="IVU">[http://www.ivu.org Mezinárodní vegetariánská unie (IVU)]</ref>
</references>
== Další čtení ==
* Adam D. Shprintzen, '' The Vegetarian Crusade: The Rise of an American Reform Movement, 1817-1921.'' Chapel Hill, NC: Univerzita Severní Karolíny Press, 2013. (anglicky)
 
=== Externí odkazy ===
Řádek 331 ⟶ 174:
* http://www.veg.cz – Vegetariánské stránky
* http://www.eticke-vegetarianstvi.cz/ - stránky o vegetariánství
* http://www.osud.cz/radeji-vidlicky-nez-noze-varovani-tento-film-vam-muze-zachranit-zivot - rostlinná strava (film - online)
* http://www.vegspol.cz/storage/1224974603_sb_diplomovprce-psychologickasocilnaspektyvegetarinstv-jitkamedick.pdf – diplomová práce na téma ''Psychologické a sociální aspekty vegetariánství''
* http://www.dub.cz/jz_vegetarianstvi.php - vegetářství podle [[Josef Zezulka|Josefa Zezulky]]
* http://www.burfi.net/cz/otazky-odpovedi.html - Jak odpovídat "masožravcům" překlad textu od E. Brömse
* [http://www.happycow.net/becoming_vegetarian.html Zdroje/Podpora pro vegetariány] (anglicky)
* [http://www.vegetariannutrition.org/ Mezinárodní kongres o vegetariánské výživě] (anglicky)
* [http://www.vrg.org/ Vegetariánská výzkumná skupina] (anglicky)
* [Https://www.vegsoc.org/ Vegetariánská společnost] (anglicky)
* [http://www.betterhealth.vic.gov.au/bhcv2/bhcarticles.nsf/pages/Vegetarian_and_vegan_eating Vegetariánská a veganská fakta] (anglicky)
 
{{Bezmasá strava}}
Řádek 345 ⟶ 183:
{{Autoritní data}}
{{Portály|Gastronomie}}
 
[[Kategorie:Vegetariánství| ]]
[[Kategorie:Práva a týrání zvířat]]
Řádek 351 ⟶ 188:
[[Kategorie:Gastronomie]]
[[Kategorie:Výživa]]
[[Kategorie:Diety]]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/wiki/Vegetariánství“