Salvador Allende: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
{{Prezidenti Chile}}
AnkaElektro (diskuse | příspěvky)
→‎Prezidentské období: přesunutí textu a zdrojů z článku Augusto Pinochet
Řádek 35:
Salvador Allende se roku [[1970]] rozhodl počtvrté kandidovat na prezidenta a byl podporován většinou levicových stran v Chile. Do volební kampaně se zapojily i ostatní státy [[Spojené státy americké|USA]] i [[Sovětský svaz|SSSR]]. Spojené státy podporovaly pravicového kandidáta Allesandriho, ale CIA přecenila jeho naději na vítězství. Prezident [[Richard Nixon]] mimo jiné prohlásil, že „''v případě vítězství Allendeho zastaví veškerou hospodářskou pomoc''“. Allende těsně vyhrál, hlavně díky podpoře chudých vrstev.
 
Po svém zvolení zahájil sociální politiku. Znárodnil zahraniční koncerny (doly, banky), započal reformu zdravotnictví a školství. Těmito kroky si na rátkou chvíli naklonil chudé vrstvy, ale znepřátelil nejprve velké vlastníky půdy a církev (měla výhrady k&nbsp;sekularizaci školství) a později i&nbsp;střední třídu. Politicky směřoval ke spolupráci s&nbsp;[[Kuba|Kubou]] (diplomatické vztahy navázány v&nbsp;roce [[1971]]) a [[Sovětský svaz|Sovětským svazem]]. Allende mimo to potvrdil spolupráci s [[KGB]] a podle archivu člena KGB Vasilije Mitrochina byl veden jako spolupracovník a byl na jejich výplatní listině.<ref>Christopher Andrew, Wasilij Mitrochin ''Archiwum Mitrochina'', t.II ''KGB i świat'' Poznań 2006, Wyd. Rebis, ISBN 83-7301-867-0.</ref><ref>{{Cytuj stronę|url=http://www.wprost.pl/ar/129003/Salvador-Allende-agentem-KGB/|tytuł=Salvador Allende agentem KGB|data=2008-05-03|opublikowane=Wprost.pl}}</ref> Podle přepisu mailu profesora historie a politických věd z univerzity v Arizoně a jeho kolegů mají být informace uvedené Vasilijem Mitrochinem přijaty s určitou skepsí.<ref>http://dgibbs.faculty.arizona.edu/sites/dgibbs.faculty.arizona.edu</ref>

Výsledkem marxistických experimentů byl kolaps ekonomiky, vzrůst nezaměstnanosti, nedostatek zboží i potravin, zavedení přídělového systému, občanské nepokoje a růst násilí v zemi. V roce 1973 Allende vyhlásil výjimečný stav.<ref name="mendelu" /><ref name="lidovky" >http://www.lidovky.cz/pinochetuv-rezim-ekonomicka-stabilita-jiz-padly-za-obet-tisice-lidi-11t-/zpravy-svet.aspx?c=A130911_100228_ln_zahranici_msl</ref> Inflace v 1972 dosáhla 140 %, situace se rychle zhoršovala, meziroční inflace v srpnu 1973 přesáhla 300 %, v říjnu dosahovala 1000 %. V zemi se schylovalo k občanské válce.<ref name="finmag" >http://finmag.penize.cz/ekonomika/306195-augusto-pinochet-padouch-nebo-hrdina</ref><ref name="mendelu" >http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:S9JzJWeNXmQJ:acta.mendelu.cz/media/pdf/actaun_2005053030225.pdf+&cd=55&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-ab</ref><ref name="is.muni" >http://webcache.googleusercontent.com/search?q=cache:I-aeSKsX68EJ:is.muni.cz/th/144106/fss_b/Pinochetovo_Chile.doc+&cd=23&hl=cs&ct=clnk&gl=cz&client=firefox-b-ab</ref><ref name="aktuality" >http://www.aktuality.sk/clanok/34892/komentar-pinochet-statnik-a-vlastenec/</ref>
 
V&nbsp;bezvýchodné situaci, která nastala při obléhaní prezidentského paláce „La Moneda“ vojenskou juntou a leteckém útoku armády <ref>Vysílání Československého rozhlasu, stanice Praha 1, 11. září 1973 se záznamy střelby z leteckých kulometů</ref> 11.&nbsp;září 1973, spáchal [[sebevražda|sebevraždu]].<ref>{{Citace elektronické monografie