Západoslovenský kraj: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 212.37.80.2 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je Petr Ostravský |
základní strukturace, doplnění geogr. charakteristiky |
||
Řádek 1:
'''Západoslovenský kraj''' byl vyšší administrativní jednotkou [[Československo|Československa]], vyhlášen na základě "socialistické ústavy" v červenci [[1960]]. Rozkládal se na západě a jihozápadě [[Slovensko|Slovenska]], přibližně na území dosavadních krajů [[Bratislavský kraj (1949-1960)|Bratislavského]] a [[Nitranský kraj (1949-1960)|Nitranského]]. Centrum kraje byla [[Bratislava]], která se po [[Federalizace Československa|federalizaci]] [[Československá socialistická republika|republiky]] [[1. leden|1. ledna]] [[1969]] stala hlavním městem [[SSR|Slovenské socialistické republiky]], a zároveň územní jednotkou s postavením samostatného kraje.
[[Soubor:Zapsl kr.PNG|thumb|Mapa kraje s okresy a nejvýznamnějšími městy.]]
Řádek 5:
[[1. červenec|1. července]] [[1969]] byla činnost krajů na Slovensku krátkodobě pozastavena, znovu obnovena byla od [[28. prosinec|28. prosince]] [[1970]]. Krajské orgány měly nadále sídlo v Bratislavě.
Kraj přestal fungovat jako správní jednotka roku [[1990]] a definitivně zrušen byl slovenskou správní reformou roku [[1996]].
== Geografie ==
Území Západoslovenského kraje bylo zhruba ohraničeno řekami [[Morava (řeka)|Moravou]] na západě, [[Dunaj]]em na jihu a [[Ipeľ|Iplem]] na jihovýchodě, dále pohořím [[Bílé Karpaty]] na severu a úbočími [[Strážovské vrchy|Strážovských vrchů]], [[Vtáčnik]]u a [[Štiavnické vrchy|Štiavnických vrchů]] na severovýchodě. Kraj hraničil s [[Rakousko|Rakouskem]] a [[Maďarsko|Maďarskem]] a v rámci Československa s [[Jihomoravský kraj (1960-1999)|Jihomoravským]] a [[Středoslovenský kraj|Stredoslovenským krajem]]. Jeho dominující krajinnou formou byla rozsáhlá [[Podunajská nížina]], z níž vystupovaly masivy [[Malé Karpaty|Malých Karpat]], [[Tribeč]]e a [[Považský Inovec|Považského Inovce]] (nejvyšší bod kraje [[Inovec]] 1042 m [[nadmořská výška|n.m.]]). Na západním okraji se rozkládala ještě [[Záhorská nížina]]. Nejvýznamnějšími toky na území kraje mimo zmíněných hraničních byl [[Váh]], [[Nitra (řeka)|Nitra]], [[Žitava (řeka)|Žitava]], [[Hron]], [[Malý Dunaj]], [[Dudváh]] a na severozápadě [[Myjava (řeka)|Myjava]]. Největším městem kraje (bez Bratislavy) byla [[Nitra]], následovaná [[Trnava|Trnavou]] a [[Trenčín]]em.
Kraj měl v roce [[1978]] rozlohu '''14 491 km²''' s '''1 660 030''' obyvateli. Průměrná hustota zalidnění kraje byla '''115 obyvatel/1 km²'''.
Řádek 11 ⟶ 14:
[[Poštovní směrovací číslo|Poštovní směrovací čísla]] začínala číslicí 8 (Bratislava a okolí) respektive 9 (zbytek kraje), čísla dopravních závodů [[Československá státní automobilová doprava|ČSAD]] v Západoslovenském kraji začínala číslicí 8.
[[KNV|Krajské národní výbory]] byly na Slovensku zrušeny s platností od [[19. prosinec|19. prosince]] [[1990]]. Po vzniku samostatné [[Slovensko|Slovenské republiky]] v roce [[1993]] se začalo pracovat na novém administrativním uspořádání státu. Od [[1. červenec|1. července]] [[1996]] vzniklo na Slovensku 8 nových krajů. Na území bývalého Západoslovenského kraje vznikl [[Bratislavský kraj]], [[Trnavský kraj]], [[Trenčínský kraj]] (většina) a [[Nitranský kraj]]. Došlo také k výrazným územním změnám ve struktuře okresů. Mnoho měst se nově stalo sídly okresů.
* '''Okres Bratislava-vidiek''': [[Okres Malacky]], [[Okres Pezinok]], [[Okres Senec]] ▼
Staré okresy byly rozděleny zhruba následovně:
* '''Okres Galanta''': [[Okres Galanta]], [[Okres Šala]]▼
* '''[[Okres Dunajská Streda]]''': beze změny
* '''[[Okres Komárno]]''': beze změny
* '''[[Okres Levice]]''': beze změny
Řádek 19 ⟶ 25:
* '''[[Okres Nové Zámky]]''': beze změny
* '''Okres Senica''': [[Okres Myjava]], [[Okres Senica]], [[Okres Skalica]]
* '''Okres
* '''Okres Trenčín''': [[Okres Nové Mesto nad Váhom]], [[Okres Trenčín]]
* '''Okres Trnava''': [[Okres Hlohovec]], [[Okres Piešťany]], [[Okres Trnava]]
| |||