Klášterní Skalice: Porovnání verzí

Obec, původně nazvaná pouze ''Skalice'', se v listinách objevuje v polovině 14. století. Významu nabyla až jako ''Skalice Klášterská'', nyní ''Klášterní Skalice'' až později po založení posledního českého kláštera řádu [[cisterciáci|cisterciáků]] s kostelem Milosti Panny Marie (''Ad Gratiam beatae Virginis''), jehož zakládací listinu 13. října [[1357]] vydal [[Minden|mindenský]] biskup Dětřich z Portic a [[Kuglvajt]]u, původně cisterciácký mnich braniborskho kláštera v [[Lehnin]]u. Fundátor do nového založení pozval opata a 12 mnichů z mateřince v [[Sedlec|Sedlci]] u Kutné Hory. Věnoval jim pozemkový majetek, jmenovitě vesnice Skalici, Ždanice, Michovice, Lipskou, les Kozí hřbet, a dále 2.000 kop pražských grošů na stavbu kláštera. Základní kámen byl položen a vysvěcen olomouckým biskupem [[Jan Očko z Vlašimi|Janem VIIVIII. Očkem u Vlašimi]], za přítomnosti císaře Karla IV., Arnošta z Pardubic, Dětřicha dalších šlechticů. DětšichDěrřich spolu s pozdějšími donátory financoval stavbu trojlodní baziliky na půdorysu latinského kříže v délce něco přes 50 metrů a konventní budovy s čtvercovým rajským dvorem. Klášter přijal pod svou ochranu a finančně jeho stavbu podpořil král Václav IV. V dubnu roku 1421 byla blízká Kouřim obsazena pražskými husity, kteří vyvrátili i stavebně nedokončené skalické opatství. Opět roku 1481 se připomíná nový opat s konventem jako chráněnec Viléma Zuba z Landštejna, ale klášter jen živořil a v roce [[1553]] jej ke svým statkům připojil Sedlecký klášter již jako pustý.

V roce [[1690]] z iniciativy opata sedleckého [[klášter]]a [[Jindřich Snopek|Jindřicha Snopka]] (+1709) byl klášter opět obnoven jako novostavba v barokním slohu. Ke zbytkům zdi [[gotika|gotického]] [[kostel]]a byla postavena jednolodní [[baroko|barokní]] [[kaple]] Panny Marie. K definitivnímu zrušení a vyvlastnění kláštera došlo v roce [[1783]] za reforem císaře [[Josef II.|Josefa II.]]).