Obec, původně nazvaná pouze ''Skalice'', se v listinách objevuje v polovině 14. století. Významu nabyla až jako ''Skalice Klášterská'', nyní ''Klášterní Skalice'' až později po založení posledního českého kláštera řádu [[cisterciáci|cisterciáků]] s kostelem Milosti Panny Marie (''Ad Gratiam beatae Virginis''), jehož zakládací listinu 13. října [[1357]] vydal [[Minden|mindenský]] biskup Dětřich z [[Kuglvajt]]u, původně cisterciácký mnich braniborskho kláštera v [[Lehnin]]u. Fundátor do nového založení pozval opata a 12 mnichů az věnovalmateřince rozsáhlýv [[Sedlec|Sedlci]] u Kutné Hory. Věnoval jim pozemkový majetek;, jmenovitě vesnice Skalici, Ždanice, Michovice, Lipskou, les Kozí hřbet, a dále 2.000 kop pražských grošů na stavbu kláštera. Základní kámen byl položen a vysvěcen olomouckým biskupem Janem VII. Očkem u Vlašimi, za přítomnosti císaře Karla IV. Dětšich spolu s dalšímipozdějšími donátory financoval stavbu trojlodní baziliky na půdorysu latinského kříže v délce něco přes 50 metrů a konventukonventní budovy s čtvercovým rajským dvorem. Klášter přijal pod svou ochranu a finančně jeho stavbu podpořil král Václav IV. V dubnu roku 1421 byla blízká Kouřim obsazena pražskými husity, kteří vyvrátili i stavebně nedokončené skalické opatství. JeštěOpět roku 1481 se připomíná nový opat s konventem jako chráněnec Viléma Zuba z Landštejna, ale klášter jen živořil a v roce [[1553]] jej ke svým statkům připojil Sedlecký klášter již jako pustý.
