Atomismus: Porovnání verzí

Přidáno 1 851 bajtů ,  před 13 lety
Nové, přepsané heslo, odstraněn Pahýl
(Nové, přepsané heslo, odstraněn Pahýl)
'''Atomismus''' je filosofický směr, který chápe Vesmír jako složený z nedělitelných (řecky ''a-tomos''), neměnných a věčných částeček, které se pohybují v prázdnu.
'''Atomisté''' byli [[Antická filosofie|antičtí filosofové]], jenž vytvořili [[filosofie|filosofickou]] školu, která dokazovala, že se svět skládá z malých, nedělitelných věčných částic, které jsou neustále v pohybu, které nazývali [[atom]]y (v překladu přibližně ''něco, co nelze dál dělit''). Tyto [[částice]] se pohybují v prostoru nebytí a slučováním vytvářejí [[bytí]]. Na rozdíl od [[Eleaté|Eleatů]] vyvracejí neexistenci pohybu. Obhajovali také teorii předurčení – [[determinismus]].
 
Atomismus vznikl ve starověkém Řecku, patrně v 5. století př. Kr., jeho hlavními představiteli byli [[Leukippos]] a [[Démokritos]]. Atomisté se snažili o [[materialismus|materialistický]] a [[determinismus|deterministický]] výklad světa, popírali spojitost látky, ale na rozdíl od [[Eleaté|Eleatů]] připouštěli vznik, změnu a zánik, které vysvětlovali jako projevy spojení nebo rozpojení atomů. Jejich nauku dále rozvinul [[Epikúros]] a [[Lucretius]] ve své básni "O povaze věcí" (''De rerum natura'', asi 60 př. Kr.) podává soustavný výklad atomismu.
== Představitelé ==
[[Leukippos]] - zakladatel atomismu<br />
[[Démokritos]] – nejsoucí prázdno, plné [[jsoucno]]; atomy mají barvu (symbolika): bílé (hladkost), černé (drsnost), červené (teplo, základem lidské duše)
 
Atomistická nauka zjevně odporovala běžné lidské zkušenosti o spojitosti a dělitelnosti látky, takže později upadla v zapomenutí. Znovu se objevila v novověké filosofii: [[Descartes]] vykládá rozmanité vlastnosti látek vlastnostmi nepatrných částeček, z nichž jsou složeny. Atomistická představa se hodila jako výkladová hypotéza chemikům 18. století, kterou jejich následovníci rozvinuli až do podoby Mendělejevovy [[periodická tabulka|periodické tabulky]] [[prvek|prvků]] a koncem [[19. století]] už byla atomická povaha hmoty prokázána. [[Jaderná fyzika]] a štěpení atomu ovšem ukázaly, že atomy nejsou neměnné ani nezničitelné, nýbrž naopak se rozpadají (samovolně i zásahem člověka) a mohou také vznikat. Současná představa [[atom]]u je nesmírně složitá a také se vymyká běžné představivosti.
{{Filosofický pahýl}}
 
V '''''metaforickém''''' smyslu se označení atomismus používá jako protiklad [[holismus|holismu]] a znamená metodu zkoumání, při níž se složité předměty rozkládají na nejjednodušší a dále nedělitelné složky, z nichž se dá celek zpětně rekonstruovat. Toto mechanistické pojetí nelze ovšem obhájit v biologii a ve společenských vědách se označuje jako [[redukcionismus]]. [[Logický atomismus]] v tomto smyslu zastával např. [[Bertrand Russell]] a [[Alfred North Whitehead]].
 
==Odkazy==
*[http://plato.stanford.edu/entries/atomism-ancient/ Stanford Encyclopedia, heslo ''Ancient Atomism'' – en]
* [http://plato.stanford.edu/entries/atomism-modern/ Stanford Encyclopedia, heslo ''Atomism from the 17th to the 20th Century.'' – en]
 
===Literatura===
*''Démokritos a iní gréckí atomisti''. Bratislava 1952
*Kirk - Raven – Schofield: ''Předsokratovští filosofové: kritické dějiny s vybranými texty''. Praha 2004
*Svoboda, K.: ''Zlomky předsokratovských myslitelů''. Praha 1944
 
{{Předsókratikové}}
 
[[Kategorie:Filosofické směry]]
[[Kategorie:Filosofické školy]]
 
[[az:Atomistika]]