Verze z 17. 12. 2015, 04:43 editovat Matěj Orlický (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři 32 541 editací →‎top: zkrácení údajů z odkazovaného čl. o Katzovi; různé drobnosti ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 8. 2016, 11:12 editovat zrušit editaci 147.231.68.165 (diskuse) oprava chybného pádového tvaru značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 3: '''Jistebnický [[kancionál]]''' je sbírka duchovních písní v [[latina\|latině]] i [[čeština\|češtině]] z [[15. století]]. Tento kancionál je památkou, která umožňuje nahlédnout do husitského liturgického zpěvu. Knihu ve špatném stavu našel roku [[1872]] na půdě fary v [[Jistebnice\|Jistebnici]] u Tábora sedmnáctiletý student gymnázia v Táboře [[Leopold Katz]], pozdější právník, ~~mecenášů~~mecenáš výtvarníků a podporovatel [[Česká akademie věd a umění\|České akademie věd a umění]]. Tehdy Katz upozornil na nález svého profesora klasické filologie na gymnáziu a jeho prostřednictvím se pak památka dostala k rukám historika [[František Palacký\|Františka Palackého]], který ihned rozpoznal její hodnotu. Jistebnický farář P. Josef Schuller pak rukopis věnoval [[Národní muzeum\|Národnímu muzeu v Praze]], v [[Knihovna Národního muzea\|jehož knihovně]] se nachází (pod sign. II C 7) dodnes. Kancionál obsahuje známé písně [[Ktož jsú boží bojovníci]] a [[Povstaň, povstaň veliké město pražské]].

Jistebnický kancionál: Porovnání verzí