Běh na 400 metrů: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot automaticky nahradil text: (-<br style(.*?)> +{{Clear}}); kosmetické úpravy
Aktualizace světového rekordu, je zapotřebí vložit odkaz na jméno "Wayde van Niekerk" v předposledním odstavci o aktuálním světovém rekordu
Řádek 2:
'''Běh na 400 metrů''' (lidově též ''čtvrtka'', neboť jde o běh na jednu čtvrtinu [[Míle|anglické míle]]) je nejdelší atletický [[sprint]], který se běží téměř maximálním úsilím od startu do cíle. Běžec musí spojit základní rychlost ze 100metrového sprintu s běžeckou technikou, která mu dovolí vypořádat se s odstředivými silami při běhu v zatáčce. Při délce trati však musí také šetřit alespoň částečně vytrvalostní síly. Běžecká trať na 400 m se běhá v oddělených drahách širokých 122 – 125 cm. Start běhu na 400 m je umístěn na cílové pásce (délka stadiónu je 400 m), startovní bloky jsou posunuty úměrně poloměru zatáček, tak že závodník běžící po vnitřním oblouku je na startu opticky nejdál a všechny soupeře má před sebou, náběhem do cílové rovinky se všichni běžci dostanou na stejnou úroveň. Závodník musí startovat z nízkého startu a ze startovních bloků. Rychlost větru se neměří, neboť závodník běží celý okruh, a tedy v obou směrech.
 
Historicky nejúspěšnějším běžcem na 400 metrů je Američan [[Michael Johnson]], který v této disciplíně získal 4 tituly mistra světa jea iod držitelemroku stávajícího1999 do roku 2016 byl držitelem světového rekordu. Jako jediný atlet dokázal tuto trať běžet více než dvacetkrát pod hranici extratřídy 44 sekund. V letmém štafetovém úseku také jako zatím jediný člověk na světě dokázal tuto vzdálenost běžet i pod 43 sekund (42,94 s. v roce [[1995]]).
 
V dnešní době 400metrové trati vládnou téměř výhradně Američané [[LaShawn Merritt]] a [[Jeremy Wariner]]. Američané této trati suverénně vévodí i co se týče historicky nejlepších časů. Není výjimkou, pokud na velkém závodě všechny medaile na této trati získají pouze atleti ze [[Spojené státy americké|Spojených států amerických]], jak se tomu stalo i na [[Letní olympijské hry 2008|olympijských hrách v Pekingu 2008]].
 
V tuto chvíli je držitelem světového rekordu Wayde van Niekerk, který 14. srpna 2016 na letních olympijských hrách v Rio de Janeiru zaběhl časem 43,03 s nejrychlejší čas v historii.
 
Světový rekord mezi ženami drží Němka [[Marita Kochová]], která překonala československou závodnici [[Jarmila Kratochvílová|Jarmilu Kratochvílovou]]. Obě dodnes zůstávají jedinými ženami, které běžely pod 48 sekund. [[Marie-José Pérecová]] a [[Cathy Freemanová]] získaly obě dva tituly z mistrovství světa.