Jaroslav Hrbek se narodil v rodině českého historika a orientalisty [[Ivan Hrbek|Ivana Hrbka]]. Jeho dědečkem byl československý [[legionář]] a [[generál]] [[Jaroslav Hrbek (generál)|Jaroslav Hrbek]]. V letech [[1972]]-–[[1976]] studoval historii a archivnictví na [[Filozofická fakulta Univerzity Karlovy|Filozofické fakultě Univerzity Karlovy]], odkud byl v roce [[1976]] po vykonstruované akci Státní bezpečnosti z politických důvodů vyloučen. V letech [[1976]]-–[[1990]] pracoval v různých (převážně dělnických) povoláních a historii se mohl věnovat jen ve volném čase. Při zaměstnání v roce [[1982]] dálkově dokončil svá vysokoškolská studia. Od roku [[1990]] pracoval jako vědecký pracovník v Historickém ústavu Československé armády (později Armády České republiky) a v roce [[1998]] se stal zaměstnancem Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR. Byl autorem velkého množství knih zabývající se vojenskými dějinami 1. a 2. světové války. Na mnoha knihách spolupracoval se svým otcem [[Ivan Hrbek|Ivanem Hrbkem]].
Zemřel náhle v noci 17. dubna 2009 na selhání [[srdce]].<ref>[http://dejiny.nln.cz/archiv/2009/052009-06.html Petr MAREŠ — Vít SMETANA: Za Jaroslavem Hrbkem, Dějiny a současnost]</ref>
