ČKD: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Sjednocení dat založení / zániku
VK (diskuse | příspěvky)
Řádek 40:
Roku 1921 se ''První Českomoravská továrna na stroje v Praze'' sloučila s ''Elektrotechnickou a.s.'' a vznikla tak ''Českomoravská – Kolben''. Ta se v roce 1927 spojila s ''Akciovou společností Strojírny, dříve Breitfeld, Daněk a spol.'' a vznikla ''Českomoravská–Kolben–Daněk'' (ČKD), největší [[strojírna]] v tehdejším [[Československo|Československu]]. V čele podniku stál Emil Kolben, a to až do roku 1939, dne 6. června 1943 byl zatčen [[nacismus|nacisty]].
 
=== Druhá světová válka a období socialismu ===
Za [[druhá světová válka|druhé světové války]] byla společnost přejmenována ''na Böhmisch-Mährische Maschinenfabrik AG'' a vyráběla hlavně zbraně pro [[Wehrmacht]], například [[tank]] [[Pz-38(t)]] či [[stíhač tanků]] [[Hetzer]]. Při americkém náletu 25. března 1945 byl podnik těžce poškozen.
[[Soubor:38.Zamračená 749 264 - 8 výrobní štítek ČKD ČKD PRAHA OBOROVÝ PODNIK VÝR. ČÍS. 7638 z nástupiště - Hlavní nádraží - Čerčany.JPG|thumb|Výrobní štítek ČKD „ČKD PRAHA OBOROVÝ PODNIK VÝR. ČÍS. 7638 ROK VÝROBY 1970“ na boku lokomotivy řady 749.264.]]
 
Po válce byl podnik obnoven a rychle [[znárodnění|znárodněn]]. Jeho struktura se po nástupu centrálně řízeného hospodářství často měnila a bylo do něj začleněno mnoho poboček po celé republice. Od ustavení tzv. oborového podniku v první polovině 60. let až do transformace v květnu 2007 nesl název '''ČKD Praha''' s různými přívlastky vyjadřujícími právní formu (postupně oborový podnik, koncernový podnik, státní podnik (kombinát), akciová společnost). (Odlišovat od [[ČKD Blansko]], které není od roku 1950 jeho součástí.)
=== 1945-1989 ===
Po válce byl podnik obnoven a rychle [[znárodnění|znárodněn]]. Jeho struktura se po nástupu centrálně řízeného hospodářství často měnila a bylo do něj začleněno mnoho poboček po celé republice. Od ustavení tzv. oborového podniku v první polovině 60. let až do transformace v květnu 2007 nesl název '''ČKD Praha''' s různými přívlastky vyjadřujícími právní formu (postupně oborový podnik, koncernový podnik, státní podnik (kombinát), akciová společnost). (Odlišovatodlišovat od [[ČKD Blansko]], které není od roku 1950 jeho součástí). V roce 1963 se součastí podniku stala [[vagónka Tatra Smíchov]] (do roku 1945 [[Ringhoffer]]-[[Tatra]]) jako závod ČKD Tatra.
[[Soubor:6.Zamračená 749 121 - 0 - 3-4 profil zprava z úrovně kolejiště na konci peronů Hlavní nádraží 23. 8. 2014.JPG|thumb|Lokomotiva řady 749.121
na pražském Hlavním nádraží,
 
vyrobená v ČKD.
]]
 
Podnik vyráběl, mimo jiné, elektrické stroje, [[polovodič]]ové [[usměrňovač]]e, velké průmyslové [[kompresor]]y, [[Jeřáb (stroj)|jeřáby]], [[autojeřáb]]y a další zdvihadla a mnoho jiných strojírenských výrobků. Mezi nejdůležitější a nejznámější provozy koncernu ČKD vždy patřila výroba parních, později [[Dieselová lokomotiva|motorových lokomotiv]] v [[Libeň|Libni]] a výroba [[tramvaj]]í v žávodě ČKD Tatra na [[Smíchov]]ě, hlavně pro členy [[Rada vzájemné hospodářské pomoci|RVHP]]. Podnik se postupně stal největším výrobcem tramvají na světě a zaměstnával až 50 000 lidí. V roce 1963 byla zahájena sériová výroba tramvají [[Tatra T3]], s přibližně 14 000 vyrobenými kusy kusy se jedná o nejpočetněji vyráběný tramvajový vůz na světě. V letech 1963-1994 vyrobila lokomotivka v Libní 7459 lokomotiv [[Lokomotiva ČME3|ČME3(ЧМЭ3)]] Přes velký objem výroby podnik podceňoval investice do modernizace a výzkumu, což vedlo k postupnému zastarávání provozů.
 
=== ČKD Praha po roce 1989 ===