Páni z Biberštejna: Porovnání verzí

Velikost nezměněna ,  před 4 lety
Gramatická chyba - děti nedokázali(y)
značky: editace z mobilu editace z mobilního webu
(Gramatická chyba - děti nedokázali(y))
 
== Historie ==
Po příchodu v [[13. století]] jako první ve známost vešel Rudolf Bieberstein (též zvaný Rulík nebo Rulek) tím, že koupil od krále [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] hrad [[Frýdlant (hrad)|Frýdlant]]. Jeho syn Jan získal [[Nymburk]], v hromadění majetku úspěšně pokračoval i [[Bedřich z Biberštejna]]. Právě po příchodu do Čech nabyli největšího jmění, kromě [[Frýdlant]]u získali po roce [[1340]] i [[Tuchoraz]], [[Chotěbuz]] a několik statků v [[Lužice|Lužici]] a dokonce i ve [[Slezsko|Slezsku]]. Bedřichovi synové si roku [[1416]] rozdělili otcův majetek mezi sebe. V pozdějších letech se rod rozdělili na dvě větve. Tu první, frýdlantskou, založil [[Oldřich z Biberštejna|Oldřich]] a roku [[1551]] jeho vnukem [[Kryštof z Biberštejna|Kryštofem]] vymřela, majetek větve se dostal do rukou krále a část odkoupili [[Lobkovicové]]. Druhou založil [[Václav z Biberštejna|Václav]], další příslušník této větve, [[Karel z Biberštejna]], se marně snažil získat [[Frýdlant]] zpět, ale ani jeho děti nedokázalinedokázaly udržet dosavadní majetek rodu. Poslední potomek rodu, [[Eliška z Biberštejna]], zemřela v roce [[1683]].
 
Do historie města [[Mimoň|Mimoně]] se zapsal roku [[1570]] [[Karel z Biberštejna]] tím, že zde nechal postavit panský dům, z něhož se pozdějšími přestavbami stal zámek.<ref name="zámků">{{Citace monografie
Neregistrovaný uživatel