Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě: Porovnání verzí

'''Dějiny národu českého v Čechách a v Moravě''' je historické dílo [[František Palacký|Františka Palackého]]. První svazek napsal roku 1836, a to [[Němčina|německy]], česky vyšel [[18. března]] [[1848]], přičemž překladatelem byl [[Karel Jaromír Erben]]. (První a druhý díl Palacký psal německy a následně nechal překládat do [[Čeština|češtiny]], od třetího dílu psal česky a teprve následně překládal do němčiny).<ref>kol.: ''Československé dějiny v datech'', Praha, Svoboda 1987. Str. 269.</ref> Celkem mělo dílo pět svazků. Mapovalo české dějiny od dob mýtických do roku 1526, tedy nástupu [[Habsburkové|Habsburků]] na český trůn. Dále Palacký pokračovat nechtěl s odůvodněním, že by mu habsburská [[cenzura]] stejně nedovolila napsat pravdu.

Kniha měla mimořádný dopad na český veřejný prostor a na proces formování moderního českého národa. Palacký v ní představil koncepci národních dějin, a tím svého druhu koncepci národa. Někdy se hovoří i o "Palackého koncepci dějin" (navazoval na ni především [[Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš G. Masaryk]]). Revoluční bylo již to, jak Palacký vymezil téma práce - [[český národ]] viděl jako jednotku nezávislou na němectví a [[Svatá říše římská národa německého|německé říši]] a vždy se s němectvím potýkající a snažící se vůči němu vyhranit - to byl pro německé historiky té doby šok. Druhá ideologická linie spočívala v tom, že [[Slované|slovanství]] mu bylo symbolem demokratičnosti, kdežto [[Germáni|germánství]] principem autoritářským. Třetí, nejčastěji diskutovaný pilíř Palackého koncepce dějin bylo vyzdvižení "[[Protestantismus|protestantské]] linie" v českých dějinách ([[Jan Hus|Hus]], [[husitství]], [[Petr Chelčický|Chelčický]], [[Jan Amos Komenský|Komenský]]). Husitství (jemuž se věnoval ve třetím díle) Palacký považoval za vrchol a jádro národních dějin.<ref>http://www.ceskatelevize.cz/ct24/archiv/1460147-zacaly-vychazet-palackeho-dejiny-naroda-ceskeho</ref>