Železniční trať Frýdlant v Čechách – Jindřichovice pod Smrkem: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Sjednocení |
m fixlink |
||
Řádek 70:
}}</ref>|group="p"}} Zahájení provozu na trati z Liberce přes Frýdlant do {{Cizojazyčně|de|Seidenbergu}} (nyní {{Cizojazyčně|pl|Zawidów}}), tedy po dnešní trati číslo 037, ke kterému došlo od 1. července 1875, ještě více podnítilo vznik průmyslových podniků. Vznikly kovodělné firmy v Novém Městě, textilní výroba v Srbské a v Dolní Řasnici vyrostla cihelna.{{#tag:ref|Roku 1886 vznikla v Srbské Müllerova továrna na výrobu příze a nití. O čtyři roky později ji následovala novoměstská Preislerova výrobna kovových předmětů, na níž další rok tamtéž svým vznikem navázala Neuzmannova výroba kovaného zboží. Vznik dolnořasnické Effenbergerovy cihelny se datuje k roku 1899.<ref name="sto_let-2" />|group="p"}}<ref name="sto_let-2" /> Současně tou dobou prožívaly [[Konjunktura|konjunkturu]] i textilky; ta novoměstská – Klingerova – tehdy zaměstnávala 3200 dělníků z okolí a dobře se vedlo také oběma závodům společnosti Heintschel, jejíž výrobky byly ze dvou třetin určeny na [[Vývoz|export]] do [[Ruské impérium|Ruska]] či [[Jižní Amerika|Jižní Ameriky]].<ref name="sto_let-3">100 let trati, s. 3</ref>
Již v březnu 1866 inženýři ve [[Vídeň|Vídni]] vypracovali projekt tratě, který trasovali z [[Raspenava|Raspenavy]] přes Jindřichovice pod Smrkem dále do Pruska. Její délka dosahovala 22,015 kilometrů a vedla přibližně v trase současné trati z Raspenavy do [[Bílý Potok|Bílého Potoka]] (dnes číslo [[Železniční trať Raspenava – Bílý Potok pod Smrkem|038]]), avšak za stanicí [[Lužec pod Smrkem (železniční zastávka)|Lužec pod Smrkem]] odbočila severním směrem a kolem [[Pekelský vrch|Pekelského vrchu]] vystoupala až do [[Ludvíkov pod Smrkem|Ludvíkova pod Smrkem]], odkud dále pokračovala přes Nové Město pod Smrkem v trase současné trati až do Jindřichovic pod Smrkem.<ref name="sto_let-3" /> Jiný návrh vypracoval roku 1894 Fr. Reimherr. Nazval ji „{{cizojazyčně|de|Lokalbahn Friedlandt – Wünschendorf – Landgrenze}}“ (tedy ''Místní dráha Frýdlant – Srbská – zemská hranice'') a trať z Frýdlantu v něm vedl v trase současné železnice, a to až do Dolní Řasnice, kde navrhovaná trať uhýbala přímo k Horní Řasnici, po západním okraji obce míjela Jindřichovice a přes Srbskou pokračovala do pruských měst Hartmannsdorf (dnes [[Miłoszów]]) a následně Marklissa (dnes [[Leśna]]). Celá trať měla délku 20,064 kilometru.<ref name="sto_let-4">100 let trati, s. 4</ref>
=== Výstavba tratě ===
| |||